Afghánistán přišel USA draho, zaplatily přes bilion dolarů

ČTK ČTK
15. 12. 2014 15:20
Několik set miliard bude ještě stát, až za dva týdny skončí třináctiletá bojová mise, napsal ekonomický deník Financial Times.
Američtí vojáci v Afghánistánu. Ilustrační foto.
Američtí vojáci v Afghánistánu. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Účast v afghánské válce přišla Spojené státy na již bezmála bilion dolarů (přes 22 bilionů Kč) a dalších několik set miliard bude ještě stát, až za dva týdny skončí třináctiletá bojová mise.

S odkazem na vlastní propočty a nezávislé výzkumy to píše ekonomický deník Financial Times.

Washington, který celková čísla o výdajích za konflikt oficiálně nezveřejnil, chce od ledna ponechat v Afghánistánu přes 10 000 příslušníků armády, kteří by tam měli působit do roku 2016.

Za Obamy výdaje začaly narůstat

Americká armáda spolu s jednotkami spojenců zahájila boj proti radikálním islamistům z hnutí Tálibán v roce 2001, kdy do Afghánistánu zamířily první desítky tisíc vojáků.

Americký prezident Barack Obama.
Americký prezident Barack Obama. | Foto: Reuters

Výdaje za afghánský konflikt však začaly rychle bobtnat především za vlády Baracka Obamy, který po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009 prudce zvýšil počet amerických vojáků v zemi - z počátečních 30 000 na zhruba 100 000.

Během Obamova pobytu v Bílém domě tak utratil americký rozpočet podle FT přibližně čtyři pětiny celkových afghánských výdajů.

Přes sto miliard padlo na obnovu země

Více než sto miliard dolarů stály jen samotné projekty na obnovu Afghánistánu, v jejichž rámci se prý zbytečně promarnily velké sumy.

Podle zvláštního vládního inspektora Johna Sopka, který dohlíží na využití amerických finančních zdrojů v zemi, byly "miliardy dolarů" z těchto fondů buď ukradeny, anebo utraceny za projekty nemající pro Afghánistán žádný reálný význam.

Jen tyto rozvojové investice tak podle Sopka přišly USA na více peněz (při započtení inflace) než poválečný Marshallův plán určený k financování obnovy Evropy po druhé světové válce. Podle odhadů listu navíc přes 100 miliard dolarů padlo na splácení úroků, neboť americká vláda si na financování afghánské mise musela půjčit.

Finanční závazky pro USA nekončí

Spolu s konfliktem v Iráku, který podle studie jedné z amerických univerzit stál daňové poplatníky 1,7 bilionu dolarů, přispívají podle FT tyto vysoké výdaje k neochotě obyvatel USA i šéfa Bílého domu k další masivní vojenské účasti v zahraničí.

Obama však nyní čelí značnému tlaku na to, aby omezený počet jednotek ponechal v Afghánistánu déle než do plánovaného roku 2016 kvůli obavám, že jinak opět výrazně posílí vliv Tálibánu, jemuž afghánské jednotky nedokážou čelit.

Američané si přitom podle FT musejí uvědomit, že zaplacením zmíněných částek pro ně finanční závazky spojené s Afghánistánem nekončí. Péče o desítky tisíc válečných veteránů, kteří se v příštích desetiletích budou dožívat důchodového věku, vyjde na další stovky miliard.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září

Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.

Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval. 

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Lucemburský premiér kritizuje výroky polského prezidenta o LGBT komunitě

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který žije v homosexuálním manželském svazku, ostře kritizoval předvolební kampaň polského prezidenta Andrzeje Dudy namířenou proti komunitě lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), o níž hovořil jako o nebezpečné ideologii. Bettel podle německého magazínu Der Spiegel řekl, že na tato vyjádření nezapomene.

Konzervativec Duda se v neděli utká v druhém kole prezidentských voleb s liberálním varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Očekává se těsný souboj. Kampaň stávajícího prezidenta Dudy vyvolává vášně kvůli kontroverzním vyjádřením na adresu LGBT. Jejich práva nedávno označil za ideologii horší než komunismus a v pondělí formálně navrhl ústavní dodatek, jenž by zakázal adopci dětí dvojicemi stejného pohlaví.

"Člověk zřejmě v předvolebních kampaních někdy říká věci, které by říkat neměl," cituje Bettela Der Spiegel. "Já je nezapomenu," ujistil šéf lucemburské vlády.

Bettel vstoupil do manželského svazku se svým partnerem v roce 2015, rok poté, co v převážně římskokatolickém Lucembursku byly tyto sňatky povoleny.
"Byl jsem docela překvapen tím, co pan Duda řekl," pokračoval Bettel v kritice hlavy polského státu. "Několikrát jsem se s ním setkal a on mě dokonce pozval do Polska spolu s mým manželem," tvrdí Bettel.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy