Berlín/Washington - Edward Snowden ve Spojených státech milost nedostane. V žádném případě, shoduje se Bílý dům s členy kongresového výboru pro tajné služby.
Bývalý zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) porušil zákony USA a za to musí před soud, řekl v neděli v televizním interview poradce prezidenta Baracka Obamy, Daniel Pfeiffer.
Proti omilostnění je i demokratická senátorka Dianne Feinsteinová, jinak velká kritička špiclování evropských spojenců, které vyšlo najevo právě díky dokumentům zveřejněným třicetiletým Snowdenem.
Snowden měl podle ní na podivné praktiky amerických tajných služeb upozornit úplně jinak - třeba se svěřit jí vedenému senátnímu výboru.
Místo toho prý udělal něco, co Americe přivodilo značné škody. "Myslím, že odpověď zní: žádnou milost."
Azyl v Německu?
"Kdo říká pravdu, žádný zločin nepáchá," trvá však na svém Snowden. Spojené státy sice na takový argument neslyší, v jiných zemích ale vynášení informací z NSA hodnotí podobně jako on. A zdaleka nemusí jít jen o státy, jako je Venezuela, která má s USA dlouhodobě špatné vztahy.
Hodně sympatizantů má whistleblower také v Německu. Zvláště poté, co vyšlo najevo, že Američané léta odposlouchávali mobil kancléřky Angely Merkelové.
Levicová část německé politické scény dokonce stupňuje tlak na to, aby byl Edwardu Snowdenovi udělen v Německu azyl. Ten, který získal od ruského prezidenta Vladimira Putina (Snowden se teď před Američany ukrývá v Moskvě), je pouze dočasný, na jeden rok.
S azylem pro Snowdena ale nesouhlasí kancléřčina pravicová CDU/CSU. Argumentuje mimo jiné tím, že takový krok by zásadně poškodil německo-americké vztahy.
"Kdybychom Snowdena přijali v Německu, znamenalo by to trvalou a těžkou zátěž pro transatlantický vztah," komentoval záměr levicových politiků Hans-Peter Uhl, poslanec za CSU v německém Bundestagu.
Frontu zastánců azylu pro Snowdena naopak vede postkomunistická Die Linke, hlasitě podporovaná Zelenými.
Otevřený dopis pro Camerona
Na opačné straně než Německo stojí v Evropě Velká Británie. Tradiční americký spojenec a země, s níž agenti z NSA velmi úzce spolupracují.
Britský premiér David Cameron Snowdenovo počínání od začátku kritizuje. Americké tajné služby i jejich praktiky - včetně odposlechů v Evropě - hájí a zdůrazňuje, že jen díky nim byly zmařeny teroristické útoky na evropské půdě.
Ani Británie ale není v pohledu na Snowdena jednotná. Na straně whistleblowera stojí například vlivný britský liberální list Guardian, který na svých stránkách odhalení zveřejňuje.
Sám Cameron za to deníku pohrozil "tvrdšími opatřeními" a vyzval jej i další média, která na publikování Snowdenových dokumentů participují, ke "společenské odpovědnosti". "Pokud nebudou demonstrovat tuto společenskou odpovědnost, bude pro vládu velmi obtížné stát stranou a nejednat," uvedl doslova.
V reakci na Cameronovo prohlášení otiskl Guardian otevřený dopis předsedovi britské vlády. Podepsali ho zástupci 70 mezinárodních organizací ze 40 zemí světa.
"Odpovědí (britské) vlády bylo odsouzení místo oslavy investigativního žurnalismu, který hraje klíčovou roli ve zdravé demokratické společnosti," stojí v dopise. "Spojili jsme se do mezinárodní koalice, protože jsme přesvědčeni, že odpověď vlády Spojeného království na odhalení masového sledování digitální komunikace poškozuje základní lidská práva v zemi."
Mezi signatáři jsou mimo jiné zástupci Mezinárodního PEN klubu, Reportérů bez hranic nebo Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH).
