Varšava - Letecká nehoda ve Smolensku nevídaným způsobem sblížila Poláky a Rusy.
Dva národy, jejichž vztahy jsou zatíženy minulostí a předsudky jako vztahy málokterých jiných dvou národů v Evropě.
Ruské weby a blogy jsou plné sympatií a projevů soustrasti vůči Polsku. Ruská média vyzývají vládu a vůbec všechny Rusy, aby udělali vše pro usmíření.
Ruská státní televize odvysílala v neděli večer film polského režiséra Andreje Wajdy Katyň, který líčí masakr dvaceti tisíc důstojníků z roku 1940. Dosud byl tento snímek v Rusku odmítán, přestože se v jedné z hlavních rolí objevila ruská herecká hvězda Sergej Garmaš.
Poláci však asi nejvíc oceňují viditelné pohnutí a účast ruského premiéra Vladimira Putina. Fotografie z místa tragédie, na níž objímá plačícího polského premiéra Donalda Tuska, by se mohla stát symbolem nové éry mezi Polskem a Ruskem.
Rusové se snaží vytvořit co nejlepší podmínky pro pozůstalé, kteří přijeli k identifikaci příbuzných do Moskvy. Hradí veškeré náklady.
"To, co se stalo, je počátkem čehosi nového. Vidíme Rusko a Rusy takové, jaké jsme nečekali, že je někdy uvidíme," řekl polský velvyslanec v Moskvě Jerzy Bar.
Vyjádřil se také krakovský arcibiskup Stanislav Dziwisz, jehož slovo má v zemi významný vliv. "Téměř před půl stoletím polští biskupové udělali důležitý krok k Němcům. Jménem polského národa řekli: Máme odpouštět a prosit o odpuštění. Nyní bychom se s podobnými slovy měli obrátit k bratrům Rusům," prohlásil krakovský arcibiskup.
Problémy smolenskou tragédií nezmizí, ale dobrá vůle na obou stranách je nyní viditelná.
Polský politolog Eugeniusz Smolar z varšavského Centra pro mezinárodní vztahy řekl agentuře Reuters, že současné ruské vedení už dříve změnilo vůči Polsku strategii a začalo se snažit o smířlivější přístup k západnímu sousedovi.
"Putin a Medveděv dospěli k názoru, že se nelze chovat k Polsku tak jako dříve. Že je to vlivný člen Evropské unie a že je obtížné vyjednávat s EU nebo Německem, když v cestě stojí problémy s Polskem. Považují už Polsko za důležitou zemi a jako s takovou s ní hodlají i jednat," domnívá se polský expert na mezinárodní vztahy.
Podle posledního průzkumu agentury Levada z letošního března mělo 47 procent dotázaných Rusů na Polsko "spíše pozitivní" názor a jen tři procenta velmi pozitivní. 21 procent vidí Poláky spíše negativně a 5 procent velmi negativně.
Rusko-polské spory jsou staré několik staletí.
Vojáci Polsko-litevské unie vnikli do Ruska na začátku 17. století a jejich porážku v Moskvě roku 1612 nedávno ruská vláda prohlásila za státní svátek.
Mimochodem, rok předtím polsko-litevská vojska po tuhých bojích dobyla v roce 1611 Smolensk. Tedy město, kde v sobotu zahynul polský prezident.
Později následovala marná a tvrdě potlačená polská povstání proti ruské nadvládě. Povstání Taudeusze Kościuszka v roce 1794, pak další vzpoury v letech 1830 a 1863.
Mnoho hořkosti zůstalo na obou stranách po válce mezi Polskou republikou v čele s generálem Józefem Pilsudským a bolševickým Ruskem, jehož silám velel později Stalinem popravený generál Michail Tuchačevskij.
Sovětská invaze do východního Polska v roce 1939 a zavraždění více než 20 tisíc polských důstojníků rok poté v Katyni dodnes mají velký vliv na vztah Poláků k Rusku.
Zlou krev vyvolávají i spory kolem památníku v Osvětimi. Poláci tvrdí, že ruská expozice v bývalém vyhlazovacím táboře stále kopíruje někdejší sovětskou propagandu a falšuje historii.
I kvůli tomu se také nedávno ruský prezident Dmitrij Medveděv nezúčastnil ceremoniálu k 65. výročí osvobození Osvětimi.
V sobotu však do Varšavy na smuteční obřad k uctění památky 96 obětí sobotní tragédie přijede.
