Téměř 200 miliard minus. Brusel trvá na trestu Orbánovi za pošlapávání demokracie

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 30. 11. 2022 14:59
Evropská komise navrhuje odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur, v přepočtu zhruba 183 miliard korun, ze strukturálních fondů určených pro tuto zemi. Jde o sankci za korupci a zneužívání evropských dotací vládou Viktora Orbána a jemu loajálními lidmi. Návrhem zablokovat 65 procent dotací na velké infrastrukturní stavby v Maďarsku vrcholí část dlouholetého sporu mezi Orbánovou vládou a EU.
Viktor Orbán.
Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Evropská komise došla opakovaně k závěru, že v Maďarsku nelze zajistit férové utrácení miliard z EU, protože instituce, které na to mají dohlížet, nejsou nezávislé na politické moci. Jde o příslušné úřady, ale také soudy nebo orgány činné v trestním řízení.

Brusel proto navrhuje preventivně zablokovat peníze z kohezních fondů, ze kterých se financují infrastrukturní projekty a kde podle komise nejvíc hrozí, že dotace skončí v kapsách lidí napojených na Orbánovu vládní stranu Fidesz.

Evropští úředníci tuto částku vyčíslili už v září, Maďarsko ale dostalo čas přijmout příslušné zákony a další opatření k nápravě věci. To se stalo, komisi to ale nepřesvědčilo.

"Maďarsko je na dobré cestě, ale udělalo skutečně všechno, abychom mohli říct, že peníze daňových poplatníků jsou v Maďarsku dobře utráceny a evropský rozpočet je chráněn před korupcí? Krátká odpověď zní ne," zdůvodnil verdikt Bruselu evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn.

"Chtěli jsme vidět větší rozsah věcí, které se stanou v reálu. Zatím jsou na papíře," doplnila místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za právní stát Věra Jourová. "Typicky veřejný registr smluv: v Česku ho máme od doby, kdy jsem byla ministryní. V Maďarsku by jeho zavedení byla novinka."

Ze strany Bruselu jde ale jen o návrh. Zda o zmíněné miliardy Orbánova vláda skutečně přijde, musí rozhodnout jednotlivé vlády EU. Negativní hodnocení komise a tím i odebrání peněz musí schválit zhruba dvoutřetinová většina sedmadvacítky, konkrétně alespoň patnáct zemí. 

Kdyby se naopak nejméně pět států zastupujících 35 procent populace EU postavilo proti, návrh mohou shodit ze stolu. Předpokládá se, že se na stranu Maďarska přidá Polsko, které vede podobný spor s Bruselem o právní stát, a možná také Itálie. Tamní premiérka Giorgia Meloniová opakovaně kritizovala EU za hodnocení stavu demokracie v členských státech jako skandální zásah do věcí, do kterých Bruselu nic není.

O sankci pro Maďarsko by měli hlasovat ministři financí EU pod vedením českého ministra Zbyňka Stanjury (ODS) příští úterý. Zda se tak skutečně stane, ale není jisté. Do věci totiž zasahují další proměnné.

Zaprvé komise zároveň navrhuje schválit maďarský plán obnovy po koronavirové pandemii, což je jinými slovy uvolnění 5,8 miliardy eur, v přepočtu zhruba 142 miliard korun. Jde o peníze ze speciálního fondu, ze kterého čerpají všechny země EU. Zatímco ale většině zemí včetně Česka byl už plán schválen - Česku připadne 180 miliard korun -, Maďarsku dosud ne, a to ze stejných důvodů. Kvůli obavám ze zneužití peněz Orbánovou vládou. 

V tomto případě ale Evropská komise tvrdí, že Maďarsko už poskytlo dostatečné záruky. Výplata peněz by navíc přišla až po splnění dalších podmínek. Podle Bruselu proto není důvod zadržovat miliardy pro Maďarsko na postpandemickou obnovu. Některé státy ale mohou mít s touto dichotomií problém a hlasování se může zadrhnout. 

Z druhé strany drží Viktor Orbán zbytek EU v kleštích, protože blokuje uvolnění 18 miliard eur na financování provozu ukrajinského státu v příštím roce. V tomto případě je při hlasování potřeba jednomyslnost. Jednat o Ukrajině se má také příští týden na schůzce ministrů financí.

České předsednictví původně zamýšlelo přimět Orbána souhlasit s osmnáctimiliardovou půjčkou pro Ukrajinu, následně mu schválit plán obnovy, byť s podmínkami, a poté ho zbavit rizika ztráty evropských dotací. Negativní hodnocení maďarských nápravných kroků a zmíněná dichotomie tím ale zamíchaly a nelze vyloučit, že k rozhodnutí budou státy potřebovat víc času.

Je také možné, že Viktor Orbán požádá, aby se věc řešila na summitu lídrů EU v polovině prosince, což by finální hlasování odsunulo blíž k Vánocům. České předsednictví každopádně považuje za prioritní schválení půjčky pro Ukrajinu.

"Postup Maďarska osobně vnímám jako vydírání," uvedla Věra Jourová. "S blokováním peněz pro Ukrajinu se Maďarsko dostává na rekordně nízkou důvěru mezi členskými státy," dodala česká eurokomisařka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 asi na čtyři procenta

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Ústavní soud zrušil část zákona o advokacii

Ústavní soud v úterý vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Jde o ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Zastoupení advokátem je přitom nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem. Ústavní soud zároveň odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku.

Podle Ústavního soudu je napadené ustanovení protiústavní. "Protiústavnost napadeného ustanovení Ústavní soud neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit," vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. 

Právo na přístup k soudu je podle soudce základní součástí práva na spravedlivý a řádný proces a tedy práva na soudní ochranu, kdy jeho nezbytným předpokladem je právě právo na právní pomoc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy