Bern - Cizince, kteří se ve Švýcarsku dopustí závažného trestného činu, čeká v budoucnosti odsun. Rozhodli o tom voliči konfederace v referendu většinou 52,9 procent hlasů.
Schválení návrhu konzervativně-nacionalistické Švýcarské lidové strany (SVP) znamená, že cizinci, kteří mají na svědomí vraždu či znásilnění, budou automaticky a bez dalších průtahů deportováni do země svého původu. Zároveň dostanou zákaz vstupu na švýcarské území v délce trvání pěti až patnácti let.
Referendu předcházela intenzivní kampaň SVP, která zemi zaplavila plakáty s titulky "Faruk B., vrah - již brzy Švýcarem?"
Svůj požadavek švýcarští lidovci podložili oficiálními statistikami, podle kterých tvoří sedmdesát procent osazenstva místních věznic cizinci.
Vládní protinávrh, podle kterého by soudy každý případ posuzovaly individuálně, nezískal potřebnou většinu.
Kampaň proti cizincům
Kritici návrhu zákona poukazují na skutečnost, že podle SVP by jako "těžký zločin" měl být v případě cizinců hodnocen nejenom obchod s narkotiky, nýbrž také neoprávněné pobírání sociálních dávek.
A zdůrazňují, že v kampani namířené proti imigraci ze zemí třetího světa ani tak nejde o to trestat pachatele závažných trestných činů jako o všeobecnou kriminalizaci cizinců.
Každým rokem je ze země odsunuto kvůli násilným trestným činům na pět set osob, které nemají švýcarský pas. Po přijetí zákona by to mohlo být až 1500 pachatelů těchto deliktů.
Podle Federálního statistického úřadu pochází 21,4 procenta cizinců pobývajících ve Švýcarsku ze zemí bývalé Jugoslávie, 18,9 procenta má italské, 11,2 portugalské a 11,1 procenta německé občanství.
Ve velkých městech představují děti imigrantů mladší šesti let, ať již mezitím jejich rodiče získali či ne švýcarskký pas, 25,8 procent populace v dané věkové kategorii. V pěti největších městech v zemi je to 45 procent dětí mladších šesti let.
Celkově tvoří cizinci pětinu švýcarského obyvatelstva. V Evropě mají vyšší podíl imigrantů jen Lucembursko a Lichtenštejnsko.
Benevolence k hospodářským deliktům
K hospodářským deliktům včetně daňových úniků týkajících se osob hledaných v zahraničí jsou přitom švýcarské úřady samy velmi benevolentní. Ve švýcarské vazbě se dnes nachází mimo jiné český podnikatel Tomáš Pitr, který byl sice v Česku pravomocně odsouzený, vydání do vlasti se však nemusí obávat.
O zveřejnění jmen majitelů švýcarských černých kont marně po léta usiluje Německo. Podle odhadů uložili němečtí občané v tamních bankách až dvě stě miliard nezdaněných eur, pocházejících navíc v řadě případů z dosti pochybných obchodů.
Ministr financí Wolfgang Schäuble se snaží s vládou v Bernu dohodnout alespoň na tom, že by majitelé kont zůstali anonymní, pokud se s Německem dohodnou na částečné úhraze dlužných částek.
Tento postup tvrdě kritizuje německá opozice.
"Německý stát se přece nemůže spolehnout na údaje švýcarských bank, které po několik desetiletí pomáhaly pachatelům hospodářských deliktů," citoval server Spiegel online finančně politického mluvčího Zelených Gerharda Schicka.
Na snahy Německa reagují ti, kdo své nezdaněné výdělky ukryli ve švýcarských bankách, tím, že peníze začali přesouvat do asijských daňových rájů, jako je Singapur či Hongkong.
