Rok v Bílém domě: Biden si vede hůř, než si předsevzal. Dopady to má i ve světě

Daniel Anýž Daniel Anýž
19. 1. 2022 18:44
Ve čtvrtek uplyne rok od nástupu demokrata Joea Bidena do Bílého domu. Zatím si však vede výrazně hůře, než si on sám předsevzal a než od něj očekávali američtí voliči, kteří mu dali přednost před republikánem Donaldem Trumpem. Ukazují to průzkumy mezi Američany a naznačují to i analytici.
Americký prezident Joe Biden v Kapitolu.
Americký prezident Joe Biden v Kapitolu. | Foto: Reuters

Biden sliboval, že potlačí pandemii koronaviru a uklidní rozjitřenou společenskou atmosféru v USA. V kontrastu s turbulentním, chaotickým vládnutím svého předchůdce avizoval, že s ním do Bílého domu přichází kompetentní lídr s dlouholetou politickou zkušeností.

Na domácí scéně si Biden vytyčil ambiciózní liberálně levicovou agendu, srovnatelnou například s přelomovým prezidentstvím Franklina D. Roosevelta. V zahraniční politice to bylo pod heslem "Amerika je zpět" obnovení dobrých vztahů se spojenci, aby Spojené státy s nimi účinně čelily rostoucí asertivitě Číny a Ruska.

Jenže jak doma v USA, tak na mezinárodní scéně je Bidenova situace nyní výrazně složitější a nejistější, než byla ve chvíli, kdy se ujal prezidentství. S nástupem do Bílého domu měl Biden podporu 56 procent Američanů. Teď je to necelých 42 procent, což je ve srovnatelné chvíli nejhorší hodnocení ze všech poválečných prezidentů s výjimkou Donalda Trumpa.

Bidenovy domácí potíže jsou pak podle analytiků i jedním z důvodů, proč se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl skrze hrozbu vojenského vpádu na Ukrajinu tlačit Spojené státy ke strategickým bezpečnostním ústupkům v Evropě.

Dva vytrvalí soupeři: koronavirus a Trump

"Jsou období, kdy prezidentovi nic nevychází dobře. A tohle jsou přesně takové týdny," uvedl před uplynulým víkendem ve svém podcastu Dan Pfeiffer, poradce předchozího demokratického prezidenta Baracka Obamy, když popisoval aktuální situaci Joea Bidena.

Toho srážejí objektivní potíže, které mohl jen částečně ovlivnit. Pandemie koronaviru se ukázala jako urputnější a především dlouhodobější problém, než si v USA i jinde ve světě vědci a zdravotníci představovali.

Bidenovi komplikuje vládnutí i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump. Ten stále odmítá uznat výsledky voleb a o svém údajném vítězství, ve kterém mu nedal za pravdu ani jeden soud, přesvědčil většinu svých voličů. V moderní americké historii jde o bezprecedentní věc, kdy bývalý prezident programově torpéduje nejen politiku, ale samotnou legitimitu svého nástupce.

Podle amerických médií to ale byly zároveň i Bidenovy vlastní chyby, co v očích Američanů podkopalo jeho obraz zkušeného politika. První výrazný jednorázový propad Bidenovy popularity přišel loni v srpnu v reakci na chaotický odsun americké armády z Afghánistánu.

Ve stejné době začali být Američané skeptičtější také k Bidenovu postupu proti pandemii. Po nástupu do Bílého domu jeho administrativa urychlila očkovací kampaň. Pak ale sám Biden vyvolal přehnané naděje, když před létem avizoval, že virus je definitivně na ústupu. Místo návratu života k normálu však přišla varianta delta a po ní ještě nakažlivější omikron.

Současná vlna pandemie, způsobená omikronem, v USA láme rekordy v počtech nakažených a opět se omezují služby, zavírají školy a plní nemocnice. Veřejnost vládě vyčítá, že tentokrát reaguje pomalu a zmatečně. Když například pozdě objednala a nakoupila testy, které teprve v těchto dnech začíná rozesílat do domácností.

Nejvyšší soud USA minulý čtvrtek navíc zrušil Bidenovo opatření, které velkým americkým firmám ukládalo povinné očkování zaměstnanců. Ke společenské nepohodě a frustraci z přetrvávající pandemie také přispívají ekonomické starosti.

Inflace a neprostupný Kongres

Nezaměstnanost je sice v USA nízká, ale každodenní nákupy lidem citelně prodražuje inflace, která roste nejrychleji za posledních čtyřicet let. Minulý týden vystoupala na sedm procent.

Bidenova administrativa inflaci dlouho podceňovala. Tvrdila, že jde o přechodný jev, za který navíc nemůže vláda, ale vnější situace ve světě. Americká veřejnost si to evidentně nemyslí - podle jednoho z čerstvých průzkumů schvaluje Bidenovu ekonomickou politiku už jen 34 procent dotázaných.

Na vnitropolitické scéně Biden může poukázat na dva cenné úspěchy. Loni v březnu Kongres schválil jeho stimulační balík proti dopadům pandemie ve výši bezmála dvou bilionů dolarů (v přepočtu 43 bilionů korun). A v listopadu Biden podepsal investice do obnovy americké infrastruktury, což byla iniciativa, o kterou se neúspěšně pokoušeli tři jeho předchůdci v Bílém domě.

Jenže další hlavní legislativní cíle se zasekly v Kongresu a v tuto chvíli mají malou naději na úspěch. Sám Biden je přitom propaguje jako zákony, které budou definovat jeho prezidentství nebo jsou podle něho klíčové pro "osud demokracie v USA".

Zaprvé jde o mohutný, široce strukturovaný balík opatření a financí k výraznému rozšíření sociálního zabezpečení, zdravotní péče a také na realizaci Bidenovy zelené agendy. V druhém případě jde o návrh zákona, který by z federální úrovně stanovil jednotná volební pravidla pro všechny státy USA.

Tato norma by měla být odpovědí na současnou kampaň Republikánské strany, která v řadě států prosazuje vlastní, přísnější volební zákony. Minulý týden Biden ve svém projevu v Atlantě vykreslil spor o volební zákony jako historický souboj mezi rasovou rovnoprávností a na druhé straně naopak stoupenci rasismu.

Konec snění o jednotné Americe

"Chcete být na straně doktora Kinga, nebo na straně George Wallace?" zmínil nedávno Biden historického lídra hnutí za rasovou rovnoprávnost Martina Luthera Kinga v protikladu s někdejším guvernérem Alabamy a obhájcem rasové segregace.

Od nástupu Bidena do funkce šlo o jeho vůbec nejostřejší projev na adresu republikánské opozice. Biden ve své řeči také vyzval ke zrušení procesní obstrukce, takzvaného filibusteru, kdy opozice může v americkém Senátu blokovat návrhy zákonů.

Až dosud byl Biden proti zrušení tohoto nástroje, a podle kritiků tak nyní už i veřejně rezignoval na své původní předsevzetí, se kterým přišel do Bílého domu. Tedy že chce sjednotit společnost a vládnout nadstranicky, za kompromisů s republikány.

Podle nedávného průzkumu si nyní více Američanů (49 procent) myslí, že Biden společnost dále rozděluje. Naopak 42 procent míní, že se snaží o překlenutí příkopů.

Bidenovým problémem ale není jen jednotný odpor republikánské opozice. Proti jeho oběma zmíněným klíčovým normám se postavili i dva demokraté v Senátu, Joe Manchin ze Západní Virginie a Kyrsten Sinemaová z Arizony. Bez jejich hlasů Biden nemůže svoji legislativu prosadit, a chce-li si vůbec zachovat naději, že jeho návrhy projdou, bude je muset výrazně změnit.

Což by ovšem kromě jiného mohlo ohrozit celou jeho zelenou agendu, v rámci které se Biden zavázal snížit americké emise skleníkových plynů do roku 2030 na polovinu.

Možné zpochybnění tohoto cíle by pak mělo vážný přesah na mezinárodní scénu. Od svých klimatických slibů by následně mohli odstoupit i další největší producenti emisí, jako jsou Indie a Čína. Mechanismus globálního snížení emisí, ukotvený v Pařížské klimatické dohodě z roku 2015, by se rozpadl.

Prezident ve vleku událostí

Na konci prvního roku v Bílém domě to navíc není jediný příklad, kdy se Bidenova těžká situace na vnitropolitické scéně v USA a ostré rozdělení tamní společnosti negativně promítají i do slabší zahraniční pozice prezidenta a jeho vlády.

Bidenovi se loni na jaře na cestě po Evropě sice podařilo přesvědčit spojence, že USA dodrží své závazky v NATO a že chtějí koordinovat politiku vůči Číně a Rusku. Jenže při pohledu dovnitř Spojených států se spojenci zároveň dohadují, že už v prezidentských volbách 2024 by mohl být Biden poražen a mohl by se vrátit Trump, což opakovaně citují i evropská média.

Podle řady amerických komentátorů a analytiků, ať už tíhnoucích k demokratům, či republikánům, mimo jiné Bidenovy vnitropolitické problémy pobídly ruského prezidenta Putina k jeho agresivní, nátlakové politice vůči Západu.

"V zámoří Bidenova administrativa proklamuje, že Amerika je zpět, doma ale sama varuje, že její demokracie je před zhroucením, pokud nebude schválen její volební zákon," napsal konzervativní politolog Walter Russell Mead v deníku Wall Street Journal.

Podle profesora Meada sice "nikdo neví, zda Putin skutečně podnikne invazi na Ukrajinu, ale je zřejmé, že rozklížená a zmatená západní aliance (v čele s USA) neví, jak si s hrozbou, kterou představuje Putin, má nyní poradit".

List Washington Post zase ve své redakční analýze prvního Bidenova roku v úřadě napsal, že "Biden se vždy považoval za optimistu věřícího v pozitivní výsledky, odmítajícího pesimistické prognózy". Jako prezident teď má ale "velké potíže události sám ovlivňovat a místo toho se ocitl v situaci, kdy události ovlivňují jeho".

Video: Biden se snaží zemi spojovat rétoricky, ale Američané nejsou schopní se shodnout, říká Durčák

„Joe Biden se snaží zemi spojovat minimálně rétoricky, ale Američané nejsou schopní se shodnout na elementárních věcech“ říká Michael Durčák. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Real v generálce na finále LM nedal gól

Mistrovský Real Madrid zakončil španělskou nejvyšší soutěž bezbrankovou remízou s Betisem Sevilla. Zápas byl pro tým kolem jasně nejlepšího ligového střelce Karima Benzemy generálkou na finále Ligy mistrů, ve kterém se příští sobotu utká v Paříži s Liverpoolem.

Benzema nerozšířil počet 27 branek, s kterými vévodí tabulce střelců, největší šanci zápasu promarnil v úvodu druhého poločasu jeho spoluhráč Rodrygo. Real má před víkendovým programem závěrečného 38. kola třináctibodový náskok na Barcelonu, Betis už nemohl vylepšit páté místo, ze kterého se kvalifikoval do Evropské ligy.

V druhé dnešní předehrávce sestupující Levante vyhrálo třetí z posledních čtyř zápasů. I díky dvěma gólům Melera zvítězil předposlední tým tabulky na hřišti Vallecana 4:2.

Španělská fotbalová liga - 38. kolo:

Real Madrid - Betis Sevilla 0:0, Vallecano - Levante 2:4 (18. Álvaro García, 61. Guardiola z pen. - 26. a 45.+1 Melero, 44. Martí, 76. Coke).

Tabulka:

1. Real Madrid 38 26 8 4 80:31 86
2. FC Barcelona 37 21 10 6 68:36 73
3. Atlético Madrid 37 20 8 9 63:42 68
4. FC Sevilla 37 17 16 4 52:30 67
5. Betis Sevilla 38 19 8 11 62:40 65
6. San Sebastian 37 17 11 9 39:35 62
7. Villarreal 37 15 11 11 61:37 56
8. Bilbao 37 14 13 10 43:35 55
9. Pamplona 37 12 11 14 37:49 47
10. Vigo 37 12 10 15 43:41 46
11. Valencie 37 10 15 12 46:53 45
12. Vallecano 38 11 9 18 39:50 42
13. Espaňol Barcelona 37 10 11 16 40:53 41
14. Getafe 37 8 15 14 32:38 39
15. Elche 37 10 9 18 37:51 39
16. Granada 37 8 13 16 44:61 37
17. Cádiz 37 7 15 15 34:51 36
18. Mallorca 37 9 9 19 34:63 36
19. Levante 38 8 11 19 51:76 35
20. Alavés 37 8 7 22 31:64 31
před 6 hodinami

Trump musel zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Někdejší americký prezident Donald Trump zaplatil pokutu 110 tisíc dolarů (2,57 milionu korun), která se mu nasčítala za pohrdání soudem v kauze vyšetřování jeho financí ve státě New York. Oznámila to v pátek kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové. Exprezident ovšem podle ní stále nedodal dokumentaci, kterou soud požadoval jako druhou podmínku pro úplné stažení nařízení spojeného s neuposlechnutím obsílky.

Soudce Arthur Engoron konstatoval Trumpovo pohrdání soudem 25. dubna poté, co podnikatel a politik ignoroval výzvu Jamesové, aby předal materiály pro vleklé vyšetřování své firmy Trump Organization. S rozhodnutím se pojila pokuta 10 tisíc dolarů za každý další den, kdy Trump nebude spolupracovat.

Engoron pak minulý týden oznámil, že 6. května byl trest pozastaven, neboť Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky. Zároveň dal soudce Trumpovi do dneška čas na to, aby zaplatil vzniklou pokutu a dodal další prohlášení ohledně pátrání po záznamech požadovaných v obsílce. Exprezidentův tým tvrdí, že materiály, kterých se domáhá Jamesová, nejsou jednoduše k dispozici.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy