Míříme domů, vzkazují Rusku po referendu krymští politici

Vývoj událostí na Ukrajině jsme sledovali v online reportáži.

Ačkoliv výsledky referenda o připojení k Rusku ještě nejsou známy, v centru krymské metropole Simferopolu už se slaví. (16. března 2014) | Foto: Reuters

Simferopol/Kyjev/Moskva - Průběžné výsledky referenda o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci potvrzují předpovědi analytiků.

Definitivně bude hotovo až v noci či ráno, nicméně i tak je jasno.

Šéf volební komise Michail Malyšev nicméně oznámil, že po sečtení poloviny hlasovacích okrsků si přimknutí k Moskvě přeje 95,5 % voličů.

Účast byla mimořádně vysoká - přes 82 %. A v Simferopolu vypukly oslavy za zvuků ruské hymny.

Ze Západu přicházejí nová vyjádření, že nešlo o legální a legitimní hlasování, tudíž jeho výsledek nebude akceptován.

Kritika zaznívá i z Černínského paláce. Podle českého ministerstva zahraničí Rusko přispívá "k růstu napětí nejen na Krymu, ale i na východě a jihu Ukrajiny".

"Česká republika vyjadřuje podporu vládě a občanům Ukrajiny v jejich snaze udržet územní celistvost země a zdůrazňuje, že Krym považuje i nadále za ukrajinské území," stojí v prohlášení.

Moskva, jejíž vojáci Krym okupují, ale trvá na svém - plebiscit je v souladu s mezinárodním právem.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Detaily o telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu zveřejnily i Spojené státy. Obama podle nich Putinovi řekl, že USA referendum na Krymu "nikdy neuznají".

Na Leninově náměstí v Simferopolu probíhají bujaré oslavy, zazněla mimo jiné i ruská hymna. Veselí se zúčastnil i krymský premiér Sergej Aksjonov. "Míříme domů," řekl davu.

Oslavy výsledků referenda na Krymu. Na Leninově náměstí v Simferopolu zazněla mimo jiné i ruská hymna. Chybět nemohl ani krymský premiér Sergej Aksjonov. (16. března 2014 | Foto: Reuters

Šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov očekává, že Moskva brzy rozhodne o připojení poloostrova k Rusku. Řekl to ruské státní televizi Rossija 24.

Informační válka nebere konce. Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruská média referovala o střelbě v Charkově dříve, než vůbec začala.

Prohlášení českého ministerstva zahraničí:

"Konání, průběh a výsledky referenda na Krymu jsou výrazem snahy o zpochybnění bezpečnostního uspořádání regionu, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu. Referendum bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Česká republika proto neuznává výsledky hlasování.

S politováním také bereme na vědomí kroky Ruské federace, které přispívají k růstu napětí nejen na Krymu, ale i na východě a jihu Ukrajiny. Česká republika vyjadřuje podporu vládě a občanům Ukrajiny v jejich snaze udržet územní celistvost země a zdůrazňuje, že Krym považuje i nadále za ukrajinské území."

Foto: Ludvík Hradilek

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou. Stejně jako německé kancléřce Merkelové mu řekl, že krymské referendum bylo v souladu s mezinárodním právem.

Zároveň ale podle Kremlu uznal, že - navzdory odlišným názorům - "je potřeba hledat cesty, jak stabilizovat situaci na Ukrajině".

Připojení k Rusku chce 95,5 procenta voličů. Ukazují to průběžné výsledky po sečtení zhruba poloviny krymských okrsků.

První oficiální čísla: V referendu hlasovalo 1,524 milionu voličů, oznámil šéf volební komise Michali Malyšev. Účast tak dosáhla 82,17 procenta.

Foto: Reuters

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius vyzval Rusko, aby neprodleně učinilo opatření, jež minimalizují "nesmyslné a nebezpečné" napětí na Ukrajině. Moskva podle něj musí uznat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny.

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian (vpravo) a ministr zahraničí Laurent Fabius opouštějí Elysejský palác po jednání obranné rady státu o Sýrii. | Foto: Reuters

Podle zpravodaje BBC Chrise Morrise na kyjevském náměstí Nezávislosti nikdo neslaví. "Pokud se Rusko rozhodne anektovat Krym, není toho moc, co ohledně toho mohou udělat lidé tady v Kyjevě."

Agentura Interfax napsala, že krymský parlament v pondělí uspořádá zasedání a požádá ruského prezidenta, aby Krym zahrnul do Ruské federace.

Na Twitteru to posléze potvrdil i sám premiér Sergej Aksjonov. Po zasedání parlamentu by měla do Moskvy vyrazit krymská delegace.

"Rusko je jedinou zemí světa, která je skutečně schopná proměnit Spojené státy v radioaktivní popel," prohlásil ve svém pořadu v ruské státní televizi Dmitrij Kiseljov.

Toho šéf Kremlu v prosinci dosadil do čela státního mediálního kolosu Rossija segodňa (Rusko dnes), který nahradí agenturu RIA Novosti.

Přestože výsledky ještě nejsou oficiální, v Simferopolu už vypukly oslavy.

Foto: Reuters

Velká Británie krymské referendum neuznává. Britský ministr zahraničních věcí William Hague uvedl, že referendum je „v rozporu s ukrajinskou ústavou“.

Foto: Reuters

Odhad, který zveřejnila ruská tisková agentura RIA, vychází z anonymní ankety mezi voliči po opuštění volebních místností. Uskutečnil ho Krymský institut politického a sociálního výzkumu.

Krymský premiér Sergej Aksjonov má v úmyslu připojit Krym k Rusku co nejdříve, uvedla ruská agentura Interfax.

Foto: Reuters

„Dny, kdy se mohla jedna země násilně zmocnit území jiného státu a mezinárodní společenství jen tiše přihlíželo, už jsou dávno pryč,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Spojené státy referendum na Krymu podle očekávání odmítly. Podle ministerstva zahraničí se konalo v atmosféře zastrašování ruskou armádou, informovala agentura AP.

Podle prvního exit pollu, tedy průzkumu před volebními místnostmi, se pro připojení k Rusku vyjádřilo 93 % hlasujících. Informovaly o tom Kremlem financovaná televize Russia Today a ruská agentura Ria Novosti.

Foto: Reuters

Oficiální místa naznačují, že účast ve volbách pravděpodobně překročila hranici 80 procent.

Podle volební komise v Sevastopolu přišlo do 16:00 hodin ve městě odvolit asi 83,5 procent voličů.

Referendum na Krymu skončilo. Volební místnosti se uzavřely v 19:00 SEČ.

Předák krymských Tatarů Mustafa Džemilev prohlásil, že reálná účast v "nelegálním krymském referendu" byla kolem 30 %. "Zhruba 99,9 krymských Tatarů se nezúčastnilo," tvrdí.

Michail Malyšev, šéf krymské volební komise, oznámil, že v 16:00 SEČ byla účast v referendu 79 %.

Ondřej Soukup, zvláštní zpravodaj HN na Krymu:

Ani jeden hlas za setrvání na Ukrajině jsem neviděl. Nesouhlasící zjevně zůstali doma.

Ondřej Soukup, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal. HN

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov na Facebooku napsal, že za pouhé čtyři hodiny, co fungují telefonní linky pro nábor do Národní gardy, se přihlásilo 1500 lidí. Část příslušníků nově vzniklé organizace už prý podstupuje výcvik.

Podle ukrajinských úřadů je na 40 000 dobrovolníků ochotno pomoci s případnou obranou před ruskou invazí.

Krymské referendum je ilegální a nelegitimní. Evropská unie proto jeho výsledky nehodlá akceptovat, vzkázali do Moskvy a Simferopolu předseda Evropské komise a prezident EU José Manuel Barroso a Herman Van Rompuy.

Ondřej Soukup, zvláštní zpravodaj HN na Krymu:

"Musíme přesvědčit lidi, že je tu klid a stabilita. Jinak nikdo nepřijede," říká krymská ministryně turistiky a lázeňství Jelena Jurčenková.

"Já jsem vyzvala všechny občany Krymu, aby zavolali svým příbuzným a přátelům v Rusku, na Ukrajině a řekli jim, aby přijeli. Máme dva miliony obyvatel, kdyby každý zavolal aspoň jednomu člověku, tak by to byla síla," líčí snahy o záchranu letošní turistické sezóny. Turistika je totiž základem tamní ekonomiky.

Celý rozhovor čtěte v zítřejších Hospodářských novinách.

Ondřej Soukup, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal. HN

Ukrajinský poslanec Andrij Parubij televizní stanici 5 kanal řekl, že domluvené příměří souvisí s neúspěchem kremelské akce nazvané "Ruské jaro". Ta podle něj spočívala v tom, že se proruští aktivisté chtěli zmocnit úřadů na východě a jihu Ukrajiny a posléze pochodovat na Kyjev.

Před ruským velvyslanectvím se v neděli sešlo několik desítek lidí. S vlajkami Ukrajiny a Evropské unie protestovali proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu a proti referendu o připojení Krymu k Rusku.

Jak napsala ČTK, na rozdíl od sobotní akce, které se zúčastnilo mnoho Čechů, se nedělní demonstrace účastnili především Ukrajinci.

Jak probíhá referendum na Krymu? Podívejte se.

Do Ruska! Podívejte se, jak Krym hlasoval o své budoucnosti

Prohlédnout 29 fotografií

Žena odevzdává svůj hlas v referendu o dalším směřování poloostrova Krym. Západ ani Kyjev hlasování neuznávají. (16. března 2014

Německá kancléřka navrhla ruskému prezidentovi zvýšení počtu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině. Podle mluvčího Angely Merkelové to Vladimir Putin "zhodnotil pozitivně".

Nedávná mise OBSE na Krym ale skončila neúspěchem. Desítky pozorovatelů se na poloostrov nedostaly, protože jim v tom zabránili ozbrojenci.

Rusko má u hranic s Ukrajinou přes 60 000 vojáků, tvrdí ukrajinský ministr obrany. Prohlásil to nedlouho poté, co Moskva a Kyjev uzavřely dočasné příměří na Krymu.

Podívejte se na pohnutou historii poloostrova, k němuž směřují zraky takřka celého světa.

Grafika: Války, invaze, okupace. Pohnutá historie Krymu

Prohlédnout 12 fotografií

Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle prohlášení Kremlu jí sdělil, že plebiscit na Krymu je v souladu s mezinárodním právem.

Foto: Reuters

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že úřady vypátrají a postaví před soud všechny, kteří na Krymu "pod záštitou ruských jednotek" propagovali separatismus.

"Najdeme je všechny - i když to potrvá rok či dva - a budeme je soudit před ukrajinskými a mezinárodními soudy. Bude jim hořet za patami," prohlásil po mimořádném zasedání vlády.

Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dohodli na dočasném příměří na Krymu, a to do pátku 21. března. Během té doby ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením, napsala agentura Reuters.

Krymský premiér Sergej Aksjonov označil nedělní hlasování za historický okamžik. "Všichni tu budou žít šťastně," nechal se slyšet.

Referenda o osudu poloostrova Krym se doposud zúčastnilo 50 procent voličů. Tvrdí to šéf - Kyjevem v sobotu rozpuštěného - krymského parlamentu Vladimir Konstatinov.

Volební místnosti se uzavírají v 19:00 SEČ.

Žena odevzdává svůj hlas v referendu o dalším směřování poloostrova Krym. Západ ani Kyjev hlasování neuznávají. (16. března 2014 | Foto: Reuters

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vyzval českou vládu, aby podporovala co nejpřísnější sankce vůči Rusku. Podobnou výzvu učinili i další bývalí členové vlády.

Podle současného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je ale potřeba především udržet jednotu. "Paradoxně ti tři ministři, kteří vyzvali k tvrdším sankcím, nahrávají Rusku," řekl Mládek v Otázkách Václava Moravce.

Rusko má na Krymu již 22 000 vojáků, řekl v rozhovoru pro agenturu Interfax-Ukrajina ministr obrany Ihor Teňuch. Podle něj jde o porušení mezinárodního práva i dvoustranné dohody, podle níž musí Rusko Kyjevu vždy 1. ledna oznámit, kolik vojáků v nadcházejícím roce bude na Krymu mít. Na začátku letoška Moskva nahlásila 12 500 vojáků.

"Je to důkaz toho, že Rusko poslalo na Krym svoje vojenské jednotky nezákonně," uvedl Teňuch. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj "učinily odpovídající opatření podél jižních hranic".

Foto: Reuters

Maďarský vicepremiér Zsolt Semjén vyzval k přiznání autonomie pro 1,2 milionu etnických Maďarů žijících v Rumunsku.

Menšina, která tvoří v Rumunsku přibližně sedm procent obyvatelstva, obývá hlavně oblast Sedmihradska. V 50. letech tento region získal autonomii, po několika letech byla ale po správní reformě zrušena.

"Takováto autonomie není žádný přehnaný požadavek, nýbrž pro jiné v Evropské unii normální přirozená realita," prohlásil Semjén podle rumunské agentury Mediafax.

Referendum skončí v 19:00 SEČ. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno.

Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou Spojené státy a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně v sobotním telefonickém rozhovoru s Kerrym trval na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem.

Sergej Lavrov a John Kerry, ministři zahraničí Ruska a USA, před schůzkou v Londýně. (14. března 2014) | Foto: Reuters

Referendum na Krymu začalo. Hlasování má potvrdit rozhodnutí tamního parlamentu z 6. března o připojení k Rusku. Ukrajina a západní státy již oznámily, že výsledky neuznají.

Poslední akce Ruska vůči Ukrajině vážně zhoršily pohled Američanů na Rusko. To je nyní obyvateli USA považováno za obdobnou hrozbu jako Írán a Severní Korea. Podle nejnovějšího průzkumu televize CNN považuje Rusko za vážnou hrozbu 69 procent Američanů (u Íránu je to 70 a u KLDR 71%). Oproti stavu před dvěma lety jde o nárůst o 25 procent. Počet Američanů, kteří považují Rusko za vážnou hrozbu, je největší od roku 1985, kdy ještě existoval Sovětský svaz a panovala studená válka.

Krymská proruská vláda k incidentu u distribuční stanice plynu vzdálené 10 kilometrů od Krymu uvedla, že "domobrana" zabránila pokusu vyřadit z provozu plynovou stanici, která přestala dodávat plyn nemocnicím a domácnostem. V prohlášení, které citovala ruská tisková agentura Itar-Tass, vláda prohlásila, že kolem stanice se pohybovali maskovaní lidé, kteří pak utekli.

Ukrajinští sportovci na paralympijských hrách v Soči našli způsob, jak protestovat proti ruské intervenci na Krymu. Při vyhlášení vítězů si většina handicapovaných sportovců z Ukrajiny zakryla rukama své medaile. Ukrajinský tým se navzdory vpádu vojsk pořadatelské země paralympiády do části své vlasti rozhodl hry nebojkotovat. Hledal nicméně způsob, jak na situaci upozornit, aniž by na druhou stranu porušil pravidla zakazující politická gesta.

"Je to tichý protest. Bojujeme za mír pro všechny, protože situace na Ukrajině se nezměnila," řekla agentuře AP členka ukrajinské výpravy Natalija Harachová. "Dali jsme si ruce přes medaile, protože jsme nemohli dělat nic jiného. Pokud bychom demonstrovali nějakým jiným způsobem, pokud bychom něco řekli, tak bychom porušili pravidla. Nechceme, aby došlo k diskvalifikacím," dodala.

Situace na distribuční stanici plynu poblíž Krymu, kam měli vstoupit ruští vojácí, není úplně jasná. Představitelé pohraniční stráže agentuře Reuters řekli, že jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky. "V tomto okamžiku zde není žádná hrozba konfliktu," citoval Reuters ukrajinskou pohraniční stráž.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě svého území. Vyhradilo si přitom právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. Ruské síly v sobotu obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je podle agentury AP zřejmě první takový přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.

Ukrajinské ministerstvo obrany původně uvedlo (viz zápis v online přenosu níže), že ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám v proniknutí na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu. Ruští vojáci se podle ministerstva pokusili vstoupit na území zvané Arbatská šipka v Chersonské oblasti, ukrajinská armáda jim v tom však měla zabránit.

Mluvčí pohraniční stráže Oleh Slobodjan řekl, že informace ministerstva jsou již zastaralé. Kontingent zhruba 120 vojáků podle něj obsadil stanici v Arbatské šipce, zhruba deset kilometrů od Krymu.

Také v Brně se demonstrovalo. Zhruba třicítka aktivistů odsoudila zásah ruských vojáků na ukrajinském Krymu. S vlajkami a zpěvem ukrajinské hymny prošli přes Rašínovu ulici, Moravské náměstí, Běhounskou ulici na náměstí Svobody, Masarykovu ulici a zpět na náměstí Svobody. Vyvolávali hesla "Stop Putin", "Putin je lhář" a "Ukrajině mír". Organizátorka akce Marije Nobilisové slabou účast přičítá dešti.

Proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu v sobotu odpoledne v Praze demonstrovaly desítky lidí. Odpůrci ruského vojenského zásahu došli v průvodu od Karlova mostu na Hradčanské náměstí. U sochy Tomáše Garrigua Masaryka k lidem promluvilo několik politiků, ale i Ukrajinci zranění při demonstracích v Kyjevě, kteří se léčí v českých nemocnicích. Demonstranti také chtěli podpořit mírový pochod, který se v sobotu uskutečnil na několika místech Ruska.

Tři exministři z pravicových vlád, Martin Bursík, Michael Kocáb a Luboš Dobrovský, vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k zavedení politických a ekonomických sankcí vůči Rusku. Platit by měly do doby, než se ruská vojska stáhnou z ukrajinského Krymu. Předseda vlády ale jednostranné české sankce odmítnul, chce postupovat v souladu s dalšími státy.

"Česká vláda nebude v žádném případě vyhlašovat nějaké jednostranné sankce, ale jsme připraveni jednat v rámci unie. Pokud se v rámci unie dohodneme na adekvátní reakci vůči tomu, co se v sobotu odehrává na Ukrajině, pak česká republika bude součástí této společné reakce," uvedl Sobotka.

Podle agentury Reuters ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám v proniknutí na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu. Do akce měla být nasazena letadla a výsadkáři. "Jednotky ukrajinských ozbrojených sil dnes odrazily pokus příslušníků ozbrojených sil Ruské federace vstoupit na území zvané Arbatská šipka v Chersonské oblasti," uvedlo ukrajinské ministerstvo v prohlášení. "To bylo okamžitě zmařeno," dodalo.

Ministerstvo upřesnilo, že armáda do akce nasadila letecké a pozemní síly a paradesantní prapor. Zmíněné území, kam chtěli Rusové údajně proniknout, je dlouhý úzký pruh přiléhající z východu ke Krymu, který nyní ovládají ruské ozbrojené síly.

Moskva podle očekávání vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Návrh označoval plánované referendum o statusu jihoukrajinského Krymu za neplatné a zároveň vyzýval státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda nebude mít nedělní referendum žádnou právní hodnotu. Ani Francie, ani EU podle prezidenta neuzná platnost hlasování. Je přesvědčen, že je teď nutné vrátit se zpět k jednacímu stolu.

Francie by také podle Hollandea v případě, že nedojde ke zmírnění krize na Ukrajině, v rámci třetí úrovně sankcí přezkoumala vojenskou spolupráci s Ruskem.

Na Krymu podle médií panuje před nedělním referendem napjatý klid střežený ozbrojenci.

Podle serveru 5 kanal stojí před bankami dlouhé fronty lidí, kteří se kvůli nejisté budoucnosti "v náručí starostlivého bratra" snaží ze svých účtů spěšně vybrat hotovost. Tato horečka už panuje několik dní, finanční ústavy nejprve přistoupily k omezení množství vybíraných peněz a v sobotu vydávání hotovosti zcela zastavily.

Ukrajinský parlament rozhodl o dočasném odebrání pravomocí parlamentu Krymské autonomní republiky. Učinil tak pouhý den před konáním referenda o připojení Krymu k Rusku, které Kyjev označil za nelegální. Sobotní rozhodnutí ale zjevně referendu nezabrání, protože poloostrov mají pod kontrolou ruské ozbrojené síly. Pro dočasné zrušení krymského zastupitelského sboru hlasovalo 278 ze 450 poslanců ukrajinské Nejvyšší rady. Základem pro tento krok je nález ústavního soudu, který označil za protiústavní rozhodnutí vypsat referendum o odtržení Krymu, stejně jako deklaraci nezávislosti Krymu.

Desítky tisíc stoupenců ruské opozice protestovaly v centru Moskvy a v dalších ruských městech proti okupaci Krymu a politice Kremlu vůči Ukrajině. "Za vaši a naši svobodu", "Nedotýkejte se Ukrajiny", "Ne válce" nebo "Za Rusko a Ukrajinu bez Putina" hlásaly některé z transparentů, které drželi účastníci Pochodu míru. Podle odhadů jich přišlo na Puškinovo náměstí na 50.000. Podobné akce konaly i v dalších ruských městech, včetně Petrohradu, Jekatěrinburgu či Samary.

Ve stejné době dávalo podle policejního odhadu na Rudém náměstí najevo svou podporu prezidentovi Vladimiru Putinovi kolem 15.000 lidí. Řada z nich na sobě měla červené bundy s nákresem mapy bývalého Sovětského svazu a nápisem SSSR 2.0 na zádech jako výzvy k vytvoření nového svaz

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov prohlásil, že vražedné násilí ve městech na východě Ukrajiny podněcují "agenti Kremlu". Jde o jednu z nejpřímějších kritik na nejvyšší úrovni, které Kyjev dosud vyslovil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Vy stejně jako my víte, kdo organizuje masové protesty na východě Ukrajiny. Jsou to agenti Kremlu, kdo je organizuje a financuje, kdo způsobuje, že jsou vražděni lidé," prohlásil Turčynov v parlamentu.

Turčynov reagoval na násilné střety, které si od poloviny týdne vyžádaly na východě země tři lidské životy a mnoho zraněných.

Ukrajina a Evropská unie podepíšou politickou část asociační dohody 21. března. Oznámil to předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Ekonomická část dohody bude podle něj podepsána později.

"Hovořil jsem s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Dohodli jsme se, že politická část asociační dohody mezi Ukrajinou a EU bude podepsána během summitu 21. března," řekl podle Jaceňuk.

Právě kvůli ekonomické části odmítl Viktor Janukovyč koncem listopadu dohodu podepsat a přiklonil se k posílení vztahů s Ruskem, které mu slíbilo pomoc. Toto rozhodnutí vyvolalo zejména v Kyjevě vlnu protestů, která vedla k Janukovyčově sesazení.

Přestřelka mezi znepřátelenými skupinami v ukrajinském Charkovu si v noci na sobotu vyžádala nejméně dva mrtvé a několik zraněných, včetně jednoho policisty. Konflikt propukl v pátek večer. Do křížku se dostala militantní skupina stoupenců postupu Ruska na Krymu s ukrajinskými radikály. Incident vyvrcholil poté, co se radikálové zabarikádovali v budově, v níž sídlí jejich organizace, a proruští militanti se na ně začali dobývat. Policie zadržela celkem 30 lidí, jak radikálů, tak jejich protivníků.