Švédsko a Finsko požádaly o vstup do třicetičlenné aliance loni v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Od začátku dramatickou situaci se podařilo před koncem roku urovnat, s nástupem nového ale přišli Turci s dalším "ne" švédskému členství. Vůči Finsku jsou nicméně smířlivější.
Turecká vláda vytýká Švédsku, že chrání údajné "teroristy". Toho se měla severská země dopustit, když švédské soudy zamítly vydat několik členů Strany kurdských pracujících (PKK) ke stíhání do Turecka. PKK dlouhodobě usiluje o zrod nezávislého kurdského státu na území Turecka a vláda v Ankaře zase dlouhodobě usiluje o rozprášení PKK, kterou kvůli pokusu o ozbrojený puč považuje za teroristickou organizaci.
Věc se podařilo uklidnit, když Turecko spolu se Švédskem a Finskem loni podepsaly dohodu o společném postupu. Předminulý víkend ale švédsko-dánský aktivista Rasmus Paludan na demonstraci před tureckou ambasádou ve Stockholmu spálil korán.
Švédští politici čin odsoudili jako neuctivý. Podle nich se však na něj vztahuje ústavní ochrana svobody projevu, a policie proto při demonstraci nezasáhla. Některá média navíc poukázala na Paludanovy kontakty s osobami s vazbami na Rusko. Akci měl částečně financovat provozovatel švédského dezinformačního webu, který v minulosti pracoval pro ruskou televizi Russia Today. Spory však začaly nanovo.
Turecký konzervativní prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že jeho země odstupuje od rozhovorů se Švédskem a Finskem. Později připustil, že proti Finsku v podstatě nic nemá a že Turecko by mohlo finský vstup do NATO ratifikovat samostatně.
Finsko ale takovou variantu tento týden odmítlo. "Nejrychlejší možné schválení členství obou zemí je v nejlepším zájmu Finska, Švédska i celého NATO," uvedla ve středu podle agentury Reuters finská vládní rada pro bezpečnost a zahraniční politiku. "Zdůraznili jsme našim budoucím partnerům v NATO včetně Turecka a Maďarska, že finská a švédská bezpečnost jdou ruku v ruce," konstatoval v pondělí ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Švédové jsou pro Finsko nejbližší obranný spojenec, a i když si Finové vyjednali bezpečnostní záruky s Brity a chystají se na podpis obdobné dohody s USA, upřednostňují společný vstup do aliance. Kvůli tomu teď narazili do zdi stejně jako Švédové.
V zákulisí se usilovně vyjednává a analytici zpravidla věří v odblokování situace po květnových parlamentních a prezidentských volbách v Turecku. Do té doby naopak neočekávají ze strany Erdogana žádnou vstřícnost.
Nejasné stížnosti Maďarska
Maďarsko má jiné důvody, proč stále neratifikovalo švédský a finský vstup do NATO. Na rozdíl od těch tureckých jsou ale nejasné.
Premiér Viktor Orbán v minulosti sváděl průtahy na procedurální záležitosti a termín ratifikace několikrát odložil. Teď naposledy je v parlamentu ohlášená na únor, nemusí to ale nic znamenat.
Maďarská opozice a nezávislá média spojují Orbánovo "ne" se snahou vymoci si na Švédsku, které nyní předsedá Evropské unii, ústupky v dohledu nad stavem právního státu v zemi. Maďarsko má zablokované miliardy eur z Bruselu kvůli omezování nezávislosti justice v zemi a podle této teze se může tlakem na Švédsko - a také Finsko - snažit přimět obě severské vlády k přimhouření oka nad uvolňováním peněz. Švédské předsednictví naposledy tento týden zopakovalo, že právní stát považuje za prioritní agendu a nehodlá v ní nijak slevit.
Další média upozorňují na přátelské vazby Viktora Orbána s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, které se opakovaně projevily maďarskými obstrukcemi při schvalování sankcí vůči Rusku na půdě EU.
"Viktoru Orbánovi jde buď o peníze z EU, nebo je to horší. Jsou v tom Rusové," poznamenala pro web EUobserver k maďarskému odmítání finské a švédské žádosti o vstup do NATO Ágnes Vadaiová, maďarská stínová ministryně obrany z opoziční Demokratické koalice.
