Mnichov - Byla to silná dávka ujištění, které evropští členové Aliance chtěli slyšet.
V žádném případě ale dostačující vzhledem k tomu, co všechno Donald Trump v předvolební kampani a ještě i po svém zvolení řekl. Kromě jiného zpochybnil NATO, když o Alianci mluvil jako o "zastaralé" organizaci.
Pochválil Brexit a naznačil, že silnou Evropskou unii považuje za konkurenta Spojených států. Obavy vyvolal také jeho mimořádně shovívavý pohled na Vladimíra Putina.
Americký viceprezident Mike Pence, který bude dnes jednat v Bruselu, je zatím nejvyšším zástupcem Trumpova Bílého domu, který dorazil do Evropy. Na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci se snažil uklidnit obavy.
"Dnes vám, jménem prezidenta Trumpa, přináším ujištění: Spojené státy silně podporují NATO, jejich závazek transatlantické alianci je neochvějný," pronesl ve svém sobotním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Dodržíme závazky
Už předtím se v Evropě, v Bruselu a v Bonnu, minulý týden představili americký ministr obrany, generál James Mattis, a šéf americké diplomacie Rex Tillerson.
Taky oni potvrdili, že Amerika dodrží bezpečnostní závazky, včetně článku o společné obraně NATO. Jedním dechem dodávali, že Bílý dům nechce tolerovat asertivní politiku ruského prezidenta Putina.
Mike Pence v Mnichově uvedl, že ve vztahu k Moskvě se Donald Trump snaží najít "společnou půdu". Spojené státy jsou ale kritické ke "snaze Ruska přepisovat silou mezinárodní hranice".
Pence se taky za USA zaručil, že budou dál podporovat posilování přítomnosti NATO v Polsku a v Pobaltí. "Mír přichází díky síle," řekl Pence, který se v Mnichově setkal i s ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem.
Ve střehu
Evropa i přesto zůstává ve střehu. A někteří politici jsou skeptičtí.
Německá kancléřka Angela Merkelová mluvila v sobotu v Mnichově před Mikem Pencem. Aniž by nového prezidenta USA jmenovala, v některých ohledech se vůči němu jasně vyhranila. Varovala třeba před nacionalismem v zahraniční politice. "Budeme dále schopni dobře spolupracovat, nebo sklouzneme zpět k našim samostatným rolím?" ptala se.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přednesl v Mnichově řeč, která by jindy vyvolala reakce a odpovědi na otevřené scéně. Podle Lavrova Moskva usiluje o nové světové uspořádání. "Chcete-li, postzápadní uspořádání," prohlásil Lavrov. I tato slova Moskvy ale tentokrát překrylo téma Donald Trump.
Větší zájem než o ruské názory byl letos v Mnichově o to, jak Trumpa vidí sami Američané. Republikánský senátor John McCain Trumpa ve svém projevu výslovně nejmenoval, ale bylo zřejmé, že některé aspekty "fenoménu Trump" se mu vůbec nelíbí. "V Americe si stále více a více občanů zahrává s autoritářstvím," uvedl McCain.
Pro evropské politiky pak bylo asi nejpodstatnější jeho varování, že vynucená rezignace poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Michaela Flynna ukázala, že v Trumpově "administrativě je v mnoha ohledech naprostý zmatek".
Právě tento chaos, a z něho vyplývající dohady, kdo má vlastně v Trumpově okolí zásadní vliv na jeho politiku, je hlavním důvodem přetrvávající nejistoty evropských spojenců.
Změny a chaos
Sám prezident Trump je ve své dosavadní politice nečitelný.
Řada jeho praktických kroků se liší od toho, co avizoval v kampani nebo po svém zvolení. Jadernou dohodu s Íránem chtěl nejdřív "zrušit jedním škrtem pera", teď ji chce naopak "důsledně dodržovat".
Krátce po Trumpově zvolení to vypadalo, že se už nebude řídit politikou "jedné Číny". Před týdnem ale oznámil, že ji bude dodržovat. Podobně těžko odhadnutelná pak dál zůstává i jeho politika vůči Moskvě.
Výraznou roli v Trumpově týmu hrají i nevyjasněné kompetence a boj o vliv. Přinejmenším stejně silné slovo jako ministr zahraničí Tillerson mají v Bílém domě Trumpovi poradci Steve Bannon a Jared Kushner.
Podle amerických médií například vetovali jmenování zkušeného diplomata Elliotta Abramse, kterého chtěl Tillerson za svého prvního náměstka. Obdobně údajně nedostává americký ministr zahraničí žádné zprávy o tom, koho mu Trumpovi poradci vybírají na velvyslanecké posty.
Spojenci v NATO: přispívejte víc
Mike Pence se v Mnichově pokusil rozptýlit evropskou nejistotu.
"USA jsou a vždy budou vaším největším spojencem," uvedl Pence. Potvrdil ale zároveň, že evropští členové NATO si budou muset za svoji bezpečnost připlatit. "Obrana Evropy vyžaduje váš závazek stejně jako ten náš," upozornil Pence, že "příliš mnoho" členů NATO už "příliš dlouho" neplní své příspěvky Alianci.
USA dnes pokrývají takřka tři čtvrtiny rozpočtu NATO. Kromě Američanů vydávají už jen další čtyři země (z 28 členů) na svoji obranu smluvní finanční závazek - tedy nejmíň 2 procenta svého HDP.
Washington na to dlouho a opakovaně upozorňuje. Trumpova administrativa teď ale patrně chce spojence opravdu přitlačit ke zdi.
Šéf Pentagonu, generál Mattis minulou středu v Bruselu Evropany varoval, že pokud nechtějí, aby Amerika "omezila svoji oddanost NATO", musejí sami přispět ke společné obraně. Česko dalo minulý rok na obranu 1,04 procenta HDP, tedy jen polovinu svého aliančního závazku.
