Války zabily ve světě dva miliony dětí

Roman Staněk
29. 7. 2006 14:30
Londýn - Žebříčku nejhrůznějších zemí pro život dětí vévodí Afrika. Mohou za to hlavně války přinášející smrt, vysídlování, utrpení a nemoci.
Originální avšak poněkud nebezpečná metoda, jak si vydělat peníze. Dvanáctiletý chlapec z provincie Che-nan předvádí v ulicích města Wu-chan, jak dovede pomocí svého krku ohnout železnou tyč. Pomáhá mu jeho jedenáctiletý bratr.
Originální avšak poněkud nebezpečná metoda, jak si vydělat peníze. Dvanáctiletý chlapec z provincie Che-nan předvádí v ulicích města Wu-chan, jak dovede pomocí svého krku ohnout železnou tyč. Pomáhá mu jeho jedenáctiletý bratr. | Foto: Reuters

Súdán, Uganda a Kongo jsou tři nejnebezpečnější místa pro děti na naší planetě. Vyplývá to z výzkumu, který provedla organizace Reuters AlertNet. 

Tři roky trvajícím válečným konfliktem v sudánské provincii Dárfúr bylo postiženo více než 1,8 milionu dětí. Chlapcům hrozilo verbování do armády, dívky byly znásilňovány. Situace v současné době není zdaleka lepší.

"Ti lidé trpí velkými traumaty, můžete to vidět právě v dětských očích. Každý ztratil rodinu, viděl hořící vesnice, viděl nebo zažil znásilňování," řekla holywoodská herečka a vyslankyně dobré vůle Mia Farrowová při své letošní návštěvě uprchlického tábora v Dárfúru.

Práce v solných dolech v Senegalu
Práce v solných dolech v Senegalu | Foto: REUTERS/Finbarr O'Reilly

Převládá Afrika a Asie

AlertNet, humanitární internetová stránka provozována nadací Reuters, oslovila 112 expertů a novinářů, aby označili podle nich tři nejnebezpečnější místa k životu dětí.

Po třech státech, které byly zvoleny jasně na špici, se na dalších místech umístily další africké země - Uganda a Demokratická republika Kongo.

Na dalších místech jsou potom Irák, Somálsko, Indie, palestinská území, nestabilní Afghánistán, z alespoň geografického hlediska evropské Čečensko a vojenskou diktaturou ovládaný Myanmar.

Dětští vojáci a sexuální otrokyně

Více než dva miliony dětí zahynuly kvůli válkám v posledních deseti letech a zhruba 20 milionů jich bylo přinuceno opustit své domovy. Miliony dětí se také za poslední desetiletí staly sirotky nebo byly odděleny od rodin, uvádí UNICEF.

Foto: Reuters

"Nejnebezpečnějšími místy jsou válečné zóny, kde jsou děti verbovány do armády. To se v současné době nejvíce týká ugandské Armády božího odporu. Nespočet dětí tam zahynulo. Ty, co přežily, mají strašlivé doživotní psychické problémy," uvedl Gareth Evans, ředitel organizace International Crisis Group.

Během brutálního, dvě desítky let trvajícího povstání unesla skupina více než 25 000 dětí, aby sloužily jako vojáci nebo sexuální otroci. Stejný počet jich každou noc spěchá do měst, aby tak unikly možným únosům.

Nábor do armády je také velkým problémem v Demokratické republice Kongo. Bývalý válečný zpravodaj BBC Martin Bell tvrdí, že "i přes částečnou demobilizaci je v Kongu více dětských vojáků než v kterékoliv jiné zemi na světě."

V Kongu se zítra budou konat první demokratické volby po 40 letech, které by měly udělat tlustou čáru za krvavým konfliktem z let 1998-2003, během kterého byly zabity miliony lidí. Jenže na východě země ještě tomu, že válka skončila, nic nenasvědčuje. Násilí, choroby a hlad zabíjí asi 1200 lidí denně.

Psychologická traumata

Průzkum zdůrazňuje také psychologická traumata, kterými děti ve válkách procházejí. Editorka britské televize Channel 4 Lindsey Hilsumová vysvětluje, proč mezi tři nejohroženější místa vybrala Irák: "Děti v Iráku se musí obávat jak Američanů, tak povstalců. Nikdo je nechrání a netuší, co příjde zítra."

Dárfúr je nejnebezpečnějším místem pro život dětí
Dárfúr je nejnebezpečnějším místem pro život dětí | Foto: Reuters

Palestinu humanitární pracovníci a novináři volili hlavně kvůli dlouhodobému stavu pohotovosti, který tam panuje. Děti v Palestině žijí neustále na jednom místě, nemají takřka žádnou možnost volně se pohybovat.

Somálsko a Afghánistán jsou zase země, ve kterých o vliv a moc bojují různé znepřátelené frakce. Špatná bezpečnostní situace a všudypřítomná chudoba je nebezpečím, se kterými se tamní děti musí denodenně potýkat.

V jedenácti afghánských provinciích více než čtyři pětiny dívek nechodí do školy. Více než čtvrtina dětí v Afghánistánu a pětina dětí v Somálsku zemře podle Reuters AlertNet ještě před svými pátými narozeninami.

Někteří novináři, jako bývalý africký zpravodaj agentury Reuters Aidan Hartley, zvolili Somálsko také kvůli široce rozšířenému praktikování ženské obřízky.

Děti, do práce!

Mnoho dětí po celém světě je nuceno pracovat, aby pomohli sobě nebo své rodině. Většina z 218 milionů pracujících dětí pochází z Asie. Nejvíce z nich žije v Indii, kterou osobnosti zařadily na šesté místo.

"Až 115 milionů dětí je v Indii klasifikováno jako dětští dělníci. To je největší počet na světě. Tyto děti přicházejí o dětství. Většina z nich nikdy nechodila do školy," řekl Anuradha Mittal z výzkumného týmu Oaklandského institutu.

Wendy Chamberlinová, zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky upozornila na případy nepálských dívek, které jsou dováženy jako sexuální otrokyně do indických měst jako Bombaj nebo Kalkata.

Ukrývají se v pralese, aby přežili

Myanmar, který desítku nejhrůznějších zemí uzavírá, se potýká v současné době s největším exodem v celé Asii.

Karenští uprchlíci, kteří unikli před vojenskou juntou z Myanmaru
Karenští uprchlíci, kteří unikli před vojenskou juntou z Myanmaru | Foto: Reuters

Vládní vojenská junta napadá menšinové Kareny, boje jich z domova vyhnaly už statisíce. Dětské vojáky podle humanitárních organizací využívá jak vojenská junta, tak Karenská osvobozenecká armáda.

Tisíce dětí přežívá v uprchlických táborech v Thajsku, Bangladéši nebo Indii, mnoho z nich se také ukrývá v nehostinné džungli.

Traumata z bombardování

Čečensko je podle zprávy jednou ze dvou zemí na světě, kde humanitární agentury pravidelně používají ozbrojený doprovod. Boje mezi separatisty a ruskou armádou vyhnaly z domovů nejméně 95 tisíc lidí a všichni ti, co zůstali, žijí pod ruskou hranicí bídy.

Největším nebezpečím jsou nášlapné miny. Děti jsou traumatizovány střelbou a bombardováním. Devadesát procent škol v hlavním městě Grozném bylo zničeno, celé město fakticky leží v troskách.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy