Tvrdý střet o migraci. Biden otvírá náruč, americké hranice hlásí rekordní nápor

Daniel Anýž Daniel Anýž
24. 2. 2021 13:32
Americký prezident Joe Biden obrací represivní imigrační politiku svého předchůdce Donalda Trumpa. Jedenácti milionům přistěhovalců, kteří žijí v USA ilegálně, chce otevřít cestu k občanství. Jenže první kroky, které už učinil, mohou jeho vstřícnou imigrační politiku zastavit.
Migranti na mexicko-americké hranici.
Migranti na mexicko-americké hranici. | Foto: Reuters

Od Bidenova listopadového vítězství ve volbách se zvýšil počet lidí, kteří se snaží ilegálně překročit jižní hranici USA. Američtí pohraničníci tam v posledních čtyřech měsících v průměru zadrželi 70 tisíc lidí, což je v tomto ročním období nejvíc za posledních deset let.

Zvýšil se také počet nezletilých uchazečů o azyl, kteří do USA přecházejí s vědomím, že americké imigrační zákony jim poskytují vyšší ochranu před rychlým vypovězením zpět za hranici. Na americké straně se tak už znovu plní dětská detenční centra.

Jedním z důvodů těchto nárůstů je Bidenova imigrační politika, která ruší omezení a represivní kroky Donalda Trumpa. První den po příchodu do Bílého domu Biden zastavil výstavbu Trumpovy zdi na hranici s Mexikem a pozastavil deportace nelegálních imigrantů ze země. Vydal nařízení, aby byly co nejrychleji sloučeny rodiny, které předtím rozdělil pokus o nezákonné překročení hranice.

Podle dalšího Bidenova výnosu by dospělí žadatelé o azyl už nemuseli čekat na mexické straně hranice, ale během řízení by mohli být v USA. "Tyto kroky neznamenají, že hranice s USA se otevřela," prohlásil při té příležitosti americký ministr zahraniční Antony Blinken.

Pro lidi z Mexika a Střední Ameriky je ovšem Bidenova politika evidentně signálem k odchodu do USA. "Migrace citlivě reaguje na politické změny. Když lidé usoudí, že se jim tady nabídla skutečná šance, začnou přicházet ve větších počtech," popsal pro list Washington Post Andrew Selee, prezident nadstranického Institutu pro migrační politiku.

Nejambicióznější plán od doby Reagana 

Už i někteří demokraté varují, že tento nápor a možný nezvládnutý příliv přistěhovalců by mohl ohrozit zdaleka nejambicióznější Bidenův záměr, kterým by měla být velká reforma celého imigračního systému.

Prezident nástin reformy představil hned první den v úřadu prezidenta a demokratičtí zákonodárci ji minulý týden oficiálně předložili k projednávání v Kongresu. Jejím ústředním záměrem je otevřít pro zhruba 11 milionům lidí, kteří v současnosti pobývají v USA ilegálně, cestu k možnému získání amerického občanství.

"Jsme zde dnes proto, že loni v listopadu volilo 80 milionů Američanů proti Trumpovi a proti všemu, co představoval. Volili pro obnovení zdravého rozumu - a součástí toho je náprava našeho imigračního systému, který byl středem Trumpovy hororové nenávistné show," uvedl demokratický senátor Bob Menendez během prezentace reformy v Kongresu.

Ilegální přistěhovalci, kteří přišli do země před začátkem tohoto roku, by se podle návrhu reformy museli prokázat čistým trestním rejstříkem a případně doplatit daně. Pak by mohli zůstat v USA a po pěti letech požádat o povolení k trvalému pobytu, o takzvanou zelenou kartu. Za další tři roky, tedy celkem za osm let, by měli nárok na americké občanství.

Bidenův návrh by byl největší změnou imigračních zákonů za posledních 35 let. Tehdy v roce 1986 republikánský prezident Ronald Reagan prosadil reformu, která tehdy nabídla občanství třem milionům nezákonných přistěhovalců. Druhá část Reaganovy reformy, lepší ochrana hranic a důsledné vymáhání imigračních zákonů, se však nenaplnila tak, jak zákon předpokládal.

Výsledkem bylo, že počet lidí, kteří v USA pracují a žijí nezákonně, znovu rychle rostl. V posledních letech se podle aktuální ekonomické situace jejich počet pohybuje mezi 11 a 12 miliony. Zhruba polovina z nich přišla do USA legálně za prací nebo studovat, ale pak zůstala po vypršení povolení. Ve zbytku pak jde o lidi, kteří nezákonně překročili hranici.

Už žádné amnestie

Část americké společnosti - v drtivé většině republikánští voliči - je už obecně k imigraci skeptická a naprosto odmítá možnost, aby "ilegálové" získali občanství. Podle republikánů by to byla nezasloužená a nebezpečná amnestie, která by znovu vedla k přílivu dalších přistěhovalců.

"Legalizovat miliony ilegálních cizinců - nebo se o tom vůbec bavit -, je jen výzvou, aby sem proudily další miliony ilegálů," vystihla Lora Riesová z konzervativního think-tanku Heritage Foundation pro deník New York Times postoj republikánů.

Pro Bidena a demokraty tak bude v každém případě velmi komplikované, aby se jim reformu podařilo prosadit v plné šíři. V Senátu by se k demokratům pro řádné schválení návrhu zákona muselo přidat nejméně deset republikánů, což je krajně nepravděpodobné.

Podle některých radikálnějších demokratů by se měl Biden ovšem pokusit reformu prosadit i za cenu toho, že by demokraté v Senátu využili zvláštní procesní cestu, kdy by jim stačila jen jejich současná prostá většina hlasů.

Jenže tento postup by vystavil Bidena tvrdé kritice, že zrazuje své předsevzetí o snaze sjednocovat americkou společnost. Pravděpodobnější tak je, že demokraté se pokusí o kompromis, kdy by se možnost legalizace pobytu v USA vztahovala jen na vybrané skupiny přistěhovalců. V prvé řadě na zhruba milion mladých lidí, kteří přišli do USA s rodiči jako malé děti.

Bývalý demokratický prezident Barack Obama vydal výnos, kterým jim přiznal právní ochranu pro pobyt v USA. Donald Trump tento program, nazývaný DACA, následně zrušil, ale republikáni v Senátu by byli nyní patrně ochotni jednat o jeho možné obnově.

"Celá reforma - to bude pro demokraty hodně těžké. Ale pro dohodu na programu DACA nějaký prostor vidím," potvrdil republikánský senátor Lindsey Graham pro deník Wall Street Journal. Právě on je ovšem zároveň názorným příkladem, že Amerika je sice historicky zemí imigrantů, ale postoj k imigraci se v posledních letech mimořádně stranicky a společensky polarizoval.

Imigrace uprostřed pandemie

V roce 2013, za republikánského prezidenta George Bushe, byl Graham v Senátu členem nadstranické skupiny, která společně navrhla zákon, jenž rovněž otevíral všem ilegálním přistěhovalcům cestu k občanství. V současnosti, po prezidentství Donalda Trumpa, jehož tvrdá protiimigrační rétorika byla jedním z důvodů jeho vítězství ve volbách 2016 a která stále zůstává sjednocujícím prvkem jeho voličské základny, už ale Graham a ostatní republikáni jakoukoli širší legalizaci kategoricky vylučují.

Podle průzkumu institutu Pew Research Center z loňského září si 6 z 10 Američanů myslí, že "imigrace posiluje americkou společnost". Zatímco mezi Bidenovými voliči to bylo 84 procent dotázaných, na straně republikánů jen 32 procent.

Bidenem navrženou imigrační reformu v Kongresu v každém případě čeká dlouhé vyjednávání. Pokud by mezitím pokračoval nebo ještě zesílil migrační tlak na jižní hranici USA s Mexikem, byla by to pro prezidenta komplikace. Na americké straně by to kromě jiného posilovalo strach z možného dalšího zavlečení epidemie koronaviru a to by už vadilo i demokratickým voličům.

"Jako někdo, kdo tady na hranici pandemii zažívá, se velmi obávám, že vysíláme karavanám migrantů špatnou zprávu, že jsou tady vítáni," varoval ve Washington Post demokratický kongresman Vicente Gonzales z Texasu, jenž zastupuje volební obvod, který na jih od San Antonia přiléhá podél řeky Rio Grande k mexické hranici.

Video: Povolil jsem vojákům střílet na migranty, prohlásil dříve Trump

Trump: Povolil jsem vojákům střílet na migranty, pokud budou muset | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Porota dospěla k verdiktu v procesu s expolicstou Derekem Chauvinem, který čelí obvinení z vraždy černocha George Floyda, píše agentura AP

Zdroj: ČTK
Další zprávy