* Obama chce radikální škrty v počtu jaderných zbraní * Rusko by se rádo dohodlo na zákazu rozmístění zbraní ve vesmíru * Američtí konzervativci považují Obamovu politiku vůči Rusku za naivní
Praha - Představa světa zcela zbaveného atomových zbraní asi je a zůstane naivní utopií. Svět s menším počtem jaderných zbraní však přece jen reálný je.
Shodnou se na tom i největší jaderné mocnosti, Rusko a Spojené státy. Vlády obou zemí vydávají od nástupu Baracka Obamy jedno prohlášení za druhým o připravenosti dohodnout se na likvidaci části svých jaderných arzenálů.
Měla by to umožnit plánovaná smlouva START-2, v jejímž rámci by si obě strany mohly navzájem ověřit, kolik hlavic bylo zničeno.
95 procent zbraní je v Rusku či USA
Rusko a Spojené státy dohromady disponují 95 procenty nukleárních zbraní, na zbytek světa připadá jen pět procent.
Nová americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová a její ruský protějšek Sergej Lavrov se poprvé setkají 6. března v Ženevě. Telefonicky však už o omezování jaderného arzenálu hovořili.
Američané jsou optimističtí. Demontáž části nukleárních zásob totiž patří mezi body, na kterých se Rusko a Amerika dohodnou relativně bez problémů. Na rozdíl od radaru v Brdech nebo rozšiřování NATO o Ukrajinu a Gruzii.
"Spojené státy a Rusko by měly vést celý svět směrem k omezení a nešíření atomových bomb. Myslím, že pro obě země je to důležité," prohlásil Obama, který na rozdíl od svého předchůdce George Bushe řadí dohodu s Ruskem o odzbrojení mezi priority.
Pozitivně naladěn je i Kreml.
Ruský vicepremiér Sergej Ivanov na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že obě velmoci by se měly a mohly dohodnout na zákazu umisťování atomových hlavic na území jiných států a na zákazu instalace jakýchkoliv zbraní ve vesmíru.
Bývalý americký velvyslanec v Moskvě James Collins tvrdí, že vyjednání a podepsání dohody START-2 by mohlo být dobrým startem pro řešení dalších sporů mezi oběma státy.
"Obě země už mají zkušenosti s vyjednáváním o odzbrojení a vstupují na známou půdu. A celkem si v tomto rozumějí. Hůře se dosáhne shody třeba ohledně Íránu. Tam jsou stanoviska velmi rozdílná. Rusové považují Írán za faktor stability na nestabilním Blízkém východě, podle Američanů jde o největšího sponzora terorismu ve světě," tvrdí americký diplomat.
Český historik a specialista na studenou válku, profesor Vladimír Nálevka se domnívá, že vztahy mezi USA a Ruskem se přes Obamovu dobrou vůli příliš nezlepší.
Líbánky se konat nebudou
"Obama se snaží dělat jinou zahraniční politiku než Bush a zjevně je vstřícnější vůči Rusku. Ale podle mě ví, že Rusko se vrací ke starým imperiálním ambicím a snaží se vytěsnit americký vliv všude, kde to jen jde. Podle mne se nakonec žádné americko-ruské líbánky konat nebudou," soudí Vladimír Nálevka.
Snaha amerického prezidenta o pozitivnější přístup k Rusku naráží na kritiku u jeho politických oponentů - republikánských politiků i konzervativních komentátorů a politologů.
Podle nich Rusko interpretuje vstřícnost jako slabost. Argumentují vzpomínkou na Kennedyho. Ten také chtěl vylepšit vztahy s tehdejším Sovětským svazem a pak v roce 1962 během Karibské krize čelil možnosti, že SSSR nainstaluje jaderné hlavice na Kubě.
"O Kennedym nelze říci, že by byl zase tak vstřícný. Zachoval se ale tehdy odpovědně. Důrazně trval na stažení sovětských jaderných zbraní a zároveň zabránil jestřábům ve Washingtonu, aby napadli Kubu a tím vystupňovali konflikt," domnívá se český historik.
(Tento text je druhou částí třídílného seriálu Aktuálně.cz s názvem USA a Rusko: Spojenci, či soupeři?)
