Oslo - Norský kolaborantský režim, ustavený v zemi po její okupaci nacistickým Německem, od roku 1941 několikrát žádal Adolfa Hitlera, aby Norsku přidělil nějaká dobytá území v Sovětském svazu.
Dožadovali se území buď u severského Murmansku, nebo ve vnitrozemí. Vyplývá to z historických dokumentů, které odtajnila norská vláda.
Dokumenty přístupné na internetových stránkách národního archivu ukazují, že fašistická strana Vidkuna Quislinga, která řídila zemi během okupace v letech 1940 až 1945, požadovala přidělení území kolem přístavu Murmansk v Severním ledovém oceánu, tedy u hranic s Norskem.
Později si dokonce řekli o půdu i v Bělorusku a na Ukrajině. Ve všech případech to zdůvodňovali nacistickou teorií o nutnosti získat "lebensraum" (životní prostor) pro germánskou rasu.
Z asi 5000 dosud málo známých dokumentů týkajících se druhé světové války, zveřejněných k 70. výročí nacistické invaze do Norska zahájené 9. dubna 1940, se jich ambicí norských fašistů získat vlastní "lebensraum" týká 281, poznamenává agentura AFP.
Většina jich vznikla během roku 1941, kdy úspěšný vpád wehrmachtu do SSSR jakoby nasvědčoval tomu, že válka bude krátká.
"Quislingovi lidé rozpoutali ostrou kampaň s cílem přesvědčit německé nacistické orgány, aby přijaly myšlenku území pod norskou správou v očekávání, že Sovětský svaz bude rychle poražen," vysvětluje internetová stránka archivu. Norští fašističtí ministři se dokonce vydali na obsazenou Ukrajinu, aby stanovili vhodné území.
"Dokumenty tak prokazují, v jaké míře norská okupantská vláda úzce spolupracovala s nacistickým Německem na plánech genocidy na evropském východě," řekl představitel studijního střediska holokaustu v Oslu Terje Emberland.
Po válce byl fašistický předák Vidkun Quisling odsouzen za velezradu a 24. října 1945 popraven. Jeho jméno se stalo synonymem zrádce v mnoha jazycích, výraz "kyslinkové" zná i čeština.
