Rakouská atomová elektrárna se rozběhne. Na slunce

Blahoslav Hruška
24. 11. 2008 12:25
Zwentendorf kdysi zastavilo referendum, teď má dodávat ekoproud
Strach z atomu poslal Zwentendorf k ledu. Ilustrační foto.
Strach z atomu poslal Zwentendorf k ledu. Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Zwentendorf - Když Rakušané před třiceti lety těsnou většinou hlasů v referendu rozhodli, že si nepřejí dostavět jadernou elektrárnu poblíž Zwentendorfu, věštili politologové brzký pád kancléře Bruna Kreiského, který se osobně angažoval pro spuštění výroby elektřiny z atomu.

Katastrofické scénáře se ale nekonaly - v roce 1979 slavila naopak sociální demokracie ve volbách triumf.

A podobně ani zakonzervování téměř dostavěné elektrárny neznamenalo, že by Zwentendorf skončil v propadlišti dějin.

Zwentendorf v číslech
Autor fotografie: EVN

Zwentendorf v číslech

  • zahájení stavby: duben 1972
  • plánovaný výkon: 692 MW
  • plánovaní náklady: 5,2 miliard šilinků
  • zastavení stavby: prosinec 1978
  • náklady na zakonzervování: 14 miliard šilinků

Majitel torza elektrárny, dolnorakouská energetická firma EVN, má totiž s pozemkem o rozloze 24 hektarů (šestkrát menším než JE Temelín) velké plány.

Kromě toho, že EVN v torzu stavby provozuje školící středisko pro zaměstnance zahraničních atomových elektráren, chystá teď Zwentendorf přeměnit na skutečně funkční elektrárnu. Štěpení atomu ovšem nahradí zachytávání slunečních paprsků.

Fotovoltaické panely by měly v budoucnu zásobovat elektřinou tisícovku rakouských domácností. "První sluneční proud začneme dodávat v roce 2009," řekl deníku Der Standard Stefan Zach z EVN.

Kromě ekologického proudu by se ale v areálu mohlo vyrábět také ekologické teplo - majitel plánuje výstavbu zařízení na zpracování biomasy. Teplo by pak mohlo zásobovat nedaleký St. Pölten, sídlo dolnorakouské vlády.

Právně nestojí výrobě tepla a elektřiny nic v cestě - Zwentendorf je totiž v katastru nadále veden jako pozemek určený pro elektrárnu.

Design ovládacího panelu nezapře 70. léta.
Design ovládacího panelu nezapře 70. léta. | Foto: EVN

Plány na zmrtvýchvstání elektrárny, která se nikdy nerozběhla, vítají i místní. "Tak jako já se na další využití areálu těší málokdo," svěřil se novinářům starosta čtyřtisícového Zwentendorfu Hermann Kühtreiber.

Radnice městečka na Dunaji se totiž marně snaží, aby se z nedostavěné elektrárny stalo muzeum.

Ani doposud nejlepší reklama pro Zwentendorf - záběry s akční hvězdou Dolphem Lundgrenem - se do kin nikdy nedostala. Produkční firma, která si betonový kolos pro film pronajala, totiž zkrachovala.

 

Právě se děje

Další zprávy