Berlín - V Německu se ráno otevřely volební místnosti, v nichž téměř 62 milionů voličů může vybírat nové poslance Spolkového sněmu. Zatím se volby projevují vysokou účastí, do odpoledních hodin hlasovalo 41 procent voličů, mnoho jich navíc hlasovalo poštou.
Němci tak svými hlasy rozhodnou o tom, zda největší ekonomiku Evropské unie dál povede kancléřka Angela Merkelová a s kým. Čeká se také, zda se do dolní parlamentní komory premiérově dostanou odpůrci eura sdružení v nové straně Alternativa pro Německo (AfD).
Průzkumy předpovídají vítězství konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové. Ta poslední čtyři roky vládne se svobodnými demokraty (FDP), kteří však balancují blízko pětiprocentní hranice zajišťující křesla ve Spolkovém sněmu.
Ani pokud se v něm liberálové udrží, ale není jisté, zda s CDU/CSU získají potřebnou většinu k pokračování ve společné vládě.
Jak dopadne Merkelová?
Ztroskotá-li nynější středopravá koalice, očekává se vznik takzvané velké koalice, v níž by se spojili kancléřčini konzervativci s nejsilnější opoziční stranou, sociální demokracií (SPD). Ta šla do voleb s cílem ukončit osmiletou éru Merkelové a dát Německu znovu středolevou vládu SPD a Zelených, která u západních sousedů Česka vládla v letech 1998 až 2005.
Průzkumy ale těmto dvěma programově příbuzným stranám nedávají příliš šance na získání většiny. Podle ankety pro Bild am Sonntag získá SPD 26 procent hlasů a Zelení devět procent.
Nepomohlo by jim tak ani spojení s postkomunistickou Levicí, která skončila také na devíti procentech. SPD a Zelení navíc koalici s touto krajně levicovou stranou, která je silná hlavně na kdysi komunistickém východě Německa, rezolutně odmítají. Všechny další možné koaliční kombinace, které by teoreticky většinu mohly mít, považují odborníci za málo pravděpodobné.
Do povolební matematiky navíc může promluvit případný úspěch eurokritické AfD, která se v průzkumech drží těsně pod pětiprocentní hranicí. Potvrdila to i anketa pro Bild am Sonntag, v níž AfD dostala čtyři procenta.
Pokud by se nakonec do parlamentu dostala, je většina pro CDU/CSU a FDP vyloučená. Neuspěje-li, může je přesto připravit o důležitá procenta hlasů, neboť sbírá hlasy především nespokojených voličů vládního tábora.
Místnosti se uzavřou večer
I na výsledku euroskeptiků tak závisí, zda se Německo vrátí k vládě velké koalice, která zemi řídila naposledy v letech 2005 až 2009 v prvním kancléřském období Merkelové a která by v eurozóně pod vlivem SPD nejspíš zaujala smířlivější kurz vůči zadluženým státům než nynější kabinet.
Kancléřka i její sociálnědemokratický vyzývatel Peer Steinbrück už mají svou volbu za sebou. Bývalý ministr financí hlasoval v Bonnu a hýřil sebevědomím. Zopakoval, že má zájem pouze o post kancléře ve vládě SPD a Zelených a v případné velké koalici s CDU/CSU neusedne. Merkelová odvolila spolu s manželem tradičně v menze Humboldtovy univerzity v Berlíně.
Na rozdíl od svého soka však své dojmy novinářům nesdělila a jen jim zamávala.
Do Spolkového sněmu letos kandiduje celkem 34 stran. Vyjma stávajících parlamentních formací a AfD jsou naděje ostatních podle prognóz nulové. Týká se to i Pirátské strany, která v nedávné minulosti bodovala v několika německých regionálních volbách.
Ty se v neděli souběžně s celostátními konají v západoněmeckém Hesensku, kde se očekává těsný souboj vládnoucího bloku CDU-FDP s opozičním tandemem SPD-Zelení. Všechny volební místnosti se v Německu zavřou v 18:00.
Poté budou zveřejněny první odhady výsledků voleb. Jejich konečná podoba by měla být známa během noci na pondělí. Jak dlouho se nakonec bude čekat na závěrečné výsledky, ale může ještě ovlivnit poměrně složitý německý volební systém.
Zájem o hlasování poštou roste
Letošní volby zatím provází vyšší účast než při posledních v roce 2009. Podle šéfa německé volební komise Rodericha Egelera do 14:00 SELČ hlasovalo přes 41 procent voličů, zatímco před čtyřmi roky to ve stejnou dobu bylo 36 procent. V těchto údajích navíc nejsou započítáni lidé, kteří hlasovali poštou. Očekává se přitom, že pro korespondenční volbu se rozhodla asi čtvrtina voličů, což by byl nový rekord.
Zájem o parlamentní volby v Německu dlouhodobě klesá. V 70. letech chodilo k urnám přes 90 procent voličů, v roce 2009 to ale už bylo jen těsně nad 70 procent. To představovalo nejnižší účast od vzniku Spolkové republiky v roce 1949. Egeler proto doufá, že letos by se mohl tento trend zastavit.
Napovídal by tomu i obrovský zájem o hlasování poštou, který letos zaznamenaly německé úřady. Jen v Berlíně si volební lístky předem pro korespondenční volbu vyžádalo přes půl milionu lidí, což je zhruba pětina všech voličů v metropoli. Rekordní počet žádostí hlásila také další velká německá města.
Mnohé úřady přitom s tak velkým zájmem nepočítaly. Aby stihly vyřídit všechny žádosti, museli někde úředníci pracovat přesčas, jinde zase nabíraly pomocné síly a brigádníky.
Němci mohou při volbách posílat své hlasy poštou už od roku 1957. Před čtyřmi roky tuto možnost využilo přes 21 procent voličů.
