Od našeho zvláštního zpravodaje v USA - Třiapadesátiletý Wayne, který žije v černošské čtvrti na západě Filadelfie, má triko s nápisem: "Krev, pot, slzy. Tvrdá práce se vyplácí." Pro Wayna je v tom ale hodně hořká, až temná ironie. "Dřel jsem na dispečinku dopravní společnosti. Před třemi roky jsem dostal mrtvici. Jsem vyřízený," říká.
Je ospalé sobotní dopoledne, ve Waynově čtvrti se obyčejně nikdy moc nespěchá. A teď je navíc vše ještě zpomaleno koronavirem. Ulice lemované jednopatrovými řadovými domky jsou ztichlé, řada obchůdků a restaurací je kvůli pandemii zavřená.
Jedním z mála míst, kde se něco děje, je vchod do baptistického kostela. Wayne sedí u dveří, je zaměstnán tím, že otevírá příchozím. O několik vchodů vedle je také živo, tady však nejde o duchovno, ale o daleko přízemnější věc. Politiku.
Z vitríny vedle dveří sytými barvami křičí předvolební plakáty Demokratické strany. "Afroameričané pro Bidena a Harrisovou." Z minivanu u chodníku ovšem nevystoupí černoch, ale bílý štíhlý muž v baseballové čapce. "Pensylvánie pro Bidena," hlásí nápis na jeho triku.
Každý hlas se počítá
Splní se mu tohle přání? "Proto tady jsem, aby to vyšlo a zastavili jsme tu katastrofu v Bílém domě," říká sedmapadesátiletý Peter Grades. Byla by spousta jiných možností, jak strávit volný víkend. Peter se ovšem už druhý týden po sobě jako dobrovolník zapojil do předvolební kampaně.
Nafasuje propagační materiály, na mobil mu přijde link na seznam adres, které pak vchod od vchodu obchází. "Už jste volili? A půjdete volit? Víte kam? Víte jak?" Série otázek, které všechny míří k jedinému cíli - vytěžit každý možný hlas.
Někde to snad může být jen povinná mantra, která se opakuje v každé kampani. Ale v Pensylvánii "tady a teď" to skutečně platí. Stát je epicentrem amerických prezidentských voleb, jedním z klíčů k Bílému domu.
Dobře to ví i prezident Donald Trump, před čtyřmi roky zde vyhrál nejtěsnějším rozdílem za posledních 170 let - o 44 tisíc hlasů ze šesti milionů všech odevzdaných, o 0,7 procenta. Od voleb 1988 byl prvním republikánem, který tento stát získal.
Stejně dobře to ovšem ví i demokrat Joe Biden. Průzkumy mu dávají šanci, že by si letos mohl vzít Pensylvánii zpět. "K tomu ale musíme zvednout na nohy Filadelfii a právě čtvrti, jako je tahle," říká Peter.
Filadelfie, šesté největší město USA, je demokratickou baštou. Demokraté zde převažují nad republikány v poměru 7 : 1, přes 40 procent obyvatel představují černoši. Hillary Clintonová zde v roce 2016 jasně vyhrála.
Ale nestačilo to. Kdyby zde Clintonová před čtyřmi roky dostala poměrově k volbám tolik lidí, co ve volbách 2008 přitáhl demokrat Barack Obama, měla by zde až o třicet tisíc hlasů víc. A kdyby v některých místech přidala další dvě desítky tisíc, Pensylvánie by byla její.
Kdyby chyby. Demokraté si to uvědomují. Původně letos kvůli pandemii koronaviru kontaktní kampaň, kdy osobně obcházejí voliče, dělat nechtěli. Před třemi týdny ale "canvassing", jak se tomuto způsobu předvolební agitace říká, nakonec spustili.
Peter trochu nervózně přešlapuje, místo rozhovoru s novinářem by si raději dal svoji dnes už druhou výpravu za voliči. Ale zřejmě cítí povinnost vysvětlit, proč je podle něj Trumpovo prezidentství "katastrofou".
"Trumpova politika je prodloužením jeho osobnosti. Byl cynický, bezcharakterní jako byznysmen. A je úplně stejný jako prezident. Degraduje americkou politiku a degraduje USA ve světě," říká Peter.
Už jsi byl volit? Ne? Tak upaluj!
Na námitku, že Trumpova ekonomická politika byla před nástupem pandemie podle některých ukazatelů úspěšná, například v rekordně nízké nezaměstnanosti, odpoví: "Zaprvé nebyla jeho a zadruhé už ani nebyla tak úspěšná."
Podobně jako většina demokratů i Peter argumentuje, že Trump dobrou ekonomiku už zdědil po svém předchůdci v Bílém domě - po Baracku Obamovi. A podle Petera si navíc Trump prostě vymýšlí, když například tvrdí, že v Pensylvánii postavil na nohy výrobní provozy. "Určitě ne dlouhodobě, žádná pracovní místa zpět z Číny, jak se chlubí, sem nepřivedl. To jsou nesmysly."
Když se kolem nás po chodníku snaží protáhnout urostlý mladý černoch s dredy, zastaví ho Peter v poklusu otázkou: "Už jste byl volit?" Nebyl, ale prý se chystá. "Kdy? Raději dříve než později. Co třeba hned teď?" nenechá se Peter jen tak odbýt. "Teď nemůžu, ale manželka už byla," vzdaluje se mladík po chodníku.
Peter rozhodí rukama, jako by tím říkal: Co s tím můžu dělat? Ale o pár okamžiků později mu spraví náladu přibližně čtyřicetiletá černoška, která se sama přišla zeptat, kde je nejbližší volební místo, kde lze v letošních prezidentských volbách předčasně hlasovat.
Dostane adresu i s mapkou a pak ji ještě Peter požádá: "Mohla byste, prosím, ještě třem svým známým poslat esemesku, že jste právě volila a ať jdou také?" Žena s úsměvem přisvědčí. "Nevím proč, ale máme vyzkoušeno, že ženy se mnohem více rády pochlubí a motivují ostatní. Chlapi tolik ne," komentuje to Peter.
S balíčkem demokratických předvolebních letáků se pak Peter znovu vydává do terénu, ale evidentně nechce v novinářovi z Evropy zanechat dojem, že Spojené státy se řítí do propasti. Když mluví o "katastrofě" Trumpova prezidentství, neznamená to prý, že by se s tím jeho země nevyrovnala.
"Amerika je už taková - dva kroky dopředu a pak krok zpátky. A tak to bude i teď, i když s Trumpem jsou to spíše hned dva kroky zpět. Ale Amerika má v genech, že jde nakonec vždy dopředu, mějte se!" rozloučí se Peter a vyrazí za voliči.
Wayne, který se mezitím pomalým krokem přesunul ze své strážní služby u vchodu do baptistického kostela a slyšel část našeho rozhovoru s Peterem, se pochlubí, že on už má čisté svědomí. "Už jsem volil, a pokud nám to neukradnou jako minule, tak Biden vyhraje," prohlásí rezolutně.
I kdybyste dnes do Filadelfie spadli z Měsíce, první, co byste se především v okrajových čtvrtích města dozvěděli, je, že musíte jít volit. Výzvy jsou všude. Na sloupech elektrického vedení, na semaforech. A kdybyste nevěděli, jak a kde volit, stačí poslat SMS na inzerované číslo a zpět dorazí návod.
Trump není prezident, ale vůdce své tlupy
Před "agitačním" demokratickým střediskem ve čtvrti West Oak Lane na severu města je živo. Pětadvacetiletý student Henry, který sem přijel demokratům pomoct z newyorského Brooklynu, nemá moc čas se vybavovat s novinářem. Každou chvíli se tady někdo zastaví pro propagační materiály, pro bannery se jmény Bidena a Harrisové, aby si cedulemi vyzdobili trávník před domem.
Podle Henryho by bylo znovuzvolení Trumpa pro Ameriku "opravdu už těžkou ranou". "Zatím to beru tak, že někdy vám musí být hodně špatně, než se vzpamatujete, ale pak si toho vážíte," uvažuje Henry. Ale v téhle "šokové léčbě" by prý už pokračovat nechtěl. Podle Henryho je "hrozně nebezpečný" Trumpův způsob vládnutí.
"Bezohledný, sobecký, až autoritářský. A hlavně: Trump se nechová ani neuvažuje jako prezident Spojených států, ale jako vůdce jen jedné, své vlastní tlupy," přidává Henry postupně na energii svého projevu a síle hlasu.
Starší černošský pár to poslouchá a pak se Wess, jak se muž vzápětí představí, připojí do hovoru. "Dobré na tom je, že teď to všichni vědí. Před čtyřmi roky jsme ještě neviděli to nebezpečí, co se na nás valí," říká Wess, že někteří z jeho známých před čtyřmi roky nevolili, někdo dal zase hlas "třetímu kandidátovi", tedy ne Trumpovi, ale ani ne Clintonové.
To bylo podle Wesse "samozřejmě to samé, jako by ho hodili do koše". Letos se podle něho nic takového nestane. "Došlo jim to, všem nám to došlo. Nechceme prezidenta, který by mohl zničit Ameriku," nepochybuje prý Wess o tom, že po příštím úterý, až se sečtou výsledky voleb, si "Trump v Bílém domě začne balit kufry".
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
