* Na patový výsledek a koaliční jednání Evropa u Britů není zvyklá * Liberální demokraté jsou v Británii nejvíce proevropští * Podle europoslance za ODS Ivo Strejčka v Bruselu nikdo z Camerona obavy nemá
Londýn - Británie byla jednou z mála zemí, od níž se v Evropě očekávaly den po volbách jasné a jednoznačné výsledky.
Byla. Až do dneška. Volby vyústily v patovou situaci a přestože Konzervativní strana získala nejvíce křesel, není jasné, zda toryové budou vládnout menšinově, v koalici s někým anebo dokonce zda budou vůbec vládnout.
Jak vidět, k patu může vést i většinový systém. Nejen poměrný, který vedl v posledních českých volbách k remíze mezi levicí a pravicí. Přitom právě jasný výsledek a stabilní vláda jedné strany jsou argumenty, které často používají příznivci většinového systému.
Konzervativní strana získala 305 křesel, labouristé 258, liberální demokraté 57 a ostatní strany či nezávislí kandidáti 28 křesel. K většinové vládě je třeba podpora 326 poslanců.
Liberálové jako ředidlo
Finanční trhy jsou z nejasného výsledku nešťastné, ekonomové varují před prodlužováním nejistoty a odkladu nezbytných reforem.
A Brusel? Ten zatím vyčkává. Připravoval se na vládu euroskeptických konzervativců, teď je ale mnohé jinak.
Není vyloučeno, že odtažitý postoj k unii konzervativního předáka Davida Camerona poněkud rozředí proevropští liberální demokraté, pokud kývnou na Cameronovu nabídku k vytvoření koalice.
Konzervativní strana už sice zavrhla myšlenku opakovaného referenda o Lisabonské smlouvě, ale Cameron chce některé pravomoci, už předané Bruselu, vrátit zpět do Londýna. Jde zejména o společnou evropskou politiku v otázkách zaměstnávání a sociálních věcí.
Odmítá také společnou zahraniční politiku a těsnou spolupráci v soudní a policejní oblasti.
Křídlo radikálních euroskeptiků
Cameron se bude podle některých britských médií snažit uspokojit i extrémně euroskeptické křídlo strany, které by se nebránilo úplnému vystoupení z Evropské unie.
"Znám Davida dobře a dlouho. Jsou mezi námi názorové rozdíly, ale můžeme o nich otevřeně hovořit a spolupracovat spolu," řekl agentuře Reuters jeden z premiérů členské země EU, který si nepřál být v této souvislosti jmenován.
Agentura pouze podotýká, že jde o premiéra středopravicové vlády.
Liberální demokraté jsou ze tří velkých stran na ostrovech naopak nejvíce proevropští. Naopak jsou proti pokračování "zvláštního vztahu" se Spojenými státy, který podle nich Británii nepřináší nic užitečného.
Byli ostře proti útoku na Irák, nyní jsou proti útoku na Írán. Nevadila jim Lisabonská smlouva.
"Když pomineme všelijakou rétoriku, dá se říci, že od vstupu Británie do Evropského hospodářského společenství (předchůdce EU) je britská politika v tomto směru víceméně konzistentní. Nečekám až příliš dramatické změny," domnívá se bývalý britský velvyslanec v Bruselu Stephen Wall.
Ani euro, ani Schengen
Je však víceméně jasné, že v dohledné době se Británie nebude zabývat ani přijetím eura, ani vstupem do Schengenského prostoru pro volný pohyb osob. Ani v předvolebních televizních debatách se o tom nehovořilo, jen Cameron řekl, že by země neměla nikdy nahradit libru eurem.
Poslanec Evropského parlamentu za ODS Ivo Strejček se nedomnívá, že vláda konzervativců je pro Evropskou komisi, Brusel či Štrasburk nějakými strašákem.
"Cameron v předvolební kampani jen opakoval to, co už říkal dříve. Že by byl v Bruselu někdo zděšený z toho, že bude premiérem, to si nemyslím. A navíc Brusel má nyní jiné starosti. S eurem a Řeckem," řekl Strejček Aktuálně.cz.
ODS vytvořila loni s britskými konzervativci a polskou stranou Právo a spravedlnost novou frakci v Evropském parlamentu, nazvanou Evropští konzervativci a reformisté. Spojuje je odpor k federalizaci unie a k přesouvání dalších pravomocí do Bruselu.
Odchod z největší pravicové frakce - Evropské lidové strany (EPP-ED) - vyčítají Cameronovi kromě jiných i Nicolas Sarkozy nebo Angela Merkelová.
V britských volbách kandidovala také strana, která je ve vztahu k unii radikálnější než konzervativci. Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) však nezískala ani jedno parlamentní křeslo, celostátně ji daly hlas jen tři procenta voličů.
