Vlny veder v Evropě měly ještě jeden dopad. Posunuly hranici, nad kterou netaje sníh

Jana Václavíková Jana Václavíková
8. 8. 2022 21:01
Vlny veder a požáry, které v červenci zasáhly Evropu, za sebou zanechaly nejen spálenou půdu, ale i tisíce mrtvých. Mezitím se také ukázalo, že hranice věčného sněhu stoupla až nad vrchol nejvyšší evropské hory. Červencové novinky o klimatu přináší pravidelný měsíčník online deníku Aktuálně.cz.
Ledovec Morteratsch.
Ledovec Morteratsch. | Foto: Reuters

Vlny veder, které zasáhly hlavně západní Evropu, vyvrcholily v polovině července. Nový teplotní rekord zaznamenali meteorologové ve Velké Británii (40 stupňů Celsia) a stejně teplé počasí dorazilo také na sever Německa. V Česku teploty překonaly 35 stupňů Celsia. Kvůli horku se prohloubilo sucho, šířily se lesní požáry a stoupalo znečištění ovzduší. 

V porovnání s průměry z předešlých let vzrostly také počty zemřelých. Vedra mohou způsobovat kolaps organismu nebo zhoršují již existující nemoci, především ty srdeční a plicní. Negativní vliv mají také na Alzheimerovu chorobu.

Výrazný nárůst v počtu úmrtí, oproštěných od případů spojených s pandemií koronaviru, zaznamenali v Německu, kde jen v týdnu od 18. do 24. července zemřelo o 3200 lidí více. Dva tisíce hlásí i Velká Británie, Španělsko dokonce pět tisíc, píše server Politico

Zda za nárůst počtu zemřelých může právě vedro, je zatím těžké potvrdit. Jako oficiální příčinu smrti ho zatím uvádí jen Španělsko a Portugalsko. "Jsem si jistý, že detailní analýza potvrdí, že vzestupy zaznamenané v tomto časovém rámci jsou jasně spojené s vlnou veder," uvedl německý meteorolog Stefan Muthers, který o souvislosti mezi horkem a počtem úmrtí v Německu napsal studii. 

České Švýcarsko stále hoří

Spolu s vedrem Evropu zasáhly také lesní požáry, které spálily přes 600 tisíc hektarů půdy - druhou největší plochu v historii. Typická sezona požárů je však teprve v polovině. Kromě Středozemí, kde jsou lesní požáry běžné, v minulém měsíci hořelo také v Německu, Slovinsku nebo Česku. 

Požár v Českém Švýcarsku je patrně největší v novodobé historii země. Hasiči s ním bojují už více než dva týdny a povedlo se jim zmenšit jeho plochu na 440 hektarů, tedy na polovinu z původní oblasti. Přestože místa, kterými prošel oheň, jsou spálená na uhel, příroda se začala se situací vypořádávat sama. "Když necháme les, který shořel, samovolnému vývoji, organismům to jedině prospěje. Smrkové monokultury, které na některých místech parku byly, shoří a les si najde svou cestu vývoje, který bude odpovídat i současným změněným klimatickým podmínkám," vysvětlil v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd. 

Lyžařská sezona v Alpách se zkrátí na polovinu 

Alpská lyžařská střediska ve vysokých nadmořských výškách nabízí lyžování na ledovcích i v létě. Zatímco loni zavřela 15. srpna, kdy sníh kvůli vysokým teplotám mizel, letos ke stejnému kroku přistoupili provozovatelé už v první polovině července. Dosud zůstal otevřený jediný ledovec - Hintertux v Rakousku. 

K úbytku sněhu a ledu přispěly dvě velké vlny veder na počátku léta, kdy například u švýcarského městečka Zermatt, které leží u Matterhornu, naměřili až 30 stupňů Celsia. Vysoké teploty zvedly i hranici věčného sněhu - bod, nad kterým sníh a led netají. Zatímco se běžně pohybuje kolem tří až 3,5 tisíce metrů nad mořem, v červenci švýcarští vědci identifikovali hranici až ve výšce 5184 metrů. Tedy i nad vrcholem nejvyšší evropské hory Mont Blanc. 

Alpské ledovce ale tají dlouhodobě, protože tamní průměrná teplota každé desetiletí stoupá o 0,3 stupně Celsia, tedy dvakrát více, než jaký je celosvětový průměr, uvádí britský deník The Guardian. Do začátku příštího století by tak oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů mohlo přispět k tomu, že by ledovce mohly přijít až o 80 procent svého objemu, uvedla v roce 2019 studie Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

"Výsledky, které jsme očekávali až za pár desítek let, pozorujeme už nyní," líčí Mathias Huss, který vede švýcarské středisko na monitorování ledovců. "Neočekával jsem, že uvidíme tak extrémní rok tak brzy v tomto století," dodává.

Ropné společnosti usilují o prales v Kongu

Jedna z nejchudších zemí světa Demokratická republika Kongo spustila na konci července aukci na půdu o rozloze 240 tisíc kilometrů čtverečních a vybídla ropné společnosti, aby se do ní zapojily. Oblast bohatá na ropu a zemní plyn je však pokryta deštnými pralesy a rašeliništi a leží na ní zčásti národní park, kde žijí ohrožené gorily horské. 

Rašeliniště a deštné pralesy přitom skladují velké množství emisí skleníkových plynů, které by se při vykácení nebo vysušení dostaly do atmosféry a způsobily by další oteplení planety. "Pokud se v těchto oblastech začne těžit ropa, očekávejme klimatickou katastrofu, kterou budeme všichni jen bezmocně sledovat," domnívá se Irene Wabiwaová z neziskové organizace Greenpeace, která v ní má na starosti povodí řeky Kongo. Výsledky aukce budou známy do půl roku, uvádí agentura Reuters. 

Písečná baterie ohřívá finské domovy

Na uchovávání energie z obnovitelných zdrojů se nejčastěji používají lithiové baterie, které jsou drahé a mají omezenou kapacitu. Tyto problémy by mohla překonat písečná baterie, jejíž první exemplář nainstalovali ve městě Kankaanpää na západě Finska. 

Baterie funguje poměrně jednoduše - teplo vyprodukované při výrobě elektřiny ze solárních a větrných elektráren se pošle do sila naplněného pískem. To dokáže skladovat teplo o výši až 600 stupňů Celsia po dobu několika měsíců - může proto pomoci s vytápěním i v zimě, kdy slunce tolik nesvítí. Ve finském městě je teplo nyní využíváno na vyhřívání domovů, kanceláří nebo místního bazénu, píše britský zpravodajský server BBC

Vývojáři ze společnosti Polar Night Energy chtějí systém zvětšit. Otázkou však zůstává, zda by byl o písečné silo zájem, když dokáže skladovat "jen" teplo. Dosavadní pokusy na uchovávání elektřiny ze zelených zdrojů byly dosud výkonné jen z 25 procent. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

KLDR odpálila další střelu, dopadla do Japonského moře

Severní Korea odpálila východním směrem další balistickou střelu, dopadla zřejmě do Japonského moře. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Pchjongjang tak učinil krátce před návštěvou americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v Jižní Koreji.

Tento týden Jižní Korea pořádá u svých břehů námořní vojenské cvičení spolu s americkou armádou a ve čtvrtek se viceprezidentka Harrisová chystá do Soulu a do demilitarizované zóny mezi KLDR a Jižní Koreou. V úterý se Harrisová v Tokiu účastnila státního pohřbu japonského expremiéra Šinzóa Abeho.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu. Jejich konflikt ukončilo totiž jen příměří, nikoliv mírová smlouva.

Severní Korea provedla test balistické rakety i před několika dny, o víkendu odpálila střelu krátkého doletu rovněž směrem k Japonskému moři. Od začátku roku Severní Korea uskutečnila řadu raketových testů, čímž porušuje rezoluce OSN.

Zdroj: ČTK
Další zprávy