Kreml by chtěl vyvážet do Číny ještě víc a prostředkem k tomu má být nový plynovod Síla Sibiře 2. Z poloostrova Jamal z dalekého ruského serveru má vést přes Mongolsko a jeho metropoli Ulánbátar na východ Číny.

Prezident Vladimir Putin i ministr energetiky Alexander Novak mluvili o tom, že výstavba gigantického plynovodu, dlouhého přes 3500 kilometrů, začne letos. Ale nic tomu nenasvědčuje, protože čínská strana zatím dohodu nepodepsala. Když se v říjnu loňského roku Putin a čínský prezident Si Ťin-pching setkali v Pekingu, čínská strana se v oficiálním komuniké o Síle Sibiře 2 vůbec nezmínila.

Moskva a Peking o projektu poslední měsíce mlčí a tím, kdo promluvil, je zástupce takzvané třetí strany: mongolský premiér Luvsannamsraj Ojun-Erdene. V rozhovoru pro britský deník Financial Times byl překvapivě otevřený a uvedl, že ruští a čínští vyjednávači mají "rozdílné představy o cenách". "Čínská i ruská strana stále provádějí výpočty a odhady a vyhodnocují ekonomické přínosy," uvedl.

Odklad potvrdil i ruský ministr Novak. Na konci ledna prohlásil, že časový plán bude finalizovaný po podpisu smluv s čínskými partnery. Původní termín zahájení stavby - první polovina letošního roku - je ale zjevně mimo hru. Ruský plynárenský gigant Gazprom sice po opuštění evropského trhu přesměroval vývoz do Asie, ale zatím to zdaleka nestačí na zajištění předválečných příjmů. Za období od července 2022 do loňského června firma přiznala ztrátu přes jeden bilion rublů (240 miliard korun).

"Dohoda obou zemí o ceně plynu je zatím daleko," napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

Gazprom do Evropy před invazí ročně exportoval přibližně 180 miliard metrů krychlových ročně, loni to bylo jen 28,3 miliardy. Do Číny loni přiteklo 22 miliard metrů krychlových plynovodem Síla Sibiře, který je v provozu od roku 2019.

Kapacita plynovodu Síla Sibiře 2 měla být v roce 2030, kdy Moskva počítala s jeho uvedením do provozu, 110 miliard metrů krychlových plynu. Děje se ale to, že čínské vedení si chce vyjednat lepší podmínky při vědomí, že Rusko prostě Čínu jako zákazníka naléhavě potřebuje.

Analytik Dmitrij Kondratov z Ekonomického institutu Ruské akademie věd řekl agentuře Reuters, že Číňané zjevně tlačí na nižší cenu a doufají, že Moskva ustoupí.

"Peking kalkuluje s dalšími náklady na přepravu plynu a vybudování příslušné infrastruktury na svém území. Ta bude činit zhruba 270 dolarů na tisíc krychlových metrů. Pokud tedy Rusko nenabídne výhodnější cenu a slevu, jsem skeptický k tomu, že se plynovod otevře v roce 2030," míní ruský analytik.

Stejně jako plyn směřuje Rusko do Asie také svoji ropu. Čína loni dovezla 107,02 milionu tun ropy, což bylo o 25 procent více než v předcházejícím roce. I ropu dodává Pekingu za nižší ceny než jiným odběratelům.

Video: Zima bude velká, šero a sníh. Rusové v roce 2022 strašili Evropu videoklipem

1:46

"A zima bude veliká. Jen šera a sníh." Rusové zastrašují Evropany klipem | Video: Reuters