Lüneburg - Za velkého zájmu médií začal v Německu proces s třiadevadesátiletým Oskarem Gröningem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.
Gröning, který je obžalován z podílu na smrti 300 000 Židů, bude podle svého právního zástupce vypovídat, napsal portál zeit.de. Pokud bude shledán vinným, hrozí mu nejméně tři roky vězení.
Seriál: 70 let od porážky nacismu
"Nacisté mě nedostali, naši ano." Poslední výsadkář vzpomíná
Velké bombardování: Lidé nevěřili krytům a umírali na polích
Konec se blížil. Morava povstala, Česku dál vládli nacisté
Tankisto, hoříš! V pekle u Ostravy padly desetitisíce vojáků
Kdo dorazí první? Koncem války soupeřili velitelé mezi sebou
Povstání zachránilo Prahu, zastánci české zbabělosti se mýlí
Proces, který je považován za jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry, je naplánován do 29. července.
Úvodní slyšení v severoněmeckém Lüneburgu začalo dopoledne s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci.
Muž "bez pochyb" přiznal svoji morální spoluzodpovědnost. "Žádám o odpuštění. V otázce trestní viny musíte rozhodnout vy," prohlásil podle serveru Spiegel Online během líčení.
Pracoval "pouze na odklízení zavazadel"
Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů.
Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich.
Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů. Média ho proto označují za osvětimského účetního.
Podle obžaloby ale údajně věděl, že vězně označené za neschopné práce čeká smrt v plynových komorách, a svou prací tak podporoval systematické vyvražďování.
Čelí proto obviněním z nápomoci k trestnému činu.
K žalující straně se připojilo více než 60 lidí, jde o přeživší holocaustu a příbuzné obětí z Maďarska, USA či Kanady.
V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud by přitom musel rozhodnout, zda zdravotní stav odsouzeného umožňuje odpykání trestu.
