"Slouží to v podstatě jako pravicová ideologická hlídka. Přišli s tím, že učitelé a profesoři v Brazílii se pokoušejí naočkovat děti levicovými myšlenkami," cituje americký deník Washington Post politologa z univerzity v Sao Paulu Guilhermeho Casarõese.
Kampaň má velkou podporu nově zvoleného prezidenta Jaira Bolsonara, který nastoupí do funkce prvního ledna. Navíc nejde jen o politické diskuse, které přívržencům hnutí vadí. Plán cílí také na diskuse o genderu nebo homosexualitě.
V několika brazilských státech a městech se tato omezení už snaží uzákonit. Nicméně koncem listopadu má nejvyšší soud prozkoumat, jestli si neodporují s ústavou, informoval americký týdeník The Economist.
Členové hnutí vyzývají studenty, aby vyučující během hodin natáčeli a videa pak dávali na sociální sítě. Rodiče zase nabádají k tomu, aby si na učitele a profesory stěžovali. Vyučující, kteří do svého výkladu zahrnují například literární díla pojednávající o homosexualitě, tak už nyní přicházejí o práci.
Bolsonaro už v předvolební kampani oslavoval brazilskou vojenskou diktaturu a volal po nastolení pořádku v zemi. Obavy z toho, že bude tvrdě zasahovat proti svým oponentům a prosazovat krajně pravicovou ideologii, se potvrdily prakticky hned po jeho zvolení na konci října.
Začal právě na školách a univerzitách. V prvních dnech po volbách vyzval studenty, aby udávali profesory, kteří nesouhlasili s jejich výsledky.
Strach z ideologického pronásledování se ještě více rozšířil po razii na povolebních akcích na vysokých školách pod záminkou, že studenti a profesoři porušují volební pravidla. Například studenty z univerzity v západobrazilském Mato Grossu vyslýchala policie kvůli semináři o historii fašismu a donutila je sundat banner s antifašistickými symboly.
Policie přímo ve třídách
Bolsonaro už před volbami avizoval svůj plán učit děti tradiční rodinné hodnoty. "Změníme osud Brazílie," zvolal těsně po svém vítězství.
Podle místních analytiků může po svém nástupu k moci poměrně snadno a rychle sám zavést některá opatření. Jeho vláda může například rozhodnout o tom, jaké knížky budou číst děti ve školách a z jakých učebnic se budou učit.
Ana Campagnolová je učitelka dějepisu, která byla zvolena do zákonodárného sboru státu Santa Catarina za Bolsonarovu Sociálně-liberální stranu. Po volbách vyzvala na sociálních sítích studenty, aby hlídali učitele, kteří vyjádří nesouhlas s Bolsonarovým vítězstvím. Na mobil mají natáčet vyučující, jejichž "politická nebo ideologická vyjádření uráží svobodu víry a přesvědčení", cituje britský list The Guardian. O udání není nouze, přiznala pak později v rozhovoru pro místní rozhlasovou stanici.
Mário Brasil Xavier, profesor společenských věd na státní univerzitě v Pará na severu země, například zažil, že na jeho hodinu vtrhl otec jedné ze studentek spolu se třemi těžce ozbrojenými policisty. Důvodem údajně bylo, že se při hodině zmínil o tzv. fake news neboli lživých zprávách, čímž měl dát najevo své politické preference. Případ teď univerzita prošetřuje.
Raději mrtvý než homosexuál
Nejvyšší soudy v zemi zatím kampaň příliš nepodporují a soudní spory končí ve prospěch univerzit, škol a jejich zaměstnanců. Jair Bolsonaro ale svou moc ještě neuplatňuje naplno. Do funkce prezidenta vstoupí až se začátkem příštího roku.
Třiašedesátiletý Bolsonaro je v Brazílii známý také svými výroky na adresu homosexuálů. Řekl například, že by raději měl svého syna mrtvého, než aby se stal homosexuálem. Také tvrdí, že za homosexualitu může nedostatek bití při výchově.
