Pohrozte už konečně Íránu válkou! žádá Izrael Američany

Martin Novák Martin Novák
8. 11. 2010 14:50
Ministr obrany Robert Gates izraelské výzvy nepřímo odmítá. Sankce prý fungují
Íránská atomová elektrárna v Búšehru.
Íránská atomová elektrárna v Búšehru. | Foto: Reuters

* Izraelský premiér Netanjahu naléhal na viceprezidenta USA Bidena * Sankce Írán bolí, ale jeho postoj nezmění, tvrdí Izraelci * Obamův předchůdce Bush odmítl izraelskou žádost o nálet na Sýrii

New Orleans/Halifax - Izrael stupňuje tlak na americkou vládu, aby zaujala tvrdý postoj vůči Íránu a pohrozila mu bombardováním, pokud svůj jaderný program nezastaví.

Premiér Benjamin Netanjahu se v New Orleansu zúčastní setkání představitelů židovských federací a obcí z celého světa a pří této příležitosti se nechal slyšet, že jedině reálná hrozba drtivého útoku může íránské vůdce odradit od snahy získat atomové zbraně.

O tom, že cílem jaderného programu islámské republiky jsou bomby, Izraelci nepochybují. Rovněž se domnívají, že samotné sankce ani rozhovory ke změně názoru v Teheránu nepovedou.

Netanjahu: Musejí se bát

"Írán se vzdá jaderných ambicí jen tehdy, bude-li se bát důrazné vojenské akce," řekl izraelský premiér viceprezidentovi USA Josephu Bidenovi.

Podle Netanjahua Íránci atomový program pozastavili v roce 2003, když jim hrozilo, že by Spojené státy po Iráku zaútočily také na vybrané cíle v Íránu.

Cvičení íránského námořnictva v Perském zálivu.
Cvičení íránského námořnictva v Perském zálivu. | Foto: Reuters

"Je to paradoxní, ale pouze reálná hrozba válečného konfliktu může nakonec odvrátit skutečnou válku," uvedl podle diplomatických zdrojů Netanjahu. Dodal, že ekonomické sankce sice Írán těžce postihují, ale na zastavení jaderného programu nestačí.

Americký ministr obrany Richard Gates nicméně v Austrálii oznámil novinářům, že ekonomické sankce, které přijala Rada bezpečnosti OSN vůči Íránu, fungují a tamní režim je v izolaci. Není tak prý důvod hrozit silou.

Velkou ranou pro íránské ozbrojené síly bylo zrušení kontraktu na dodávku ruského protiletadlového raketového systému S-300. Moskva od smlouvy ustoupila v rámci sankcí. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ruskou vládu obvinil z toho, že Írán zradila a zaprodala.

Volby dobré pro Izrael

Americké kongresové volby minulý týden Izraelcům nahrály. Sněmovnu reprezentantů dostali pod kontrolu republikáni, kteří mají za to, že Obama by vůči Teheránu měl být důraznější a že vojenský zásah by měl být považován za reálnou alternativu.

Na bezpečnostní konferenci v kanadském Halifaxu to o víkendu potvrdil republikánský senátor za stát Jižní Karolína Lindsay Graham.

Uvedl tam v projevu, že válka je sice to poslední, co si Amerika či on sám přeje, ale je to druhá nejhorší možnost. Tou úplně nejhorší je podle něj Írán, disponující atomovými bombami.

Foto: Aktuálně.cz

Podle Grahama by USA měly v případě potřeby nejen zničit íránská jaderná zařízení, ale také výrazně oslabit íránské námořnictvo a zejména Revoluční gardy, jejichž více než 150 tisíc příslušníků je hlavní oporou režimu.

Senátor se domnívá, že oslabením vojenské moci by Spojené státy pomohly íránské demokratické opozici.

V Halifaxu vystoupil i izraelský ministr obrany Ehud Barak. Řekl, že by se rád mýlil, ale k výsledkům jednání, která mají znovu vést delegace USA, evropských zemí a Íránu, je skeptický.

"Jaderný Írán bude znamenat konec snahy o nešíření nukleárních hlavic, protože řada dalších zemí na Blízkém východě o ně začne usilovat také," prohlásil Barak, který byl v letech 1998 až 2001 izraelským premiérem.

Bush proti náletu na syrský reaktor

Izrael sám má podle odhadů minimálně několik desítek atomových hlavic, ale nikdy to oficiálně nepotvrdil. Vyzbrojení nepřátelského Íránu stejnými zbraněmi považuje za hrozbu pro svoji další existenci.

Před třemi lety izraelské letouny F-16 napadly rozestavěný atomový reaktor v Sýrii. Původně přitom vláda židovského státu požádala o zásah amerického prezidenta George Bushe, který to přiznává ve svých právě vydávaných pamětech, nazvaných Decision Points.

Bush svolal své poradce a izraelskou žádost odmítl. Izraelci pak reaktor zničili sami. Na írácký reaktor nedaleko Bagdádu zaútočil Izrael letecky již v roce 1981.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy