Islámábád - Mobilní telefon posla Usámy bin Ládina, jenž přišel o život při květnové razii amerického námořnictva, obsahoval kontakty na militantní skupinu Harkat-ul-Mudžahedín, známou úzkými vazbami na pákistánskou tajnou službou ISI.
S odvoláním na nejmenované vysoce postavené členy amerických bezpečnostních složek o tom informoval deník The New York Times.
Pokud se informace ukáže jako pravdivá znamená to, že pákistánské úřady s velkou pravděpodobností věděly, že se nejhledanější terorista skrývá na jejich území a poskytovaly mu ochranu.
Záznamy o telefonních hovorech podle NYT dokazují, že špičky Harkatu byly s pákistánskou špionážní službou v pravidelném kontaktu. Minimálně v jednom případě se navíc měli lidé z ISI s veliteli skupiny sejít. Zdroj amerického deníku ale upozorňuje, že telefonáty nemusely nutně souviset s Usámou bin Ládinem a jeho ochranou. Američanům tedy stále chybí přímý důkaz.
Deníku NYT ale spolupráci na ukrývání Ládina pod podmínkou anonymity potvrdili dva bývalí vojenští velitelé. Jeden patřil k Harkatu, druhý ke skupině ozbrojenců financovaných pákistánskou vládou. Ten navíc tvrdí, že se s Ládinem dvakrát sešel na kmenových územích v Severním Vazíristánu.
To je místo, nad nímž v současné době operují Pákistánci tolik kritizované americké bezpilotní letouny. Islámábád totiž na snahu vyhnat ze Severního Vazíristánu rezignoval.
Pohodlný přesun do bašty pákistánské armády
Nález telefonních kontaktů tedy dále podkopává již tak těžko uvěřitelné tvrzení, že o pobytu Ládina v Abbottábádu, jednoho z nejbezpečnějších měst v zemi, které je plně pod kontrolou armády, Pákistán neměl ani tušení.
Objev může zároveň vysvětlit Ládinovo záhadné zmizení z komplexu horských jeskyní Tóra Bóra v Afghánistánu. Během invaze do Afghánistánu tam Američané svedli úspěšnou bitvu s Tálibánem a Al-Káidou. Jeskyně sice obsadili, ale Ládina nenašli, přestože byli přesvědčeni, že se musí skrývat právě tam.
Skupina Harkat-ul-Mudžahedín má totiž vazby jak na ISI, tak na Al-Káidu a v Abbottábádu i jeho okolí je velmi silně zakořeněná. To, že Ládinovi pomohla právě ona, se tak přímo nabízí jako nejpravděpodobnější vysvětlení až neuvěřitelně klidného života, kterého se nejhledanějšímu teroristovi světa v Pákistánu dostávalo.
"Harkat je jedním z nejstarších a nejbližších spojenců Al-Káidy, má ale také velmi blízko k ISI. Spoluúčast pákistánské tajné služby a armády může fatálně poškodit pákistánsko-americké vztahy," shrnuje současnou situaci bývalý důstojník CIA Bruce O. Riedel.
Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf sice Harkat po americkém nátlaku v roce 2002 zakázal a učinil z něj podzemní organizaci, ISI s ní nicméně neváhá dál spolupracovat.
Přežití a úspěšné skrývání Usámy bin Ládina se navíc, upozorňuje New York Times, Pákistáncům hodilo do krámu. Dokud po něm Američané pátrali a pokládali ho za jistou hrozbu, proudily do Pákistánu a jeho armády miliony dolarů.
Vazby na ISI měl v osmdesátých letech i Ládin. Jejich společným zájmem tehdy byl boj proti sovětským okupantům. Ten ale podporovaly i Spojené státy. Jeskyní komplex Tóra Bóra pomohla Tálibánu vybudovat CIA.
