Johannesburg - Africké ekonomiky přišly kvůli válečným konfliktům v letech 1990 až 2005 o 284 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější studie britské humanitární organizace Oxfam, nazvané "Africké chybějící miliardy"
Účet za válčení v Africe tak dosahuje stejné výše jako humanitární pomoc, kterou za zmiňovaných 15 let poslalo do nejchudších zemí světa mezinárodní společenství.
Peníze mohly vyřešit AIDS i vzdělání
"Výsledky jsou šokující," řekl na tiskové konferenci africký člen Oxfamu Irungu Houghton. "Tato suma by mohla vyřešit problém HIV/AIDS, prevenci tuberkulózy a malárie, zajistit zdravotní péči a vzdělání."
Afrika na Aktuálně.cz
Během třiadvaceti válečných konfliktů klesla výkonost ekonomik průměrně o 15 procent ročně, což odpovídá 18 miliardám dolarů. V důsledku nepokojů rostly výdaje na zbrojení, zdravotnictví, inflace a investice se snížily na minimum.
Například Rwanda připustila, že v letech 1990 až 2001 dosáhl růst její ekonomiky pouze třetiny předpokládané výšky. To vše kvůli genocidě a sporu dvou hlavních etnik.
V Burundi na tom byli vlivem etnickému konfliktu v letech 1993 až 2005 ještě o něco hůře. Ekonomika rostla pouze o 1,1 procenta namísto původně předpokládaných 5,5 procenta.
Za katastrofální stav afrických ekonomik může podle expertů celosvětový ilegální obchod se zbraněmi. Zbraně tajně dovážené do Afriky zabijí miliony nevinných a - logicky - brzdí rozvoj.
Obchod potřebuje regulaci
Snaha OSN přijmout smlouvu o obchodu se zbraněmi, která by měla zabránit ilegálnímu dovozu do nejrizikovějších zemí světa, zatím vycházejí naprázdno.
ČTETE VÍCE: Afriku zaplavují zbraně. Co s nimi?
Zatímco některé ze zbrojařských velmocí jako Británie, Francie a Německo smlouvu podpořily, celkem 26 států v čele s Ruskem a Čínou, pro které je export zbraní důležitou složkou ekonomiky, se hlasování zdrželo.
Jediný hlas proti pocházel od zástupce USA, největšího výrobce zbraní na světě.