Rakouské volby: Suverénní Kurz slaví, čeká ho ale náročné vyjednávání o nové koalici

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 30. 9. 2019 9:41
V rakouských předčasných parlamentních volbách se ziskem více než 38 procent hlasů suverénně zvítězí lidovci (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Tvrdí to předběžné konečné výsledky, jež zveřejnilo ministerstvo vnitra. Potvrdily se tak dřívější prognózy, o kterých informovaly agentura APA a veřejnoprávní stanice ORF.
Lídr rakouských lidovců Sebastian Kurz a jeho partnerka Susanne Thierová před volební místností
Lídr rakouských lidovců Sebastian Kurz a jeho partnerka Susanne Thierová před volební místností | Foto: Reuters

Nyní čeká lidoveckého předsedu Kurze úkol sestavit funkční vládní koalici. Většina rakouských komentátorů považuje za nejpravděpodobnější variantu, že vznikne vláda Kurzových lidovců a Zelených. Cesta k ní ale podle listů nebude jednoduchá.

Podle listu Der Standard čeká Kurze nyní "zatěžkávací zkouška". "Triumfujícího vítěze voleb voličky a voliči odměnili za práci v době dobré hospodářské situace. Výkon německého hospodářství, na kterém je Rakousko silně závislé, ale klesá. Obchodní válka mezi USA a Čínou začíná mít své následky. Klimatická krize vyžaduje rychlá rozhodnutí. Na to Rakousko potřebuje stabilní vládu," stojí v komentáři rakouského listu.

Na druhém místě se podle průzkumu s 21,5 procenty umístili sociální demokraté (SPÖ). Třetí pak protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ), ta by získala 17 procent hlasů, což je o deset procentních bodů méně než v minulých volbách. Kvůli skandálu jejího předsedy Heinze-Christiana Stracheho přitom v květnu Kurzova vláda padla, což vyvolalo nutnost uspořádat nové volby.

Nejsnadnější by podle Der Standard pro Kurze bylo sestavit vládu právě s FPÖ, která ale utrpěla "volební debakl". Podle komentáře bulvárního listu Kronen Zeitung tato koalice, o které se ještě v neděli dopoledne psalo jako o nejpravděpodobnějším povolebním uspořádání, "v neděli večer definitivně zemřela".

Těžká by byla i spolupráce se sociálními demokraty (SPÖ), kteří navíc musí nejdřív zpracovat svou volební porážku.

Do Národní rady se podle odhadů výsledků probojovali také liberálové z NEOS a po dvou letech mimo parlament v něm opět usednou také Zelení, které podle průzkumu volilo více než 12 procent voličů.

Sebastian Kurz po zveřejnění odhadů řekl, že jeho strana počítala s dobrým výsledkem, tak dobrý ale nečekala. "Jsem dojat a skoro beze slov," neskrýval nadšení předseda lidovců.

O sestavení nové vlády chce Kurz nyní jednat se všemi stranami. Podle dosavadních prognóz by mohli lidovci vytvořit koalici se svobodnými (FPÖ), sociálními demokraty (SPÖ) i stranou Zelených. "Příští týdny ukážou, zda je (Kurz) jen velmi úspěšným předvolebních stratégem, nebo i státníkem," zhodnotil situaci list Der Standard. 

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen hodlá příští týden zahájit rozhovory s předsedy všech politických stran, které se dnes dostaly do parlamentu. Po jejich skončení pověří Kurze sestavením nové vlády

Neúspěch sociálních demokratů a svobodných

Na rozdíl od Kurze byla z výsledků zklamaná předsedkyně SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. "Není to to, co jsme si přáli, není to to, za co jsme bojovali," prohásila. Zároveň ale zdůraznila, že se těší "na další cestu". Podle stanice ORF tak zjevně v reakci na výsledek SPÖ, který je nejhorší od druhé světové války, nehodlá rezignovat na funkci v čele strany.

Předběžné konečné výsledky rakouských voleb

  • ÖVP: 38,35 %
  • SPÖ: 21,54 %
  • FPÖ: 17,25 %
  • Greens: 12,35 %
  • NEOS: 7,36 %

(Výsledek neobsahuje hlasy zaslané korespondenčně, ani většinu hlasů voličů, kteří lístek do volební urny vhodili mimo své trvalé bydliště.)

Podle agentury APA je rozdíl mezi výsledkem první a druhé strany s více než 16 procenty největší od druhé světové války. Dosud nejhoršího výsledku SPÖ dosáhla v roce 2013 (26,82 procenta).

FPÖ ztratila oproti volbám v roce 2017 zhruba deset procentních bodů. Podle všeho je voliči potrestali za aféru kolem bývalého předsedy a někdejšího vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho, která letos v květnu vedla k pádu koaliční vlády ÖVP a FPÖ. Lídr Norbert Hofer v reakci na odhad uvedl, že strana se připravuje na odchod do opozice.

Skandál začal zveřejněním videa z apartmánu na španělském ostrově Ibiza. Záběry ukazovaly, jak politik v rozhovoru s domnělou neteří ruského oligarchy slibuje rakouské státní zakázky, pokud svobodným dopomůže k vítězství ve volbách.

Gratulace Kurzovi z Česka

Pravděpodobné vítězství Sebastiana Kurze přivítali čeští politici. "Přeji mnoho zdaru při sestavování nové vlády. Rakousko je naším blízkým partnerem a já se již těším na pokračování naší spolupráce," uvedl na Twitteru premiér Andrej Babiš.

Podobně reagoval místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček. "Přeji našim sousedům konstruktivní jednání při sestavování nové proevropské vlády a již se těším na další česko-rakouskou spolupráci," sdělil na Twitteru. Místopředseda opoziční ODS Martin Kupka poukázal i na výsledek Svobodných. "To je pro Rakousko i silnější hlas rozumu v Evropské unii dobrá zpráva," napsal.

Svůj hlas v předčasných parlamentních volbách mohlo odevzdat 6,4 milionu voličů. Předběžné konečné výsledky by měl ministr vnitra Wolfgang Peschorn oznámit ještě v neděli mezi 20:00 a 21:00 SELČ. Tyto výsledky ovšem nebudou zahrnovat asi milion hlasů voličů, kteří využili korespondečního hlasování či volili na voličský průkaz mimo své trvalé bydliště. Hlasy z korespondečního hlasování se budou sčítat až v pondělí, hlasy odevzdané na voličský průkaz až ve čtvrtek.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy