Bern - Cizinci jsou ve Švýcarsku, které kdysi poskytlo azyl desetitisícům politických uprchlíků, čím dál méně populární. Zejména u té radikálněji nalazené části obyvatelstva.
Hlavně pak ti, kteří do země helvétského kříže odcházejí z ekonomických důvodů. I když nejenom oni.
Švýcaří se bojí, že by přistěhovalci mohli ohrozit jejich vysoký životní standard a připravit je o práci. A to nejenom v některých špatně placených dělnických profesích, o které tradičně není zájem. Do Švýcarska totiž neodcházejí jenom hospodářští uprchlíci ze zemí třetího světa.
Právě naopak. Podle Spolkového úřadu pro migraci představuje tato skupina jen třetinu z 1,7 milionu cizinců přebývajících v zemi.
Každý rok alespoň jedno referendum
Averzi vůči všemu cizímu, jež se projevuje u části místní populace, umně využívá Švýcarská lidová strana (SVP).
Ta před rokem iniciovala referendum, v němž Švýcaři rozhodli o zákazu stavby minaretů. Teď SVP prosadila hlasování, v němž mají občané dát zelenou zákonu, jenž by umožnil deportaci cizinců, kteří se v zemi dopustí nějakého trestného činu.
A to nejenom vraždy, znásilnění či loupeže.
Za hranice mají být na základě iniciativy švýcarských "lidovců" posílány také osoby, které neoprávněně pobíraly sociální dávky. A to bez ohledu na to, zda jim v zemi jejich původu nehrozí pronásledování z politických důvodů.
Žádnou roli při případném vyhoštění nebude hrát ani to, zda jsou občany některého z členských států EU.
Referenda jsou ve Švýcarsku mimořádně populární. Každý rok se jich v zemi koná hned několik. Aby však na jejich základě mohla být změněna ústava, musí iniciátoři hlasování získat podporu většiny voličů a zároveň většiny kantonů.
Proti evropskému právu
Vládní koalice, ze které byli - podle názoru zbytku politické reprezentace - příliš radikální lidovci před časem vyloučeni, se obává zhoršení vztahů s Evropskou unií, SVP si ale je svou věcí jista.
Podle ústavu pro výzkum veřejného mínění gfs Bern podporuje příslušnou změnu zákona 58 procent Švýcarů.
"Před mezinárodním dopadem varovali všichni i v případě referenda o minaretech," říká náměstkyně generálního tajemníka SVP Silvia Bärová. "A co se stalo? Nic."
Evropská unie poukazuje na fakt, že zákony namířené proti přistěhovalcům odporují evropskému právu zaručujícímu volný pohyb kapitálu, zboží a osob.
Vysoká kriminalita cizinců
SVP má však jeden pádný argument. A ten slavil značný úspěch již v rámci předvolební kampaně z roku 2007, při které se lidovci nebáli běžence znázornit jako černé ovce, které ovce bílé (Švýcaři) vystrkují za hranice své země.
Je jím vysoká kriminalita cizinců. Ti podle statistik představují 69,7 procenta odsouzených ve švýcarských věznicích.
Ve volbách v roce 2007 se díky kampani proti přistěhovalcům stala SVP podruhé za sebou nejsilnější politickou silou v zemi, když získala 62 ze dvou set mandátů v Národní radě.
Vládní strany, ať již náleží k pravé či levé části politického spektra, se snaží referendu čelit protinávrhem, na jehož základě by byl každý trestný čin spáchaný cizincem posuzován individuálně.
Tažení SVP je namířeno především proti běžencům z arabských, případně afrických zemí. Největší skupinu cizinců přitom představují Italové s 18 procenty, následovaní Němci se třinácti a Portugalci a Srby se dvanácti procenty celkového počtu přistěhovalců.
Ausschaffung
Iniciátoři referenda, jehož cílem je uzákonění odsunu cizinců, kteří spáchali trestný čin (tzv. Ausschaffung), mají zjevně rádi slovní hříčky. Ovce se německy řekne das Schaf. Výraz Ausschaffung chápou tedy mimo jiné jako "vyovčení".
Cizinců, kteří spáchají vraždu či jiný závažný trestný čin, se nemilosrdně zbavují také jiné země. Odpůrci referenda ale poukazují na fakt, že chování přistěhovalců, kteří se z nějakého důvodu ocitli ve vězení, je posuzováno mnohem přísněji, než je tomu u samotných Švýcarů.
A že čtyřicet procent odsouzenců s pasem jiné země se dostalo za mříže kvůli rvačce či ublížení na těle.
Nic to na druhé straně nemění na skutečnosti, že 37 procent žadatelů o azyl, kteří se ve vězení ocitli, bylo odsouzeno kvůli obchodování s narkotiky.
Nikdo tak nepochybuje o tom, že úspěch bude slavit i nejnovější iniciativa lidovců. Mimo jiné proto, že cizinci, kteří se ve Švýcarsku dopustí trestného činu, dostanou na základě změny zákona zákaz vstupu do země na pět až patnáct let.
