Washington/Kyjev - Válka na východní Ukrajině trvá už déle než tři roky a USA dosud poslaly ukrajinské armádě jen pomocné vybavení.
Neprůstřelné vesty, přístroje na noční vidění, radary. Nic, co by střílelo nebo vybuchovalo.
Americká ministerstva zahraničí a obrany ale teď mají připravený nový plán - na dodávky takzvaných obranných zbraní Kyjevu.
"Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem jsou důležité, ale budou narušené ukrajinským problémem," uvedl zmocněnec prezidenta USA pro Ukrajinu Kurt Volker v rozhovoru pro deník Financial Times.
Řekl to jen několik dní poté, co se osobně setkal se svým protějškem Vladislavem Surkovem, pověřencem ruského prezidenta Vladimira Putina pro otázky Ukrajiny. Surkov přitom schůzku s Volkerem hodnotil jako pozitivní a nadějnou.
V praxi by vyzbrojování znamenalo hlavně zásilky amerických protitankových střel Javelin, které mají potenciál ničit tanky ve službách proruských separatistů a ruských vojáků v Donbasu. Jde o modely T-63, T-72 i novější T-90.
Rakety lze odpalovat z ramene nebo z vozidel, jsou účinné i proti vrtulníkům. Ty však proruští povstalci ani ruští vojáci v Donbasu zatím nepoužívají.
Protitankové rakety by pomohly
Americký ministr obrany James Mattis navštívil Kyjev 24. srpna, symbolicky v den výročí vyhlášení nezávislosti Ukrajiny.
O zbraních hovořil, ale nic neslíbil.
"Co se týká obranných zbraní, tuto věc posuzujeme. Budu informovat ministra zahraničí a prezidenta o tom, co do budoucna doporučím," uvedl pouze Mattis.
Právě o protitankové střely by měli ale Ukrajinci velký zájem. "Protitankové rakety by pro nás byly velkou pomocí. Kdybychom v Debalceve (město v Donbasu - pozn. red.) sežehli několik stovek ruských tanků, byl by to důležitý krok k obnovení míru na východě naší země," prohlásil v červnu předseda ukrajinského parlamentu Andrij Parubij.
Bitva o Debalceve - důležitou železniční křižovatku - byla jedna z nejtěžších v dosavadním průběhu války. Ukrajinská armáda se z města stáhla 18. února 2015.
Lepší vztahy s Ruskem?
Pokud by Američané nakonec skutečně dodali Ukrajincům zbraně, byla by to změna oproti politice bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.
Ten Ukrajině nechtěl posílat zbraně v domnění, že by to válku jen přiostřilo a Moskva by stejně nestáhla své vojáky z Donbasu.
Donald Trump označil v předvolební kampani a i po svém zvolení americkým prezidentem zlepšení vztahů s Ruskem jako jeden ze svých zahraničněpolitických cílů.
Letos v červenci ale de facto musel podepsat zákon o nových protiruských sankcích. Ten navíc stanovuje, že prezident nemůže zrušit sankce bez souhlasu Kongresu.
Dodávka zbraní ukrajinské armádě by tak byla dalším krokem ke konfrontaci s Kremlem.
Válka na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádala deset tisíc životů. Minské dohody z jara 2015 stabilizovaly frontové linie mezi ukrajinskou armádou a samozvanými proruskými republikami, boje ale úplně neustaly.
