Po Portugalsku se rozhodlo otevřít od 1. května svůj pracovní trh novým členským zemím Evropské unie i Španělsko.
"Španělsko hluboce věří v principy Evropské unie. Přejeme si, aby lidé z EU mohli pracovat ve kterékoliv členské zemi. Bude to prospěšné pro jednotlivé státy i pro celou Evropskou unii," uvedl dnes po jednání s polským protějškem Kazimierzem Marcinkiewiczem premiér José Luis Zapatero.
Španělé podle něj budou také přesvědčovat další země, aby zrušily svá omezení pro volný pohyb pracovních sil.
Britové si otevřený trh pochvalují
Dosud pouze tři státy někdejší patnáctky (Velká Británie, Irsko a Švédsko) nezavedly při rozšíření EU v roce 2004 žádná restriktivní opatření pro zaměstnávání lidí z deseti nových členských zemí.
Ze studií, které si nechal zpracovat britský ministerský předseda Tony Blair, vyplynulo, že "nováčci" nijak nepřipravili obyvatele ostrovů o zaměstnání.
Infobox
CO PŘEDCHÁZÍ OTEVŘENÍ TRHU PRÁCE?
- Španělsko, Portugalsko, ale i Finsko mají již měsíce jasno, zda trh práce nováčkům otevírat. Průběžné zprávy totiž vládám potvrdily: Bát se invaze z východu je zbytečné.
- "Španělské úřady v roce 2004 vydaly 188 pracovních povolení pro české občany. Před vstupem do EU to číslo bylo srovnatelné," řekl velvyslanec v Madridu Martin Košatka.
- Finská vláda pak již půl roku po rozšíření unie zveřejnila, že nebýt to technicky složité, omezení by zkrátila na pouhý rok a nováčci by tak mohli v zemi pracovat již od května 2005.
- Změnit legislativu by však trvalo přibližně stejnou dobu, jaká zbývá do konce dvouletého přechodného období.
- Finy k takovému postoji přiměla ekonomická studie, podle níž země má jen průměrný úspěch při zvyšování zaměstnanosti a produktivity práce. "Experti soudí, že pro rozvoj ekonomiky je nezbytné změnit přístup k imigrantům a začít je vnímat jako významný zdroj pracovní síly," říká velvyslankyně v Helsinkách Alena Prouzová.
"Naopak - otevření domácího pracovního trhu pro nové členské země ihned od rozšíření EU v roce 2004 mělo příznivý vliv na britskou ekonomiku," uvedl Blair.
Nutno dodat, že Češi se na tom příliš nepodíleli. Z nedávných statistik britského ministerstva vnitra vyplynulo, že za prvních 13 měsíců se v Británii nechalo pracovně zaregistrovat zhruba jen čtrnáct tisíc pět set občanů České republiky.
Podle londýnského ministerstva ovšem přijelo od května 2004 do června 2005 na britské ostrovy za prací 232 tisíc lidí z osmi zemí střední a východní Evropy.
Daleko největší skupinu - 57 procent všech zaregistrovaných Východoevropanů - tvořili právě Poláci. Následovali Litevci, Slováci, Lotyši a až potom co do populace mnohem početnější Češi (6 procent).
Nejvíce legálně zaměstnaných Čechů pracuje v pohostinství (3940), administrativních profesích (3255), v průmyslu (1010), zemědělství (920) a zdravotnictví (880).
"Máme pulzující a rostoucí hospodářství a potřebujeme turisty, studenty a pracovní migranty, aby k tomuto vývoji přispívali," uvedl v reakci na statistiku šéf ministerského odboru pro imigraci Tony McNulty.
Rakousko a Německo s díky odmítají
Přesto mnohé země váhají pustit si občany desítky nových zemí unie na pole práce. Podobně jako Španělsko hodlají nyní svůj trh otevřít ještě Portugalsko a Finsko.
Naopak Německo, Rakousko a Belgie již oznámily, že takzvané přechodné období na volný pohyb pracovních sil budou uplatňovat i nadále.
Vídeň se navíc již rozhodla, že nové pracovníky z EU do země pustí nejdříve v roce 2009. "Přechodné období na volný pohyb pracovních sil prodloužíme o tři roky," oznámil již loni v srpnu rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein.
Země evropské patnáctky mají nahlásit Evropské komisi do konce dubna, zda restrikce prodlouží o další tři roky, jinak toto ochranné opatření automaticky vyprší.
