Londýn - Tlak na významné snížení emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, konečně pocítí i rejdaři a výrobci velkých námořních lodí.
Padesát pět zemí s největšími námořními flotilami se v Londýně v sídle Mezinárodní námořní společnosti - jedné z agentur OSN - dohodlo, že všechny lodě s výtlakem nad 400 tun vyrobené po roce 2013 musejí mít o deset procent nižší spotřebu paliva.
Nová námořní plavidla dodaná mezi rokem 2020 a 2024 už budou muset být úspornější o 20 procent a lodě vyrobené po roce 2024 již o 30 procent.
Podle odborníků a nevládních organizací se jedná o průlom, neboť námořní doprava se dosud jakýmkoli snahám o snížení emisí skleníkových plynů úspěšně vyhýbala.
Toto opatření, první svého druhu, by do roku 2020 mělo snížit emise oxidu uhličitého o 45 až 50 milionů tun. Námořní doprava v současnosti podle některých odhadů chrlí ročně do ovzduší miliardu tun CO2.
Ochránci životního prostředí ale varují, že efekt by mohl být nakonec výrazně menší. Čína, Brazílie, Saúdská Arábie a Jihoafrická republika si totiž prosadily výjimku, která umožní šestiletý odklad těchto zpřísněných standardů, pokud budou nové lodi registrované v rozvojových zemích.
V praxi by tak námořní doprava začala snižovat emise skleníkových plynů až od roku 2019.
Námořní doprava - velký znečišťovatel
Námořní lodě vypustí ročně do ovzduší přibližně čtyři procenta z celkového objemu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje svou činností.
Do roku 2020 to však má být již šest procent, a pokud by nebyla přijata žádná preventivní opatření, emise z námořní dopravy by se do roku 2050 zdvojnásobily.
Rejdaři a majitelé loděnic se snažili zabránit jakýmkoli regulacím upravujícím spotřebu námořních lodí, nyní však musejí přistoupit na zpřísnění norem pro stavbu a provozování lodí (EEDI).
„Toto rozhodnutí by mělo přinést do roku 2020 úsporu paliva v hodnotě pěti miliard dolarů a snížení emisí CO2 alespoň o 22 milionů tun... IMO udělala důležitý krok kupředu," citoval list The Guardian Petera Boyda z organizace Carbon War Room.
„Kdyby tyto standardy platily pro všech 30 000 velkých námořních lodí, které plují po moři, ušetřilo by se ročně 50 miliard dolarů za pohonné hmoty a emise by se snížily o 220 milionů tun," dodal Room.
EU není spokojená
Skeptičtější ochránci životního prostředí ale upozorňují, že jásat by bylo předčasné. Důvodem je dlouhá životnost lodí, takže jejich obměna za ekologicky šetrnější bude velmi pomalá.
Druhým důvodem je již zmíněná možnost ještě dalších šest let registrovat nové lodě v rozvojových zemích, a tím po tuto dobu vyrábět lodě ještě podle starých standardů.
Evropská unie také s dohodou zemí sdružených v IMO příliš spokojená není. Brusel proto plánuje vlastní opatření, která by měla přimět rejdaře a stavitele lodí k urychlenějšímu snižování emisí.
Například chce námořní dopravu zařadit do systému emisních povolenek, aby i lodní společnosti byly nuceny za emise CO2 platit, což v EU už brzy budou muset dělat například letecké společnosti.
EU hodlá navíc zpřísnit i normy pro obsah síry v pohonných hmotách pro lodní dopravu. A to kvůli zdraví Evropanů, především pak Britů a Nizozemců, kteří žijí v pobřežních oblastech, kolem kterých vedou velmi vytížené námořní trasy.
Unie argumentuje tím, že lodní průmysl bude kvůli tomu sice muset investovat mezi čtyřmi až patnácti miliardami dolarů, úspory na zdravotních výdajích však dosáhnou čtyřiatřiceti miliard USD.
