Vídeň – Rakousku už dochází trpělivost se zeměmi, které odmítají přijímat zpět své občany neúspěšně žádající o azyl v Evropě. Podle Vídně by proti nim mohla zabrat hrozba sankcemi.
Odmítnutí žadatelé o azyl většinou pocházejí z Afriky a Blízkého východu: jde například o Tunisko, Alžírsko, Nigérii, Pákistán nebo Afghánistán.
"Zemím, které své občany nepřijímají zpět, musíme snížit rozvojovou pomoc, kterou jim poskytujeme," řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz německému týdeníku Der Spiegel. Hrozba sankcí by podle něj tyto státy přiměla změnit názor.
Země Evropské unie dokážou podle statistik vyhostit jen zhruba 40 procent lidí, kterým odmítnou dát azyl.
Neúspěšným žadatelem byl i Tunisan Anis Amri, který je podle policie pravděpodobným pachatelem předvánočního teroristického útoku v Berlíně. Německo se Amriho snažilo vyhostit, ale Tunisko ho odmítlo přijmout zpět. Zpočátku nechtělo uznat, že se jedná o tuniského občana.
Podobně jako Tunisko často odmítá přijímat své občany i řada dalších zemí.
Co nejrazantnější postup EU
Podle Kurze musí Evropská unie vyvinout na takové státy co možná nejtvrdší tlak.
A to se už děje: Brusel z pověření členských zemí Unie vyjednává s několika africkými státy o uzavření zvláštních dohod. Jejich cílem je, aby země jako Nigérie nebo Niger zabránily migrantům odcházet do Evropy a přijímaly zpět své občany, kterým státy Unie neudělily azyl.
Česko s touto politikou souhlasí a podobně jako Rakousko chce, aby byla Unie při jednání co nejrazantnější. "Zatím nevyužíváme všechny páky, které máme," řekl Aktuálně.cz český diplomat blízký jednáním, který nechtěl být jmenován.
Důvodem je podle něj to, že například Švédsko nechce podmiňovat svou rozvojovou pomoc spoluprací v boji s migrací. Naopak Rakousko, Británie nebo Česko jsou ochotny těm státům, které se nesnaží omezit migrační vlnu, rozvojovou pomoc zkrátit.
Německo už opustily tisíce Afghánců
Evropská unie se na podzim dohodla s Afghánistánem na snadnějším vyhošťování afghánských občanů, kteří v Evropě nedostanou azyl.
Z Německa tak už odletělo několik tisíc odmítnutých Afghánců. Deportace na letištích provázely demonstrace neziskových organizací, podle kterých Afghánistán není bezpečnou zemí, a jeho občané by tedy měli mít na azyl právo.
Německo a spolu s ním i další evropské země ale zdůraznily, že je pro ně prioritou, aby se vyhošťování migrantů zlepšilo. "Ti, kteří potřebují ochranu, ji u nás dostanou. Ale ti, kteří ji nepotřebují a přicházejí k nám jen z čistě ekonomických důvodů, ti budou muset naši zemi opustit,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Podobně jako ona i rakouský ministr zahraničí Kurz varuje před tím, aby byli žadatelé o azyl automaticky spojováni s terorismem. Na druhou stranu by ale podle Kurze bylo naivní myslet si, že se z některých uprchlíků nemohou teroristé stát.
"Už před rokem a půl jsem varoval, že cesty, po kterých do Evropy přicházejí uprchlíci, můžou využít i teroristé. Bohužel jsem měl pravdu," řekl Kurz.
Kromě Amriho se v Německu loni pokusilo o teroristický útok i několik dalších lidí, kteří do země přišli jako žadatelé o azyl. A v rámci předloňské uprchlické vlny se do Evropy dostali muži, kteří se následně podíleli na teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015.
