Ilulissat (Grónsko) - Tání v Arktidě otevřelo velké šance pro ropné společnosti.
Kolem Severního pólu se pod zemí nachází podle některých odhadů až čtvrtina existujících celosvětových zásob ropy a tání sněhu a ledu učiní její těžbu levnější a snazší než v minulosti.
Tento fakt loni nastartoval závod s časem o "dobytí" Arktidy. Rusko vztyčilo na mořském dně svoji vlajku, Kanada poslala k pólu lodě.
O své nároky na kontinent a vody kolem něj se okamžitě hlásily i Spojené státy, Dánsko a Norsko.
Dvoudenní konference pěti zainteresovaných zemí, která se uskutečnila z dánské iniciativy v Grónsku, měla zchladit horké hlavy.
(Článek pokračuje pod grafikou)
Zřejmě uspěla. Všichni se dohodli, že své teritoriální nároky budou řešit společně a prostřednictvím OSN. A že se vyhnou se jednostranným akcím.
"Všichni jsme dali najevo, že chceme řešit konflikty, týkající se nároků na Arktidu, spořádaně," řekl náměstek amerického ministra zahraničí John Negroponte.
Dále čtěte
- Ruská expedice míří domů. Dobyla dno pólu
- Rusko versus zbytek světa. Válka o ropu u pólu je tady
- Ropa zlomila hranici sta dolarů za barel. Řítí se svět do krize ?
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na schůzce bagatelizoval loňskou ruskou výpravu, která na mořské dno umístila vlajku. Umírněně se vyjadřovali i Kanaďané, kteří vloni označili ruskou expedici za chování na úrovni 15. století.
Z výhledů na rozsáhlou těžbu ropy a zemního plynu kolem Severního pólu nejsou nadšeni ekologičtí aktivisté. Obávají se o tamní unikátní životní prostředí.
"Je šílené dívat se na tání a oteplování hlavně jako na možnost urvat více přírodních zdrojů," řekl agentuře Reuters představitelka organizace Greenpeace Lindsay Keenanová
