Švédské drama: Nacionalisté, kteří chtějí pryč z EU, slaví. Zemi čeká nestabilita

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 10. 9. 2018 10:05
Švédští demokraté podle očekávání oslovili zhruba pětinu až šestinu švédských voličů. Omezení imigrace je hlavním, v podstatě jediným tématem strany.
“Jsme vítězi voleb,” tvrdil šéf Švédských demokratů a nabízí jednání o vládě. | Video: Reuters

Stockholm - Švédské volby vyhrála znovu Sociálnědemokratická strana. Po sečtení hlasů v téměř všech okrscích má 28,1 procenta.

Krajně pravicoví Švédští demokraté posílili, ale ne tak výrazně, jak se na základě předvolebních průzkumů očekávalo. Získali 17,6 procenta hlasů a skončí zřejmě třetí. Na druhém místě byla průběžně konzervativní Umírněná strana (19,2 procenta).

Vzestup Švédských demokratů se očekával vzhledem k tomu, že část Švédů je znepokojena problémy s kriminalitou na převážně přistěhovaleckých předměstích. Hlavně na severu Stockholmu, v Gotebörgu a Malmö.

Debata se před volbami vedla také o tom, nakolik další přijímání imigrantů negativně ovlivní švédskou ekonomiku a tradiční model sociálního státu.

Švédští demokraté chtějí radikálně omezit imigraci, což už ale udělala současná vláda, vedená sociálními demokraty. V roce 2015 přišlo v době velké uprchlické krize do Švédska 163 tisíc žadatelů o azyl. V dalších letech se počet snížil každoročně na necelých třicet tisíc.

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akkeson.
Předseda Švédských demokratů Jimmie Akkeson. | Foto: Reuters

Všechny hlavní strany chtějí zvýšit počet policistů v zemi, nejvíce ale Švédští demokraté. Podařilo se jim z imigrace a bezpečnosti udělat hlavní volební téma, protože ekonomika je v dobrém stavu a roste, zatímco nezaměstnanost je nízká.

"To, co my prosazujeme, je ve Švédsku považováno za kontroverzní, ale jinde v Evropě je to normální politika," řekl v sobotu na posledním předvolebním mítinku předseda švédských demokratů Jimie Akkeson. Jeho strana dostala ve volbách v roce 2010 šest procent hlasů, o čtyři roky později už přes třináct. Její podpora tedy volby od voleb roste.

Švédští demokraté mají v programu také vystoupení Švédska z Evropské unie, takzvaný swexit. Podle průzkumů má tento krok ale velmi malou podporu a v referendu by zvítězili odpůrci vystoupení.

Pro sociální demokracii jde i přes vítězství o nejhorší výsledek za desítky let. Zřejmě skončí poprvé od roku 1911 pod hranicí třiceti procent. Ještě v roce 1994 dostala 45 procent hlasů a tradičně jasně vyhrávala až do roku 2006, kdy sestavila vládu poprvé Umírněná strana.

Sociální demokraté v kampani hovořili o výdajích na školství, zdravotnictví a péči o seniory, nedávný incident se zapálením několika desítek aut maskovanými muži na předměstí Göteborgu ale nastolil kriminalitu a imigraci jako důležité téma voleb.

Zatím není jasné, kdo s kým sestaví vládu. Vládnoucí středolevý blok získal 40,6 procenta hlasů. Opoziční středopravou alianci podpořilo 40,3 procenta voličů.

Sociální demokraté i Umírněná strana nechtějí do koalice se Švédskými demokraty, ale zároveň odmítají vytvořit spolu velkou koalici například podle vzoru křesťanských a sociálních demokratů v Německu.

Posílení švédské krajní pravice odpovídá vývoji v dalších skandinávských zemích. Krajně pravicová a ostře protiimigrantská Dánská lidová strana dostala v posledních volbách 21 procent hlasů a na její podpoře je závislá vláda.

Norská krajně pravicová Pokroková strana je součástí vládní koalice.

Podívejte se, co soudí o situaci ve Švédsku český historik z Malmö:

Český historik Tomáš Sniegoň, který žije v Malmö, popisuje situaci před volbami. V nich se předpokládá úspěch protiimigrantské strany. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy