Berlín/Praha - Sklizeň chřestu je v Německu v plném proudu. Jenže zemědělci trnou: polští sběrači letos odjeli raději do Holandska, a kulinářské pochoutce tak hrozí, že shnije na polích.
S přibývajícím teplem jsou přitom pro německé pěstitele polští dělníci jedinou nadějí. Pokud se totiž chřest včas nesklidí, na slunci zfialoví a zhořkne.
Jenže Poláci, kteří například do Braniborska na chřest jezdí už přes sto let, se letos vydali raději do Nizozemska nebo do Británie. Důvod? Berlínské ministerstvo zemědělství vydalo nařízení, podle něhož pětinu sběračů musí tvořit místní.
Dříči na německých polích
- v roce 2006 pracovalo na německých polích a vinicích 294 tisíc sezónních dělníků, z toho až 80 procent tvoří Poláci, Čechů je několik tisíc
- maximálně je možné pracovat tři měsíce
- průměrná hrubá hodinová mzda je 6 euro
Nezaměstnaní nemají zájem
Němci ale o lopotnou, úmornou a často i nevalně placenou práci nemají zájem. A to přesto, že v Braniborsku nezaměstnanost leckde šplhá až ke dvaceti procentům. "Někteří nechtějí pracovat od šesti, jiným je zase vedro ve sklenících," stěžuje si Bernhard Rüb ze zemědělské komory.
I když pěstitelé nemohou kvótu naplnit místními dělníky, musejí odmítat celé skupiny sběračů z východní Evropy.
"Chybí nám třetina pomocných sil. Hrozí tak, že přijdeme o třetinu výnosů," potvrdil listu Bild am Sonntag předseda Svazu pěstitelů chřestu Dietrich Paul.
Jeho slova dokládají i oficiální statistiky. V celém Německu pracuje na sklizních 178 tisíc cizinců, což je ve srovnání s loňskem o 40 tisíc méně.
15 hodin denně, 6 dní v týdnu
Na vině ovšem nejsou jen německé kvóty. Poláci totiž podle nových předpisů musejí z výdělku za sezónní práce odvádět sociální pojištění, a to doma. Oproti dřívější praxi, kdy za ně platil německý zaměstnavatel, tak musejí sáhnout hlouběji do vlastní kapsy.
"Letos jsem raději vyrazil do Anglie. Je to sice dál, ale vydělám víc než v Německu," řekl třiadvacetiletý student Maciej polskému deníku Gazeta Wyborcza.
I když v Anglii sbírá jahody, práce je podle něj srovnatelná. "Patnáct hodin denně a sobota k tomu. Dělám to opravdu jen kvůli penězům," dodal.
Úřad práce přikáže. Dorazí ale jen každý třetí
Jak ale vrátit sezónní dělníky na německá pole? Experti vidí jen dvě cesty: buď vypsat minimální platy, které dosud neexistují, nebo tvrději postupovat vůči německým nezaměstnaným.
Papírově totiž úřady práce dokáží sběrače zajistit, do práce jich ale dorazí jen třetina. "Dosud na to úřady jdou cestou dobrovolnosti. Takhle to ale dál nejde. Vlastně tím ochuzují nás všechny - když se totiž sklizeň podaří, bude ve státní pokladně víc daní. I na politiku zaměstnanosti," argumentuje Anke Freidrichová z Německého svazu zemědělců.
Letos ale pěstitelům nezbývá, než se spolehnout na vlastní zdroje. A především musejí spěchat: oficiální sezóna oblíbené lahůdky totiž končí o svatojánské noci, tedy 24. června.
