Jekatěrina Duncovová, svobodná matka tří dětí a bývalá novinářka, se loni v listopadu přihlásila v prezidentských volbách do boje proti Putinovi jako protiválečná kandidátka. Během chvíle se stala známou, a ruské volební orgány ji tak raději diskvalifikovaly. Svůj boj proti Putinovi ale nevzdává a společně s dalšími ženami vede kampaně za svobodné Rusko.
"Každý rozumný člověk, který by se k tomuto kroku odhodlal, by se bál, ale strach nesmí zvítězit. Lidé nás prakticky prosí, aby mohli pomáhat. Chtějí se k nám přidat," uvedla loni v listopadu Duncovová. Rusové jsou podle ní z války velmi unavení, ale většina z nich se to dlouho bála dát najevo.
To se částečně změnilo během pohřbu Navalného ze začátku března, na který se sjely davy Rusů i z dalekých východních regionů a skandovali protiválečná hesla.
Podle zakladatele a prezidenta Nadace petrohradské politiky Michaila Vinogradova to znamená jediné - ruské protiválečné hnutí je naživu a v pořádku, i když je ho na veřejnosti vidět jen občas. Problémem však zůstává, jak s touto nově objevenou silou naložit. "Jedinou osobností, která věděla, jak tak různorodý dav stmelit, byl sám Navalnyj, a proto za to zaplatil nejvyšší cenu," vysvětluje pro Aktuálně.cz Vinogradov.
Navalnyj zemřel v polovině února v trestanecké kolonii za polárním kruhem, tři dny nato jeho žena Julija oznámila, že převezme manželovu roli. "Musíme utvořit jednu silnou pěst a udeřit s ní na tento šílený režim," vyzvala ve videu na YouTube. S Navalnou a Duncovovou v čele tak přibývá žen na opoziční scéně, které berou věci do vlastních rukou.
Mezi nimi i Marija Andrejevová, která před válkou pracovala jako dětská lékařka. Nebýt konfliktu na Ukrajině, pravděpodobně by se o politiku dál nezajímala. Dnes šéfuje protestnímu hnutí manželek a příbuzných ruských vojáků. "Okolnosti mi nedaly na výběr," říká pro Aktuálně.cz.
Zpočátku ženy pouze požadovaly návrat svých manželů, kteří byli odvedeni v rámci Putinovy mobilizace v roce 2022. Jak se však válka protahovala, začaly Kreml kritizovat stále otevřeněji. Například každou sobotu, s tváří skrytou v bílých šátcích, pokládají červené karafiáty k hrobu neznámého vojína u zdí Kremlu. "Nesmíříme se s ponižováním našich mužů," říkají jednohlasně.
Podle organizace ExtremeScan, která analyzuje veřejné mínění v Rusku, ale většina žen, jež uvedly, že osobně znají někoho na frontě, válku podporuje. "Nedokážou se totiž smířit s myšlenkou, že by to všechno mohlo být zbytečné," vysvětluje serveru Politico výzkumnice Jelena Koněvová, podle níž to svědčí o tom, že v Rusku neexistuje jednotná názorová fronta. "Protesty zůstávají omezeny na určité skupiny a nevzbuzují masovou podporu," dodává.
Dalším z protiválečných tahounů jsou zakladatelky kanálu na Telegramu s názvem Feministický protiválečný odpor. Skupina vznikla den po zahájení ruské agrese na Ukrajině a stala se předním zdrojem informací pro protiválečné Rusy. Kreml ji označil za zahraničního agenta, což patří ke stigmatizujícím nálepkám ze sovětské éry, se kterou se pojí zvýšený státní dohled.
Protestující ženy však mají jednu velkou výhodu. Jako rodičky dětí a věrné manželky neodpovídají typické karikatuře zrádců, kterou vytvářejí státní média, protože ztělesňují mnohé z konzervativních hodnot, které hlásá sám Kreml, píše Politico. "Je také těžké je vykreslit jako liberálky a západní agentky, i když se o to někteří propagandisté pokoušeli," vysvětluje autorka článku Eva Hartogová.
Jen těžko jim ale jejich počínání projde naprosto bez úhony, jak ukazuje případ aktivistky a umělkyně Alexandry Skočilenkové. Za to, že v supermarketu nahradila cenovky protiválečnými vzkazy, ji ruské soudy loni na podzim odsoudily k sedmi letům vězení.
"Je jasné, že úřady vidí v ženách hrozbu a cítí jejich sílu, ale nikdo neví, jak je utišit," říká pro Politico aktivistka Viktoria Privalovová, která je na Telegramu členkou Feministického protiválečného odporu.
V dubnu loňského roku ruský zákonodárce Oleg Matvejčev navrhl zakázat feminismus jako "extremistickou ideologii", podobně Rusko na podzim označilo i LGBT komunitu. Je pravděpodobné, že tlak bude i nadále sílit. Tamní úřady se totiž snaží ukázat, že jsou v případě disentu slepé vůči pohlaví, upozorňuje Politico.
Video: U Putina došlo k zásadnímu zlomu. Rusové se cítí vyděšení a semknutí, říká Pazderka (15. 3. 2024)
