"Jde o čtvrtě ve velkých evropských městech, kde žije hodně přistěhovalců z Afriky a Blízkého východu. Jsou špatně integrované, je tam vysoká nezaměstnanost a vysoká kriminalita. Ale ne v tom smyslu, že když se tam někdo objeví, bude mít pocit, že se ocitl na válečném území," vysvětluje Novák.

Pusťte si celý podcast mimo jiné tady:

Podle českého novináře často lidé, kteří v takové oblasti nebyli, tvrdí, že je to "příšerné území". "Naopak ti, kteří tato místa navštívili, říkají, že jim to nepřipadalo až tak strašné. Většině lidí, kteří tam přijedou, se nic nestane," dodává Novák.

Poprvé se termín "no-go zóna" v kontextu Evropy objevil v 70. a 80. letech v severním Irsku. "Šlo o čtvrti v Belfastu a Londondarry, kde IRA (Irská republikánská armáda) postavila barikády a bránila britské policii, aby se do nich dostala," popisuje novinářka Kateřina Šafaříková.

V těchto čtvrtích ale většinou žili lidé bílé pleti. "Když se podíváte na dobové fotky, je to perfektní maloměsto, přesně zastřižené trávníky, všude pelargonie, nikde ani smítko, na ulici nikdo tmavé pleti a přesto to byla no-go zóna," doplňuje.