Také manželky, dcery či vnučky známých politiků sedí na radnicích či v lavicích parlamentů - jako například dlouholetá poslankyně Alessandra Mussoliniová (vnučka někdejšího italského diktátora Benita).
Sourozenecká dua, jejichž řady dnes rozšiřují bratři Lech a Jaroslaw Kaczyńští, ve vysoké politice příliš častá nebývají.
Snad nejslavnějším rodinným klanem ve vysoké politice byl v minulém století americký rod Kennedyů, z něhož se na nejvyšší možnou funkci ve své zemi vyšplhal v roce 1960 John Fitzgerald Kennedy (JFK). Jeho smrt v listopadu 1963 v Texasu zůstává jednou z nejzáhadnějších politických vražd 20. století. Do úřadu amerického prezidenta se mohl dostat i jeho bratr Robert Kennedy, který za vlády JFK zastával funkci ministra spravedlnosti. Během úspěšně rozjeté volební kampaně v červnu 1968 byl však Robert Kennedy rovněž zavražděn.
V současné době nejvíce nechvalně proslulou sourozeneckou dvojicí ve vládě jsou kubánští bratři Castrové - Fidel vládne od roku 1959 železnou rukou zemi i vládě a Raúl šéfuje od téhož roku ministerstvu obrany a je Fidelovým prvním náměstkem. Ve státě, kde vládne jediná strana, je ale obsazování vysokých státních funkcí rodinnými příslušníky častým průvodním jevem. Například v čele Severní Koreje stojí nyní Kim Čong-il, nejstarší syn bývalého prezidenta Kim Ir-sena.
Bratrská dua ve vysoké politice zaznamenala i novodobá česká historie - za bývalého, komunistického režimu zastával funkci náměstka ministra zahraničního obchodu Přemysl Štrougal v době, kdy byl jeho bratr Lubomír předsedou československé vlády. Nejslavnějšími českými dvojčaty v politice jsou bratři Svobodové - v době, kdy byl současný ministr zahraničních věcí Cyril prvním náměstkem ministra spravedlnosti a místopředsedou Legislativní rady vlády ČR, zastával jeho bratr Josef funkci náměstka ministra kultury (1994 až 1996).
Evropská vysoká politická scéna zažila v nedávné době i sesterskou dvojici, původem ze Španělska. Tamní bývalá ministryně zemědělství Loyola Palaciová se v roce 1999 stala místopředsedkyní Evropské komise pro energetiku, dopravu a vztahy s Evropským parlamentem, v němž už tehdy několik let zasedala její sestra Ana Isabel, která se zapsala do historie jako první španělská ministryně zahraničí (červenec 2002-duben 2004).
