Němečkova nemocnice šidila pojišťovny a vydělala miliony

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
7. 1. 2015 11:39
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček řeší, jak si posvítit na problematické nákupy státních špitálů. Sám se na nich přitom jako ředitel ostravské fakultní nemocnice podílel.
Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě.
Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě. | Foto: Aktron/Wikimedia Commons

Praha / Ostrava- Hospodaření fakultních nemocnic je problematické, je třeba si na něj posvítit, rozhodla se vláda. Vyřešit by se měly například pochybné nákupy zdravotnického materiálu - špitály pojišťovnám fakturují až dvojnásobné sumy, než za jaké ho původně pořídily. Podivné praktiky by proto měly nově pohlídat expertní týmy, plánují ministerstvo financí a zdravotnictví.

Přitom šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček se ještě před pár lety na těchto praktikách sám podílel. Fintu, jak se lehce dostat k milionům od pojišťoven, využíval jako ředitel ostravské fakultní nemocnice. Jak dokládají dokumenty, které má redakce Aktuálně.cz k dispozici, také tato nemocnice nakoupila zdravotnický materiál se slevou, pojišťovně ale naúčtovala plnou sazbu.

Konkrétně: ostravská fakultní nemocnice si v květnu 2011 pořídila jedenáct defibrilátorů značky Cognis. Firmě Martek Medical, která přístroje dodala, nemocnice za každý z nich zaplatila 462 tisíc korun. Pojišťovnám, které jí měly přístroje proplatit, ale poslala fakturu na téměř dvojnásobnou sumu – 850 tisíc za kus. Zbylé peníze si nemocnice nechala.

Kam ušetřené miliony proudily, si už někdejší ředitel špitálu a současný ministr zdravotnictví nepamatuje. "Detaily postupu účtování slev dodavatelů vám ale zjistím," sliboval ještě před Vánocemi Němeček. Informace měla na jeho pokyn dodat ekonomická náměstkyně nemocnice. Jenže ani po urgencích je nedodala.

Nemocnice vydělala, tratila ale pojišťovna

Peníze mohla nemocnice ušetřit díky tomu, že podepsala s dodavatelem výhodnou smlouvu, která zahrnovala takzvaný "bonus". Nemocnice ho k nákupu dostala pokaždé, když odebrala určité množství zboží.

Například u defibrilátorů stačilo, že si špitál objednal alespoň šest přístrojů z deseti, o kterých se původně mluvilo v zadávací dokumentaci k zakázce. "V případě dosažení obratu ve výši 60 procent předpokládané roční spotřeby se prodávající zavazuje poskytnout kupujícímu finanční bonus ve výši 45 procent," píše se v dokumentu, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Kvótu nemocnice splnila, nakonec odebrala dokonce jedenáct kusů. Ale pojišťovnám špitál žádné výhody nepřiznal a naúčtoval jim plnou cenu. Vyplývá to z výpisu pojišťoven, který rovněž redakce získala.

Peníze se vracely do účetnictví, dušuje se exředitel

Podle Svatopluka Němečka se však uspořené peníze nikam nevytrácely. "Jakékoliv příjmy včetně bonusů vždy vstupují do řádného účetnictví a jsou použity na poskytování zdravotní péče," ujišťuje nynější ministr. Nemocnice se přitom podle něj vždy řídí platnými daňovými zákony a zákonem o účetnictví.

Podrobnosti nákupů neřešilo ani tehdejší vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž čele seděl Pavel Horák. Jeho nástupce Zdeněk Kabátek ale přiznává, že pokud by se nemocnice pokusila o něco podobného nyní, musela by peníze okamžitě vrátit.

"Pokud by se nám podařilo jednoznačně doložit, že byl konkrétní kus defibrilátoru koupený za nižší cenu, než nám bylo vykázáno, tak bychom to samozřejmě v rámci revizí chtěli uplatnit jako sankci," řekl Zdeněk Kabátek.

Pojišťovna si prý totiž začala dělat průzkumy, za jaké ceny lze opravdu zdravotnický materiál pořídit. Ceny zkoumá jednou za čtvrt roku. "A podle toho, co zjistíme, pak upravujeme naši úhradu," doplnil Kabátek.

Pojišťovna k takové praxi přistoupila právě kvůli dřívějším nesrovnalostem ve fakturách řady nemocnic. Podle Asociace nemocnic se ale špitály bez tržeb z bonusů neobejdou. "Nemocnice z těchto peněz dorovnají péči, kterou pojišťovny platí nedostatečně. Rozhodně nedochází k žádnému obohacování," tvrdí šéfka asociace a bývalá ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.

Na tom, že si občas nemocnice bonusy nechají, proto nic špatného nevidí.

Jde o podvod, tvrdí právník

Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála však jde o porušení zákona. Pojišťovna by si nic podobného neměla nechat líbit. "Podle zákona má nemocnice nakoupit potřebný materiál co nejlevněji a pojišťovna ho má v takto dosažených tržních cenách také uhradit," připomíná Dostál.

Pokud nemocnice skutečnou cenu nepřizná a naúčtuje pojišťovně předraženou částku, jde podle právníka o podvod. "Ten může nemocnici projít jen tehdy, pokud si pojišťovna nezkontroluje nákupní faktury," doplňuje Dostál.

Kontrolu ovšem může špitál zmařit ještě dalším trikem: nechá si vrátit "bonus" až zpětně. "Nákupní faktury potom sedí, takže o bonusu se pojišťovna nedozví," popisuje Dostál. I v tomto případě se ale podle něj nemocnice dopouští protiprávního jednání. Právě tento druhý způsob se podle Dostála v nemocnicích zřejmě udržel dodnes.

Kšeft za miliardy

Skutečnost, že fakultní nemocnice šidí pojišťovny, odhalil už audit, jehož výsledky loni zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Auditoři podobnou praxi zjistili ve vinohradské, olomoucké, královéhradecké a Všeobecné fakultní nemocnici.

"Slevy" tady podle auditorů činily až polovinu ceny, kterou nemocnice oficiálně zaplatila a předložila k vyúčtování pojišťovnám. Špitálům tak z bonusů přitekly stamiliony.

Kontroloři přitom upozornili na to,  že utržené peníze mohly plynout na cokoliv. Nemocnice je nemusely nutně použít na léčení pacientů. Naopak peníze proplacené zdravotní pojišťovnou smí špitál použít pouze na stanovený účel.

Podle Miroslava Paláta z České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků se v "bonusech" každoročně protočí miliardy. Jen VZP by prý mohla ušetřit za zvlášť účtovaný materiál kolem 3,5 miliardy korun. To jsou necelá tři procenta z balíku peněz, se kterým pojišťovna hospodaří.

Podle Lenky Poliakové z ministerstva zdravotnictví navíc „bonusy“ prodražují cenu léčení v dalších letech. "Pojišťovna nastavuje určité cenové stropy. Pokud tyto maximální ceny vykazuje většina nemocnic, berou se jako obvyklé a odvíjí se od nich předpokládané platby pro další rok," říká úřednice.

Podle právníka Ondřeje Dostála se potom logicky snižují náklady na práci. "Pokud nemocnice vykáže předražený materiál, zbude mnohem méně na platy lékařů, kteří s ním pracují," podotkl.

Problematickým hospodařením fakultních nemocnic už se proto začala zabývat i vláda, na fungování špitálů by se měly zaměřit nové expertní týmy. Měly by například vyhodnotit, jaká opatření nemocnice přijaly právě v souvislosti s nálezem Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

Právě se děje

Další zprávy