Bern - Lidé, kteří hledají v Evropě azyl, chtějí nadále do Německa, Švédska nebo Francie. Prosperující Švýcarsko ale čím dál více odmítají, ukazují statistiky tamního Státního úřadu pro migraci.
Počet uprchlíků, kteří Švýcarsko vnímají jako svou cílovou zemi, se letos v prvním půlroce snížil téměř o polovinu oproti stejnému období v loňském roce.
Nelegální migranti, kteří do země přicestují bez dokladů, mají po zadržení právo pokusit se získat právo na azyl. Pokud ale neprojeví zájem, jsou posláni zpět do evropské země, do které jako první vstoupili. Většinou to je Itálie.
"Procentuální podíl migrantů, kteří chtějí Švýcarskem jen projet místo toho, aby se zde usadili, je rok od roku vyšší," říká ředitel úseku migrace švýcarské pohraniční služby Patrick Benz pro tamní magazín Watson.
Ještě na začátku minulého roku si navrácení do Itálie dobrovolně zvolilo necelých třicet procent nelegálních migrantů. Od léta 2016 se pak situace začala měnit.
V červnu si odmítlo podat ve Švýcarsku žádost o azyl rekordních 65 procent nelegálně příchozích.
"Lidé už nevnímají Švýcarsko jako cílovou zemi, protože mají přátele a známé v jiných státech. A také asi kvůli různým informacím šířících se v médiích, ať už pravdivých, nebo ne," dodává Benz.
Odevzdávat deset procent z platu
Nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana, která v roce 2015 opět vyhrála parlamentní volby, požaduje tvrdší zacházení s uprchlíky.
Voliče například lákala návrhem, aby se výrazně omezily možnosti běženců pro opouštění uprchlických táborů. Uvedl to německý deník Handelsblatt.
Od trvalého pobytu ve Švýcarsku pak běžence odrazuje i povinnost odevzdat státu veškerý svůj majetek převyšující limit tisíc švýcarských franků (zhruba 20 tisíc korun). Jedná se o takzvaný příspěvek na zaplacení jejich pobytu.
Uprchlíci, kteří získají právo žít a pracovat ve Švýcarsku, musí navíc po dobu deseti let odevzdávat deset procent svého platu, dokud nesplatí celkové náklady na azylové řízení v hodnotě patnácti tisíc švýcarských franků (340 tisíc korun).
Seriál z Nollywoodu
Snaha odradit migranty od cesty do Švýcarska nepochází jen od nacionalistů. Iniciativu nově vyvíjí i západoafrická Nigérie, odkud řada lidí do Evropy odchází.
Nigerijci s finanční podporou švýcarské vlády letos v Bernu natočili seriál s názvem Missing Steps (Chybějící kroky).
Filmová studia v Nigérii, překřtěná podle amerického vzoru na Nollywood, jsou největším producentem seriálů pro rovníkovou Afriku. Seriál tak může mít větší dopad než oficiální kampaně.
"Zjistili jsme, že příčinou migrace jsou často chybějící, nebo dokonce mylné informace," uvedl pro švýcarský list The Local Lukas Rieder, mluvčí Státního úřadu pro migraci.
Pašeráci podle něj líčí Švýcarsko jako ráj na zemi. Seriál má zato Afričanům poskytnout objektivní informace oproštěné od propagandy, která je charakteristická pro videa natočená v minulosti.
Hlavně z Afriky
Nelegální migranti ve Švýcarsku pocházejí většinou z Afriky - z Guiney, Gambie a Nigérie.
Lidé, kteří ve Švýcarsku opravdu hledají azyl, pak putují převážně z Eritrey a Sýrie.
V případě Sýrie je důvodem trvající občanská válka. Za vysokým počtem Eritrejců zase stojí fakt, že švýcarská justice uznává jako důvod pro azyl i časově neomezenou vojenskou službu v domovské zemi.
