Berlín – Angela Merkelová má doma boxerské rukavice. Dostala je před víc než šestnácti lety, když se stala předsedkyní své Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Měl to být symbolický dar. Výzva, aby Merkelová – tehdy ne příliš zkušená politička – knokautovala své politické soupeře. Dárcem byl Edmund Stoiber, tehdejší bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální strany (CSU), dlouholetého spojence CDU.
"Byl to nesmyslný dar, jak už teď každý ví," napsal týdeník Der Spiegel. "Merkelová své protivníky neničí pěstí, ale inteligencí."
Nejen Stoiber, ale vlastně celá německá politická scéna tehdy Angelu Merkelovou podcenila. V roce 2000, kdy se stala předsedkyní CDU, ji mnozí viděli jen jako přechodnou vůdkyni. Jenže Merkelová od té doby vyhrála už troje celostátní volby a svých soupeřů se skutečně zbavuje spíš obratnými tahy v zákulisí než hřmotnými gesty, na které si potrpěl třeba právě Stoiber.
Merkelová je spolkovou kancléřkou od roku 2005, kdy v čele bloku CDU/CSU poprvé zvítězila ve volbách. To od té doby zopakovala ještě dvakrát. A zatím se nezdá, že by na ni ve volbách, které budou příští rok na podzim, čekala porážka.
Rizikem jsou pro ni samozřejmě teroristické útoky, jako byl ten, spáchaný krátce před Štědrým dnem na vánočních trzích v Berlíně. Pokud se ale nestane něco mimořádného, "většina Němců se semkne za Merkelovou", očekává Charles Lichfield z think-tanku Eurasia Group.
Uprchlíci Merkelové vaz nezlomí
Popularita Merkelové se sice v době uprchlické krize propadla z více než sedmdesátiprocentních hodnot k dnešním zhruba padesáti či pětapadesáti procentům.
Merkelová o uprchlících:
"Ti, kteří potřebují ochranu, ji u nás dostanou. Ale ti, kteří ji nepotřebují, kteří k nám přicházejí jen z čistě ekonomických motivů, ti budou muset naši zemi opustit."
Komentátoři se ale shodují, že nedávné spekulace o tom, že jí vstřícný přístup k uprchlíkům politicky zlomí vaz, se nenaplní. "Je Merkelová v ohrožení? Pravděpodobně ne," napsal Holger Schmieding, stratég banky Berenberg. "Nemá žádného jednoznačného rivala nebo nástupce."
Podle nedávného průzkumu pro deník Bild am Sonntag si většina Němců přeje, aby se Merkelová opět postavila do čela vlády. Současná kancléřka tak nejenže lehce poráží všechny své možné soupeře, ale má nadpoloviční podporu dokonce i u voličů sociální demokracie (SPD). Ta je přitom nejsilnějším konkurentem CDU.
Uprchlická krize v centru voleb
Hlavním tématem německých voleb bude podle očekávání uprchlická krize. Počet nových žadatelů o azyl přicházejících do Německa ale dramaticky klesl. V předvolebním boji se tak strany asi střetnou spíš o to, jak co nejlépe integrovat ty uprchlíky, kteří už v zemi dostali nebo ještě dostanou azyl. A jak předcházet dalším teroristickým útokům.
Tady je potenciální slabá stránka současné kancléřky, protože většina Němců se podle průzkumů odvrátila od původně velmi vstřícného přístupu k uprchlíkům. To už ostatně pár měsíců platí i o německé vládě, která svou politiku výrazně přitvrdila.
Uprchlická krize ale i tak vyzdvihla k celostátnímu významu protiimigrantskou a populistickou – podle některých názorů krajně pravicovou – stranu Alternativa pro Německo (AfD). Jakékoliv další případné teroristické útoky by ji nejspíš ještě posílily.
Merkelová o terorismu:
"Fenomén terorismu Islámského státu není fenoménem, který by se k nám dostal s uprchlíky. Tohle riziko u nás bylo už předtím."
Podle Vladimíra Handla z Ústavu mezinárodních vztahů se tato strana minimálně pro nejbližší roky na celoněmecké politické scéně udrží: "Její voliči se skutečně cítí ohroženi globalizací, migrací, terorismem, rostoucími sociálními rozdíly."
Handl očekává, že strana ve volbách získá 10 až 15 procent hlasů, možná o něco víc. Poprvé od konce druhé světové války by tak ve Spolkovém sněmu zasedla strana napravo od středopravicové CDU/CSU.
Merkelové na druhou stranu hraje do karet, že tématem voleb s největší pravděpodobností zdaleka nebude jen migrace a bezpečnost. Kromě ekonomiky, kde mají Merkelová i CDU tradičně vysokou důvěru voličů, zasáhnou do předvolební kampaně nejspíš i obavy z dalšího vývoje Evropy a světa.
Garantka mezinárodní stability
Zvraty na mezinárodní scéně v podobě chystaného Brexitu, zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo silné postavení populistů ve Francii vyvolaly diskuse o stabilitě současného světového uspořádání. Vladimír Handl souhlasí s tím, že tato nejistota může Merkelové ve volbách pomoci: "Bude široká společenská objednávka, aby byl v čele země uznávaný lídr."
Řada amerických a evropských analytiků a médií už označila Angelu Merkelovou za garanta mezinárodní stability a euroatlantických hodnot, a její opětovnou kandidaturu na post kancléřky proto přivítala. Merkelová by prý měla být po odcházejícím americkém prezidentu Baracku Obamovi pomyslnou "vůdkyní svobodného světa".
Je proto zajímavé všimnout si, že německá média to vidí výrazně střízlivěji: například konzervativní a k CDU obvykle vstřícný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdí, že Merkelová už je za zenitem své moci, a to jak doma, tak ve světě. Je prý dost dobře možné, že se sice po volbách opět postaví do čela vlády, ale nevydrží do konce volebního období.
Pokud se potvrdí předpoklady a Merkelová volby opět vyhraje, bude otázkou, s kým sestaví vládu. Proslýchá se, že by upřednostnila koalici se stranou Zelených a s liberály. Zelení se ale v poslední době posunuli doleva, což je nepřijatelné pro CSU, partnera Merkelové. Možné je ale i spojení sociálních demokratů, Levice a Zelených. CDU by pak skončila v opozici. Jenže podle průzkumů tato koalice většinu nemá.
Jako nejschůdnější se tak momentálně jeví pokračování současné velké koalice CDU/CSU a SPD, byť podle kritiků dlouhodobé společné vládnutí největších stran nahrává extrémům z obou konců politického spektra. Ať už ale bude mít Německo po volbách jakoukoliv vládu, nejpravděpodobnější je, že ji opět sestaví Angela Merkelová.
