Izraelský nejvyšší soud v úterý rozhodl, že armáda židovského státu musí začít povolávat do služby i ultraortodoxní židy, informuje agentura AP. Podle soudu neexistuje důvod, proč by muži způsobilí ke službě neměli být odvedeni. Krok by mohl ohrozit postavení p Benjamina Netanjahua, protože má ortodoxní koaliční partnery, napsala agentura AP.
Zatím není jasné, zda odvod ultraortodoxních židů (charedim), tedy zhruba 67 tisíc mužů, kterých se to týká, začne ihned, či mu bude předcházet postupný proces, dodávají izraelská média. Ultraortodoxní židé mají v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948. Jejich komunita v té době tvořila asi jen pět procent celkové populace židovského státu, nyní jich je zhruba 13 procent.
Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, odvod mužů z ultraortodoxní komunity dlouhodobě kategoricky odmítají. Izraelský parlament schválil tento měsíc v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby.
Výjimku pro ultraortodoxní židy označila izraelská justice v roce 2017 za ilegální. Hlasy, které volají po úplném zrušení výjimky, se intenzivněji ozývají od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy. Izrael ofenzivu zahájil v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, který připravil o život 1200 lidí a při kterém bylo dalších 250 lidí odvlečeno jako rukojmí. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř 38 tisíc Palestinců, dalších nejméně 86 tisíc utrpělo zranění, uvádí úřady ovládané Hamásem. Premiér Netanjahu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy, ne civilisty.
