Ambiciózní barmský generál se stal kadetem až napotřetí. Místo důchodu vede převrat

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
21. 2. 2021 9:44
Vrchní velitel barmské armády - generál Min Aun Hlain - letos v červenci oslaví 65. narozeniny, a v souladu s místní tradicí by tak měl odejít do důchodu. Namísto toho, aby se připravoval na rezignaci a hledal svého nástupce v čele armády, se pod jeho velením uskutečnil před třemi týdny v Barmě vojenský převrat.
Generál Min Aun Hlain.
Generál Min Aun Hlain. | Foto: Reuters

"Jeho plánem je stát se do roku 2020 prezidentem," předpověděl v roce 2017 pro americký deník New York Times poradce barmské premiérky Su Ťij. Ta je kvůli puči od začátku února znovu zavřená v domácím vězení.

Nynější převrat je výsledkem toho, že jeho ambice ohrozil výsledek loňských parlamentních voleb, které s přehledem vyhrála Su Ťijina Národní liga za demokracii (NLD). Zatímco armádou podporovaná Unie solidarity a rozvoje (USDP) propadla.

Pučem se Hlain dostal dočasně do čela země, ve které opět platí výjimečný stav pod vedením armády. Podle jejich vlastních slov asi na rok, než se prošetří údajné volební podvody, kterými vojáci převzetí moci zdůvodňují.

Hlainovy ambice byly rozpoznatelné už v minulosti, třeba když se v roce 2016 odmítl při pravidelné reorganizaci velení armády vzdát svého vedoucího postu a funkci si prodloužil o dalších pět let. Ty měly uplynout právě letos.

Pro mnohé z těch, kteří Hlaina znali za jeho mládí, je překvapením, že se v armádě vyšplhal tak vysoko. Byl prý průměrným kadetem a povýšení získával pravidelně, ale pomalu. "Nebyl to někdo, kdo by v barmské armádě vynikal," řekl serveru France 24 Nehginpao Kipgen, výkonný ředitel Centra pro studia jihovýchodní Asie na Jindal School of International Affairs v Indii. 

Tichý a pracovitý, nebo tyran?

Hlain se narodil v roce 1956 ve městě Dawei, šest let před tím, než se krvavým pučem dostala k moci vojenská junta. V letech 1972 až 1974 studoval na univerzitě v Rangúnu právo a tehdejším prodemokratickým demonstracím se vyhýbal. Namísto toho se snažil dostat na přední barmskou vojenskou akademii. Podařilo se mu to až napotřetí.

Jeho známí z té doby ho popisují různě. "Byl to muž několika slov a za normálních okolností se držel v ústraní," řekl o generálovi před několika lety jeden z jeho spolužáků.

Barmský spisovatel Hla Oo, žijící v exilu, jej podle France 24 popsal jako pracovitého a pilného mladého muže, kterého "zocelily bitvy v armádních řadách". Další ho v minulosti líčili jako "tyrana, který měl sklon ponižovat spolužáky".

Štěstěna si ale Hlaina našla v okamžiku, kdy se připojil k 88. lehké pěchotní divizi armády, které velel plukovník Than Šwei. Muž, který později v letech 1992 až 2011 stál v čele barmské vojenské junty. Hlaina si zvolil za svého nástupce. Oslovil jej například tím, jak po roce 2002 spravoval Šanský stát ve východní Barmě, nebo svými úspěchy v bojích s povstalci z regionu Kokang.

Generál Min Aun Hlain.
Generál Min Aun Hlain. | Foto: Reuters

Z vojáka politikem

Vrchním velitelem barmské armády se Hlain stal před deseti lety. Ve stejném roce, kdy junta, do té doby vládnoucí absolutní mocí, strachem a brutalitou, ustoupila v politické aréně zčásti do pozadí. Moci se sice nevzdala, ale umožnila částečnou demokratizaci státu a liberalizaci ekonomiky. Ústava z roku 2008 armádě přiznává trvalou čtvrtinu křesel v parlamentu, takže dokáže zablokovat případné ústavní změny. V rukou armády zůstalo také několik klíčových ministerstev.

Když v roce 2016 nastupovala do prvního funkčního období premiérka Su Ťi se svou NDL za zády, z mlčenlivého vojáka Hlaina se začal stávat politik a schopný uživatel sociálních sítí. Profil na Facebooku začal plnit příspěvky o tom, co důležitého zrovna dělá. Účastnil se oficiálních cest a přijímal zahraniční hodnostáře, včetně papeže.

V roce 2017 byl Hlainův profil na Facebooku stažen kvůli vojenské ofenzivě proti Rohingům, která se podle OSN de facto rovnala genocidě. Armáda i vláda se bránily, že útočily na teroristy. Do sousedního Bangladéše uteklo více než 700 tisíc Rohingů. Dnes jsou generál Hlain a další vojenští představitelé souzeni u několika mezinárodních instancí a čelí řadě sankcí.

Křehká hra

Pozice vrchního velitele mocné armády, která se spolupodílí na moci s civilní vládou, ale zároveň si chce udržet kontrolu, přiměla Hlaina hrát na obě strany. "Při jednání s hlavou vlády byl velmi opatrný a pokud možno se vyhýbal otevřené konfrontaci," popisuje Kipgen.

Také Su Ťij byla v nezáviděníhodné pozici, kdy chtěla posunovat zemi vpřed, ale nemohla si dovolit příliš rozhněvat armádu.

Na společných fotografiích se na sebe generál Hlain a Su Ťij usmívají. A přestože byl jejich vztah zprvu prezentován jako srdečný, podle řady pozorovatelů fungoval špatně už od okamžiku, kdy Su Ťij nastoupila do premiérského křesla, a postupně se ještě zhoršoval. Oba jsou popisováni jako tvrdohlaví, až panovační státníci. Pravidelná společná setkání tak skončila už v roce 2017.

"Generál není posluchač - mluví a ostatní naslouchají," řekl serveru Nikkei Asia Nicholas Coppel, bývalý australský velvyslanec v Myanmaru, který se s generálem mnohokrát setkal.

"Jednání, rozhovory, diskuse a dohody nejsou v DNA Aun Schan Su Ťij," dodal stanici CNN Khin Zaw Win, ředitel rangúnského think-tanku Tampadipa Institute.

Přitom si komentátoři všímají, že Hlaina a Su Ťij pojí i něco dalšího. "Jednalo se o patovou situaci mezi dvěma lidmi, kterým nebylo povoleno stát se prezidentem a oba jím být chtěli: Aun Schan Su Ťij a vrchní velitel," vysvětluje CNN rangúnský analytik Richard Horsey. Su Ťij má zakázáno kandidovat přímo ústavou, protože byla provdaná za cizince. Stárnoucí generál podle něj dal únorovým pučem "přednost svým osobním ambicím před dobrem armády a dobrem země".

Aby se mohl Hlain stát prezidentem, potřeboval, aby armádou podporovaná USDP v loňských listopadových volbách uspěla. Jenže Su Ťijina strana získala 83 procent hlasů. Silný mandát slavné barmské aktivistky a dlouholeté vězeňkyně vojenského režimu nejspíš začal překážet jeho osobním ambicím.

Protesty v barmském největším městě Rangún.
Protesty v barmském největším městě Rangún. | Foto: Reuters

20 let vězení za akce proti vládě

Zatímco Su Ťij je v domácím vězení kvůli obvinění z porušení zákona o vývozu a dovozu, svržený prezident Win Myint je obviňován z porušení zákona o řízení přírodních katastrof. Podle Asociace pomoci pro politické vězně bylo od 1. února zatčeno přes 450 lidí, včetně většiny předních představitelů NLD. 

Novela trestního zákoníku přitom stanovuje 20letý trest odnětí svobody za podněcování k nenávisti vůči vládě nebo armádě. Za bránění bezpečnostním silám zabývajícím se ochranou stability státu hrozí sedm let ve vězení. 

Pod armádní správou za výjimečného stavu bude Barma podle generála Hlaina nejméně rok, než se vyšetří domnělé volební podvody a uspořádají se nové volby. Pokud se v zemi opět nestane nějaké překvapení.

Video: Další vývoj v Barmě může být krvavý. Su Ťij je symbol a schopna se obětovat, říká Blaževič

Je velmi těžké předpokládat, jaký bude vývoj, může být krvavý, armáda je silná. Jestli společnost vyjde do ulic, bude krvavě potlačena, říká Blaževič. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po protestech na Kubě poslalo Rusko do Karibiku humanitární pomoc

Rusko po masivních protestech na Kubě poslalo do karibské země více než 88 tun humanitární pomoci. Dva letouny Antonov An-124 dopravily do země potraviny a zboží pro ochranu obyvatel, včetně milionu roušek. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Kvůli koronavirové krizi se na Kubě v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace. To vyvolalo tento měsíc masivní protesty, největší za 30 let.

Další zprávy