Washington - Známý americký intelektuál a kritik zahraniční politiky své země Noam Chomsky hovoří s nadsázkou o USA jako o druhé nejfundamentalističtější zemi na světě, hned za Saúdskou Arábií.
Američané si skutečně jen velmi obtížně dokáží představit, že by například jejich prezident byl ateista.
Tím trpí například republikánský kandidát John McCain, jehož postoj k víře je, eufemisticky řečeno, vlažný.
Církve versus politika
Nový průzkum společnosti Pew Research Center však ukazuje, že se od roku 1996, kdy se touto otázkou centrum zabývalo prvně, vztah veřejnosti k prorůstání politiky a náboženství proměnil.
Většina obyvatel USA si dnes nepřeje, aby se církve do politiky pletly. Jde o 52 procent Američanů, o osm procent více než před čtyřmi lety.
Posílili i ti, kterým se nelíbí, když kandidáti otevřeně mluví o své víře. Roku 2004 jich bylo 40 procent, dnes 46 procent.
K největším změnám došlo navíc v té skupině voličů, v níž by se jich pozorovatel nadál nejméně - mezi konzervativci.
Křesťanská pravice žije dál
Počet konzervativců, kteří si nepřejí, aby se církve vyjadřovaly k politickým otázkám, vzrostl za poslední čtyři roky z třiceti procent na polovinu.
Jsou na tom tak nyní přibližně stejně jako liberálové, kteří ještě roku 2004 nad konzervativci dvojnásobně vedli.
Průzkum však rovněž potvrdil, že navzdory těmto zjištěním Reaganova aliance republikánů a konzervativních náboženských skupin stále existuje - přestože McCain o své víře vůbec nemluví, zatímco Obama ji často zdůrazňuje.
Mezi bílými evangelikálskými protestanty vede McCain nad Obamou poměrem 68 procent ku 24 a má u nich přibližně stejnou podporu jako George W. Bush před čtyřmi lety.
