Kabinet premiéra Roberta Fica navrhuje kromě jiného snížit trestní sazby například za korupci a hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty některých trestných činů a rovněž zrušit Úřad speciální prokuratury, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).
V nich byly obviněné či odsouzené desítky lidí, na soud čeká například obžalovaný poslanec Směru-SD a policejní exprezident Tibor Gašpar. Podle opozice je cílem změn zajistit beztrestnost pro ty ze stíhaných, kteří jsou spjati s vládní koalicí.
Snahu o zrušení úřadu prokuratury po zhruba 20 letech jeho fungování vláda zdůvodňuje tím, že instituce je podjatá a nelze ji změnit. Snížení trestů zase obhajuje snahou o jejich přiblížení na evropskou úroveň, což někteří odborníci zpochybnili. Fico ve čtvrtek vyjádřil ochotu vládní koalice přijmout některé změny navržené generální prokuraturou či Evropskou komisí, na podstatě předlohy a zrušení úřadu prokuratury ale vláda podle něj trvá.
Připravované změny, včetně zvýšení hranice výše škody pro trestný čin na 700 eur (17 330 korun) z dosavadních 266 eur (6585 korun), podle dostupných informací způsobí, že viníci budou moci vyváznout od soudu jen s podmínkou i v těch případech, ve kterých jim nyní hrozí dlouholeté vězení. Kvůli promlčení by zase muselo být zastaveno stíhání v některých případech, které soudy ještě pravomocně neuzavřely.
Opozice upozornila, že nižší tresty budou v případě schválení předlohy například za některé krádeže, braní úplatků, podvody při čerpání peněz z evropských fondů či daňové podvody. Jeden z opozičních poslanců srovnal stávající a nové trestní sazby na zvláštním webu.
Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že navrhované změny v trestním právu a justici na Slovensku znamenají vážné nebezpečí narušení právního státu. Evropský parlament v této souvislosti přijal minulý týden kritickou rezoluci vůči Slovensku.
Slovenská sněmovna zrychlila debatu k novele trestního zákoníku a dalších zákonů poté, co vládní poslanci prosadili nepřetržitou rozpravu o žádosti kabinetu projednat předlohu zrychleně. Následně pak vládní většina omezila délku rozpravy v prvním čtení na 20 hodin. Tento čas se rozdělil mezi poslanecké kluby poměrně podle počtu zákonodárců.
Možnost vystoupit využila prakticky jen opozice, která právě kvůli změnám v trestním právu od prosince obstrukcemi zpomalila průběh schůze sněmovny. To vedlo k tomu, že Úřad speciální prokuratury nebyl zrušen k polovině ledna, jak prosazovala vláda, která návrh novely příslušných zákonů schválila bez širší odborné diskuse.
