Tbilisi - Gruzínská armáda při srpnovém konfliktu s Ruskem selhala, samotná válka však byla nevyhnutelná.
Tak zní výsledek zprávy vyšetřovací komise gruzínského parlamentu, která analyzovala příčiny, průběh a okolnosti krátké rusko-gruzínské války.
Poslanci v ní zkritizovali postup a organizaci gruzínské armády, rozkaz prezidenta Michaila Saakašviliho k zahájení obsazování jihoosetského území však shledali jako odůvodněný.
Gruzínské síly však byly z území Jižní Osetie po své invazi rychle vytlačeny a následně došlo ke vpádu ruských vojsk na území samotné vnitřní Gruzie.
Ruská armáda se zastavila jen 35 kilometrů od metropole Tbilisi.
Rusko bylo na invazi připraveno
O oprávněnosti leteckého i pozemního útoku poslanci rozhodli na základě důkazů o vzrůstajícím počtu provokací jak ze strany jihoosetských rebelů, tak ze strany samotných ruských mírových sborů, které v oblasti působí už od první poloviny 90. let.
Gruzínský prezident je dlouhodobě kritizován opozicí i dalšími kritiky. Podle nich byl pokus o obsazení separatistického regionu Jižní Osetie zcela zbytečný a prohra s vážnými následky předem daná.
"Masivní vojenská invaze a fakt, že Rusko provádělo dělostřelecké bombardování, indikuje, že Rusko spolu se separatistickými jednotkami spustilo operace na gruzínském území. Na to gruzínská armáda odpověděla obrannou válkou," citovala ze zprávy agentura Reuters.
"Gruzínské velení se snažilo postupu ruských jednotek zabránit, ale závažná systémová a osobní selhání sehrála svou roli," poukazuje zpráva na chaotický a nezvládnutý ústup.
Západní vlády po srpnovém konfliktu kritizovaly Rusko za "nepřiměřenou" vojenskou odpověď a na krátko s Ruskem zmrazily vztahy. Obě strany ale trvalé přerušení dialogu vyhodnotily jako kontraproduktivní a styky byly od té doby postupně obnoveny.
