Mnichov - Do Prahy přijede politik, na něhož Češi čekají 65 let. Poprvé od konce Druhé světové války do Česka oficiálně zavítá premiér německé spolkové země Bavorsko.
Bavorsko návštěvu Prahy dlouhá léta demonstrativně odmítalo. A to přesto, že s Českou republikou sousedí a ekonomicky velmi úzce spolupracuje.
Jenže: po roce 1945 se v Bavorsku usídlily na dva miliony sudetských Němců, odsunutých z poválečného Československa.
Druhá největší a hospodářsky nejsilnější německá spolková země následně sebe samu pasovala do role "obhájce sudetoněmeckých zájmů". A kde jen mohla, zdůrazňovala Čechy spáchané bezpráví.
Svého nejvyššího politického představitele k nám Bavorsko nechtělo vyslat až do doby, než se Praha oficiálně distancuje od takzvaných Benešových dekretů.
V neděli, více než 20 let po Sametové revoluci, přišel zlom.
"Plán je hotov. Až začne po volbách pracovat nová česká vláda, chci naši sousední zemi navštívit," řekl Horst Seehofer (CSU), současný premiér Bavorska, na 61. Sudetoněmeckém dni v Augsburku.
Od sudetských Němců dostal Seehofer požehnání. Výměnou za to, že během Seehoferovy oficiální návštěvy Česka v září nebo říjnu sehrají odsunutí - německy nazývaní "vyhnanci" - klíčovou roli.
Soumrak odsunutých? Ne
Podle tiskového prohlášení, které se včera objevilo na stránkách bavorské vlády, je pro Seehofera "jako pro patrona sudetských Němců samozřejmé, že ho při jeho oficiální návštěvě České republiky budou doprovázet vybraní zástupci sudetských Němců".
Odsunutí budou mít co mluvit i do sestavování programu Seehoferovy cesty do Prahy.
O něco podobného se ostatně snažili už mockrát. Ani u jednoho z posledních dvou německých kancléřů - ať už šlo o sociálního demokrata Gerharda Schrödera (SPD) či současnou kancléřku Angelu Merkelovou (CDU) - ale sudetští Němci s takovým požadavkem neuspěli.
"(V Praze) chci zahájit dialog, při němž zmíním také Benešovy dekrety," řekl v Augsburku bavorský ministerský předseda. Ke sbližování národů totiž nepatří jen hospodářská a kulturní spolupráce, ale i "respektování práv národnostních menšin", upřesnil.
Jasno o tom, co se bude v Česku probírat, má i střešní organizace odsunutých, Sudetoněmecký landsmanšaft. Led "urputného odmítání sudetoněmeckých snah o dialog a uznání vzájemné viny" se ještě úplně neprolomil, uvedl jeho šéf Franz Pany.
"Kdyby se měly 'během čajové hodinky na Hradčanech' o sudetských Němcích prohodit leda dvě věty na okraj, národnostní skupině by to nestačilo," napsal o ambicích landmanšaftu magazín Focus.
Brusel na pranýři
I když se sudetští Němci po Praze stále domáhají zrušení Benešových dekretů, na pranýři letos v Augsburku stály hlavně Evropská komise a bývalá německá levicová vláda.
"Komise léta žalostně selhávala," řekl Bernd Posselt, mluvčí sudetských Němců a poslanec Evropského parlamentu. Důvod? Brusel měl Čechy v pravý čas donutit, aby zákony prezidenta Beneše vyňali z českého právního řádu.
Podobně mluvila o den dřív i šéfka Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Evropská komise podle ní pochybila zejména během vyjednávání o vstupu Česka do Evropské unie.
"Jsem přesvědčena, že by tehdy všichni kandidáti na vstup do Unie souhlasili s tím, že změní zákony porušující lidská práva. Jen kdyby byla vůle ze strany Německa a EU," uvedla doslova.
Neústupný Stoiber
Jedním z těch, kteří vstup Čechů do Evropské unie v roce 2004 hlasitě kritizovali, byl také tehdejší bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU).
I když byl v úřadě dlouhých 14 let, právě Stoiber Česko oficiálně navštívit odmítl. K cestě do Prahy ho přitom roky přemlouvala i řada spolustraníků. Třeba starostové bavorských měst a obcí, které s Českou republikou bezprostředně sousedí.
Změnit názor nakonec Bavorsko přiměl fakt, že se Češi začali "bezvýhradně a neideologicky zabývat minulostí a zpracovávat vlastní dějiny", řekl na setkání sudetských Němců současný premiér Seehofer. "A to je přesně ta správná cesta," dodal.
