Moskva (od našeho spolupracovníka) - Moskva dostala kravatu. Tak někteří Rusové žertem hodnotí vzhled svého hlavního města na mapě po jeho rozšíření.
Od prvního července se Moskva rozrostla o bezmála 150 tisíc hektarů. A rázem se stala sedmým největším městem na světě.
Autorem posunutí hranic je někdejší ruský prezident a teď předseda vlády Dmitrij Medveděv. Ten před rokem na Petrohradském ekonomickém fóru navrhl vytvořit takzvaný metropolitní federální okruh.
"Je třeba zvážit otázku rozšíření hranic Moskvy, aby se zlepšil rozvoj moskevské megapole, aby mohlo vzniknout finanční centrum a aby se zjednodušil život velkému množství lidí," prohlásil tehdy Medveděv.
K realizaci projektu - nehledě na odpor některých politiků, ale také zákonodárného sboru Moskevské oblasti, z níž si nová Moskva "vyřízla" tisíce hektarů - došlo bezmála po roce.
Operace Kulový blesk
Připojení nového území by mělo zlepšit katastrofální dopravní situaci v ruském hlavním městě. V prvé řadě tím, že z centra Moskvy na její nový okraj přesídlí továrny, ale i nejvyšší státní úřady. Mezi nimi ministerstva, úřady prezidenta a premiéra a parlament.
Podle ruského deníku Kommersant má velké stěhování stát minimálně 419 miliard rublů (zhruba 264 miliard korun).
"Městečko úředníků" by mělo vzniknout do roku 2015. Ruští poslanci si již začali vybírat místo, kde by se jim dobře vládlo.
"Na jednu stranu je rozšíření Moskvy nevyhnutelné, kvůli problémům, které objektivně město má. Na druhou stranu může vzniknout problém, jak strávit tak velký kus připojeného území. Rusko je bohatá země, finance máme, ale dokonce i pro nás to bude těžký úkol," řekl Aktuálně.cz Dmitrij Žuravljov, ředitel Institutu regionálních problémů.
Tradiční megalomanie
Než se začnou připojená území využívat, bude podle něj nutné projít finančně a časově náročným procesem výstavby potřebné infrastruktury, která se bude stavět prakticky na zelené louce.
Žuravljov si však myslí, že samotná myšlenka rozšíření ruského hlavního města je účelná, projekt se měl ale realizovat postupně, a nikoliv jednorázovým rozšířením.
"Ale to je taková ruská tradice. My chceme hned postavit něco velikého. To má samozřejmě svůj smysl, ale je to velmi drahé," je přesvědčen ruský expert.
Požár budoucí chlouby Moskvy:
Uspěchaná improvizace
Michail Remizov, prezident Institutu národní strategie, hodnotí rozšíření Moskvy ještě kritičtěji. "Tento projekt byl a je neopodstatněný. Ne že by nebyl potřeba, ale je to taková improvizace, která se realizuje moc uspěchaně," řekl Aktuálně.cz.
"Jako developerský projekt, tedy projekt zástavby určitého teritoria, má šanci na realizaci. Nevěřím však, že přinese něco pozitivního rozvoji města, ani že bude dosaženo to, k čemu se celý projekt vytvářel: přesun hlavních mocenských orgánů na toto území," myslí si Remizov.
Přestože se mluví o stěhování státních úřadů, začala totiž i rekonstrukce té části Kremlu, ve které sídlí úřad prezidenta.
Kolik vlastně celé velké stěhování bude oficiálně stát (mimo odhady médií), není jasné. Jak upozorňuje Remizov, administrativně sice projekt existuje, jeho finanční stránka ale zatím zpracována nebyla.
