Washington - Tři katastrofální věci se mohou před volbami přihodit politikovi. Odradí svým dosavadním výkonem lidi, kteří pro něj dříve hlasovali, a to tak, že k volbám nepřijdou. Znechutí své někdejší voliče způsobem, že se rozhodnou hlasovat pro konkurenci. Zklame natolik klíčovou skupinu nezávislých, středových voličů, že ta hromadně uteče k opozici.

Baracku Obamovi se během necelých dvou let ve funkci prezidenta USA podařily všechny tři věci najednou. Především proto hrozí v úterních volbách jeho Demokratické straně výprask až historických rozměrů.

Začněme od konce. Před dvěma lety hlasovalo pro Obamu v prezidentských volbách o osm procent více nezávislých voličů než pro kandidáta republikánů Johna McCaina. Byl to faktor, který o jeho vítězství rozhodl víc než často zmiňovaná mobilizace menšinových voličů.

Před úterními volbami se chystá o 15 až 20 procent víc nezávislých voličů (záleží na průzkumu) hlasovat pro republikány.

Ženy poprvé v historii pro republikány?

Klíčovými součástmi Obamovy vítězné volební koalice byly před dvěma lety ženy, chudší Američané a katolíci. Všechny tři skupiny se před kongresovými volbami přesunuly k republikánům.

Jak ve svém posledním předvolebním průzkumu zjistil deník New York Times, o čtyři procenta více žen se chystá letos podpořit republikány. Pokud by se to potvrdilo u samotných voleb, odklonila by se ženská část populace od demokratů vůbec poprvé za posledních třicet let, kdy se v sondážích před volebními místnostmi zjišťují základní socio-demografické údaje.

Pro Obamu je tento údaj o to víc skličující, že ještě v září měli demokraté u žen náskok sedmi procent. Závěrečný finiš kampaně, do kterého se prezident naplno zapojil, se tak zřejmě zcela minul účinkem.

Demokraté zůstanou doma

Třetí kalamitu odhaluje poslední předvolební průzkum Gallupova úřadu. Ačkoli se k Demokratické straně hlásí víc voličů než k té Republikánské, mezi těmi, kteří se chystají hlasovat, mají republikáni nad demokraty dvanáctiprocentní náskok. Závěr? Značná část demokratických voličů zůstane tentokrát doma.

Jak se tyto tři základní trendy, všechny pro Obamu a jeho Demokratickou stranu krajně nepříznivé, projeví ve volebních výsledcích?

Sněmovna bude republikánská

Sněmovna reprezentantů, dolní komora Kongresu, zřejmě změní svého šéfa. Demokratku Nancy Pelosiovou vystřídá republikán John Boehner, a to díky tomu, že Republikánská strana po čtyřech letech znovu získá většinu.

Demokraté se doposud těšili z většiny 75 křesel. Aby republikáni sněmovnu ovládli, potřebují získat 218 mandátů a uzmout demokratům minimálně 39 křesel.

Poslední odhady nezávislých volebních analytiků se přitom pohybují v rozmezí 49 až 65 mandátů, které se přesunou do republikánského sloupku.

Pokud se předvolební průzkumy zásadně nemýlí, a doslova v posledních hodinách se nezvedne nečekaná vlna podpory pro demokraty, bude prezident Obama čelit v lednu republikány ovládané Sněmovně reprezentantů (každé dva roky se obměňuje celé její osazenstvo).

Projděte si v grafice, jak vypadá den před volbami souboj demokratů s republikány o Sněmovnu:

Senát: Nejtěsnější většina pro demokraty

V horní komoře Kongresu, Senátu je situace komplikovanější. Volí se pouze 37 ze stovky senátorů a republikáni potřebují získat 10 nových mandátů, aby Senát ovládli. Dosavadní poměr sil je 59:41 ve prospěch demokratů.

Podle posledních předvolebních předpovědí se to republikánům nepodaří. Získat by měli kolem osmi nových senátorů, čímž by se síly srovnaly na poměr 52:48.

Že by republikáni nakonec přece jen získali vytoužený jednapadesátý mandát, není vyloučené, ale je to nepravděpodobné. Šest senátních soubojů zůstává den před volbami tak vyrovnaných, že není možné říct, kdo v nich zvítězí. Aby si republikáni sáhli na většinu, potřebují zvítězit v pěti z těchto šesti soubojů.

Projděte si v grafice, ve kterých státech se vedou tak těsné senátní souboje, že není možné říct, kdo vyhraje:

Guvernéři: Zisk republikánů bude velký

Neprávem méně sledované jsou volby guvernérů. O šéfech své exekutivy hlasuje 37 států. A jde o mimořádně důležité hlasování: noví guvernéři budou mít klíčové slovo při překreslování volebních obvodů, k němuž dojde na základě sčítání lidu v příštím roce.

Republikáni se mohou na úrovni jednotlivých států těšit na mimořádné zisky.

Dosud vládli jen ve čtyřiadvaceti státech, po volbách jich bude minimálně třicet, ale pravděpodobně ještě víc. Den před volbami mohou najisto počítat s vítězstvím v devětadvaceti z nich. Je velmi pravděpodobné, že další triumfy si připíší hned v několika z deseti zatím nerozhodnutých soubojů.

Prohlédněte si grafiku, jak demokraté vyklidí mapu Ameriky a ta se zabarví do republikánské červené:

Proč tolik Obamy?

Proč tolik slov o Obamovi, když prezidentovo jméno letos není na volebních lístcích?

Američané historicky využívají voleb uprostřed funkčního období prezidenta k tomu, aby se vyslovili, jak jsou s jeho dosavadní vládou spokojeni. Demokraté, vědomi si klesající prezidentovy popularity, se pokoušeli otočit uvažování Američanů směrem k jednotlivým duelům. A to v naději, že voliči seznají řadu republikánských kandidátů příliš extrémních, aby pro ně mohli hlasovat.

Nepovedlo se.

Podle posledního předvolebního šetření Gallupova ústavu se 62 procent Američanů hodlá svým hlasem vyjádřit k dosavadní práci Obamy. Čtyřiadvacet procent z nich mu chce svou volbou sdělit, že ho podporují, celých osmatřicet procent mu však hodlá vzkázat, že je proti němu.

Jak marná zřejmě byla demokratická snaha vystrašit voličstvo extrémními republikány, dokládá již citovaný průzkum pro New York Times. Více než čtvrtina Američanů v něm uvedla, že jsou tak rozzlobení ze současné politické situace, že jsou ochotni hlasovat i pro kandidáta, který má pro ně příliš extrémní názory.

Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru