Berlín - Do německých novin se z českých rodáků minulý týden prosadil jenom Raimund Paleczek.
Sobotní Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil v rozsáhlém článku na výzkum, který podnikl na zakázku mnichovského Ústavu pro soudobé dějiny (IfZ). Společně s kolegou Matthiasem Lampertem zjišťoval, do jaké míry byli lidé, kteří v roce 1945 zakládali Svaz vyhnanců, aktivní v nacistické straně NSDAP.
Svaz vyhnanců dodnes existuje jako střechová organizace pro spolky poválečných uprchlíků z Polska a Československa. Právě jeho současná předsedkyně, poslankyně Bundestagu Erika Steinbachová získala od spolkového ministerstva vnitra na výzkum 190 tisíc eur.
Experti měli za úkol ověřit článek týdeníku Der Spiegel z roku 2006, podle něhož bylo v NSDAP devět z patnácti zakladatelů svazu. Tři další s nacistickým režimem úzce spolupracovali, jeden bojoval v jednotkách SS.
Slušní lidé z NSDAP
Novinář Peter Carstens se v deníku FAZ pozastavuje, že vědecký ústav pověřil výzkumem Svazu vyhnanců právě Paleczka, který byl dříve jeho významným funkcionářem.
Také proto výsledek nepřekvapil. Autoři napsali studii o 113 stranách, kde srovnávají studii čtyři roky starý text Spiegelu s propagandou komunistického NDR.
Připouštějí členství většiny zakladatelů v NSDAP, upozorňují však, že do strany obvykle vstupovali jen z kariérních důvodů. Po válce se naopak obětavě pomáhali uprchlíkům z východu.
Lampert s Paleczkem připouštějí, že jeden ze zakladatelů Rudolf Wagner byl koncem roku 1940 "nasazen v bezpečnostně-policejních jednotkách na východě". Dál však akci nekomentují a označují Wagnera za nejvýznamnějšího historika západní Ukrajiny ve 20. století. „A do jaké míry byl Wagner vnitřně nacionálněsocialisticky zaměřen, se dá pouze spekulovat," napsali Lampert a Paleczek.
Novinář Carstens v článku připomíná, že bezpečnostně-policejními jednotkami na východě se označují speciální vraždící komanda, která mají na svědomí statisíce životů civilního obyvatelstva.
Lodgman proti Henleinovi
Studie se zastala i významného politika první Československé republiky Lodgmana von Auen, který nikdy nebyl v NSDAP a který dostal po válce za pomoc sudetským uprchlíkům Velký spolkový kříž s hvězdou za zásluhy.´
Výzkumníci ignorovali fakt, že Lodgman už v roce 1938 žádal okamžité vysídlení všech Židů z Evropy a že okupaci Čech ve stejném roce uvítal pozdravným telegramem Hitlerovi. Do NSDAP nevstoupil, protože se nesnášel s jejím sudetským představitelem Konradem Henleinem. Označoval ho za "exponenta homosexuálních spolků".
Jak informuje FAZ, Ministerstvo vnitra studii Lamperta a Paleczka nevydalo a na dotaz novinářů se od ní distancovalo jako od "předběžné skici na ministerstvu nezávislých spolupracovníků". Předsedkyně Svazu vyhnanců Steinbachová potvrdila, že jde jen o předběžnou práci, která navíc obsahuje některé chyby. Navíc nemá smysl, aby se vědci fixovali na jeden článek ve Spiegelu.
Když Havel jezdil dvaadvacítkou
"Nejkrásnější tramvajová trasa v Praze měří jen pár kilometrů. Vede příkrými serpentinami od Pražského hradu do údolí, kde je staré centrum. Pokračuje kolem impozantního kostela sv. Mikuláše, ulicemi s kočičími hlavami, následuje nádherný pohled přes Vltavu k Národnímu divadlu se zlatě zářící kopulí."
Těmito větami se pokusil deník Frankfurter Rundschau přiblížit čtenářům, proč Praha skončila na čtvrtém místě mezi 23 evropskými městy v hodnocení kvality veřejné dopravy od společnosti ADAC.
"Tramvajemi ze socialistických časů se člověk sice nikam rychle nedostane, nejsou ani příliš pohodlné, vagóny bývají přeplněné, v ulicích bývají zácpy - ale pohled z okna všechny vynahradí," doplňují svou chválu novináři.
Krátkou reportáž doplňují fotografií z roku 1990, kde tramvaj polepená plakáty vyzývá ke zvolení Václava Havla a jeho OF.
Podle hodnocení společnosti ADAC jsou na Praze nejlepší nízké ceny lístků. Jízdním časem, schůdností přestupů a informacemi o spojení zůstává česká metropole v průměru na úrovni Říma, Paříže nebo Bruselu.
