Washington - Spojené státy nejsou připraveny na přírodní katastrofy ani na útok zbraněmi hromadného ničení. Chybějí zdroje, personál i výcvik. Rezervní složky je proto nutné od základu reformovat.
K takovému závěru došla dlouho očekávaná zpráva Komise pro Národní gardu a rezervy, která byla k tomuto účelu Kongresem vytvořena roku 2005.
"Právě teď nemáme síly, které potřebujeme, nemáme vycvičené lidi a nemáme vybavení," citovala agentura AP předsedu komise Arnolda L. Punara, generála námořní pěchoty v záloze.
"Mnoho věcí je na cestě, ale ve světě, ve kterém žijeme, jste buď připraveni, nebo nejste."
Zpráva také upozorňuje, že by velení rezervních složek mělo v případě ohrožení podléhat guvernérům států a nikoli federálním úřadům.
Nejsme doma, volejte do Iráku
Ačkoliv se americká politická scéna zabývá posledních pár let hlavně ochranou národní bezpečnosti, samo území Spojených států je podle komise chráněno jen velmi nedostatečně. Až 88 procent armádních rezerv není schopno okamžitého nasazení.
To způsobuje "hrozivou trhlinu, kvůli níž podstupují národ a jeho občané obrovská rizika".
Armáda je příliš vyčerpána nasazením v Afghánistánu a Iráku, kam se přesunuje i mnoho členů Národní gardy, tedy rezervních jednotek. V těch nyní slouží 1,2 milionu mužů a žen.
V posledních měsících se zahraniční vojenské operace USA ještě rozšířily. Do Iráku přibylo v polovině minulého roku nových 30 tisíc vojáků a dalších 3000 příslušníků námořní pěchoty teď míří do Afghánistánu.
Čtěte také: USA začaly vítězit v Iráku. Budoucnosti se přesto bojí
Podívejte na Katrinu...
Nasazení záloh v zámoří se podle listu Christian Science Monitor od roku 2005 zvedlo pětkrát, u některých složek až sedmkrát. V roce 2004 tvořili rezervisté téměř třetinu amerického kontingentu v Iráku.
Problémem však nejsou pouze vyčerpávající války, podle zprávy se ministerstvo obrany jednoduše domnívalo, že trénink při operacích v zámoří bude pro vojáky dostatečný i pro úkoly, které je nutné dělat doma.
Jak však ukázal hurikán Katrina, nejsou rezervní složky na takové situace připraveny.
Kámen úrazu leží jako vždy v penězích. Dostatečně vybavit rezervisty by stálo desítky miliard dolarů, na tuto položku však americký vojenský rozpočet i přes svůj obrovský rozsah nepamatuje.
V minulém roce Pentagon pro Národní gardu uvolnil 7 miliard dolarů, podle komise je však nutných dalších 48.
Udolat Gatese
Téměř čtyřsetstránková zpráva obsahuje 95 doporučení. Podle jednoho z nich je nutné změnit strategické plánování: bránění katastrofám na domácí půdě by mělo být pro armádu stejně důležité jako válčení v cizině.
To nejkontroverznější však mluví o tom, aby v případě nouzové situace přešlo velení nad rezervními složkami na guvernéry jednotlivých států. Neschopnost dohodnout se, kdo bude jednotky řídit, byla vidět právě při operacích po úderu Katriny v létě 2005.
Ačkoliv ministr obrany Robert Gates v minulosti na doporučení komise slyšel, v tomto bodě byl zatím neoblomný.
"Myslím, že tentokrát ho ale udoláme," předpovídá Punaro.
