Foto: Revoluční události před čtvrt stoletím v Maďarsku

Foto: Revoluční události před čtvrt stoletím v Maďarsku
15. března 1988: V ranních hodinách státního svátku v roce 1988 policie „preventivně” zadržela řadu představitelů opozice.
V Budapešti demonstrovalo na patnáct tisíc lidí. Několik účastníků nepokojů skončilo ve vazbě.
16. června 1988: Představitelé opozice se sešli při příležitosti 30. výročí popravy Imreho Nagye, premiéra z doby maďarské revoluce 1956, a jeho spolupracovníků. Policie zabránila pronesení projevů a dav rozehnala. Mnozí byli vzati do vazby, mezi nimi i Miklós Gáspár Tamás.
27. června 1988: V březnu 1988 vyhlásil rumunský prezident a generální tajemník komunistické strany Nicolae Ceausescu „program industrializace”, jehož smyslem bylo zlikvidovat několik tisíc vesnic a zemědělské obyvatelstvo přestěhovat do městských sídlišť. Tento plán by zasáhl především oblasti Sedmihradska obývané převážně Maďary. Proti likvidaci vesnic demonstrovalo v Budapešti okolo 70 – 80 tisíc lidí, kteří chtěli na rumunském velvyslanectví předat protestní petici. Ambasáda však zůstala zavřená.
Foto: Piroska Nagy
Martina Křížová Martina Křížová, ve spolupráci s Maďarským institutem v Praze
30. 11. 2014 13:50
Fotografie autorky, která měla jako americká občanka možnost zblízka poměrně svobodně dokumentovat události v Maďarsku konce 80. let.

Praha - Občanka Spojených států maďarského původu, Piroska Nagy, jejíž rodiče emigrovali po porážce maďarské revoluce v roce 1956, se v roce 1980 rozhodla vrátit do Maďarska, které bylo stále součástí Sovětského bloku, studovat vysokou školu.

Zjistila, že její noví přátelé a spolužáci nevěděli nic, nebo jen velmi málo o revoluci v roce 1956. Bylo to, jako by se nikdy neodehrála. Okolo roku 1985 začala ve společnosti růst touha vědět o revoluci více. Sama Piroska Nagy se poprvé zúčastnila demonstrace 23. října 1987. A jak říká: „Od té doby jsem cítila morální povinnost dokumentovat aktivity opozice."

Jako občanka USA toho neměla moc co ztratit, nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo vyhoštění. Svůj fotoaparát odložila až v roce 1990 po vyfotografování prvního zasedání demokraticky zvoleného parlamentu.

"Nikdy jsem neměla zájem o politiku ani jsem nechtěla být fotoreportérkou. Dosáhla jsem všeho, co jsem si vytyčila, co mi moje morální povinnost diktovala,“ dodává autorka.

Výstavu jejích fotografií z revolučního převratu v Maďarsku před 25 lety pořádá Linum Foundation a Studentský klub projektového řízení za přispění Maďarského institutu Praha a Visegrad Found, a koná se v Maďarském institutu až do 20. ledna 2015.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy